Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města Uničov lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, ale nejvyšší riziko představuje vodní tok Oskava, který protéká intravilánem města. V minulosti již došlo k rozvodnění tohoto vodního toku a následnému rozlivu mimo koryto (více informací níže v podkapitole Historické povodně). K povodni může dojít především během jarního tání v kombinaci s intenzivními srážkami. Další problém mohou představovat přívalové deště vedoucí ke vzniku splachů (bahnotoků) mimo vlastní koryta vodních toků. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Uničov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Historické povodně
V nedávné historii bylo město Uničov nejvýznamněji zasaženo povodněmi v letech 1999 a 2006. K těm došlo v jarním období v důsledku dešťových srážek a tání sněhu.
V roce 2006 povodně vznikly v důsledku tajícího sněhu a občasných silných dešťů. Hlídky průběžně kontrolovaly stav vody na nejproblematičtějším místě - jez v městském parku. Později se stoupající hladinou Oskavy bylo potřeba vybudovat val z hlíny mezi Dolní a Horní Sukolomí, další protipovodňová hráz vyrostla na chodníku mezi parkem a strojírnami a utěsňovaly se propustky pod železničním náspem u kalových polí. Mezi jednotlivými zásahy čistili hasiči (profesionální i dobrovolní) jez od naplavenin. Došlo k zaplavení několika domů v Dolní Sukolomi a dvě rodiny musely být dokonce evakuovány. Ve chvíli kulminace Oskavy byl zatopen skoro celý park i zahrádky v okolních osadách.
Detailnější popis průběhu povodní v roce 2006 naleznete v následujícím článku (v tištěné verzi plánu jej naleznete v Příloze č.6 - Fotodokumentace).
Naposledy bylo město Uničov postiženo bleskovou povodní v roce 2020 (Uničov, Dolní Sukolom, Brníčko). Dne 8. června došlo v důsledku extrémně vydatných přívalových srážek k rozlití vodních toků Oskava a Oslava. Částečně byl zatopen městský park, ulice U Oskavy, Dolní i Horní Sukolom. Neprůjezdnými se staly silnice z Uničova směrem na Troubelice a Dolní Sukolom. Došlo také k úplnému naplnění Šumvaldského rybníka, do jehož přelití zbývalo pouhých 5 cm. V Nové Dědině byl naplaveninami zanesen jez. Nejvíce byla zasažena obec Šumvald.
