Odtokové poměry
Vodní tok Morava má na území města Uherský Ostroh oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny v úseku ř. km PB 131,643 LB 133,013 - PB 186,800 LB 196,200, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá účinnosti od 23. 11. 2017 (č. j. KUZL1360/2016). »
Vodní tok Okluky má na území města Uherský Ostroh oficiálně stanoveno záplavové území v úseku ř. km 0,000 - 25,570, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá účinnosti od 2. 3. 2003 (č. j. KUZL 9561/2003 ). »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města Uherský Ostroh bylo stanoveno několik míst, která můžou omezovat odtokové poměry. Jedná se o mosty a lávky. »
Místa omezující odtokové poměry na území města Uherský Ostroh
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území města se nenachází žádné místo, které by mohlo být ohroženo přívalovou povodní. Velký vliv na to má reliéfu terénu.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Uherský Ostroh
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000. »
Na území města nebyl stanoven žádný kritický bod.
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Uherský Ostroh. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí větší než 5 ha na území města Uherský Ostroh
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří toky Morava a Okluky, ve správním území města Uherský Ostroh, mezi kritické. Z tohoto důvodu je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodotečí, kdy se uvolněné ledy mohou kromě mostních profilů a jezů hromadit také u stavidel. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může toky vybřežovat i při malých průtocích. »
Počátek prvního úseku na Moravě je v ř. km 148,76 v Ostrožské Nové Vsi a konec je v Nedakonicích v ř. km 150,4. Počátek druhého úseku se nachází v ř. km 143,3 ve Veselí nad Moravou a konec v Uherském Ostrohu v ř. km 147,5.
Počátek kritického úseku na vodním toku Okluky se nachází v ř. km 0,5 v Uherském Ostrohu a konec je v Ostrožském Předměstí v ř. km 1,6.
Místa výskytu ledových jevů na území města Uherský Ostroh
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území města Uherský Ostroh se nachází celkem tři vodní díla »:
- Jez - nachází se na vodním toku Morava v ř. km 65,5 a řadí se do IV. kategorie z hlediska TBD.
- Rybník Jámy - nachází se v severozápadní části území a řadí se do IV. kategorie z hlediska TBD.
- Štěrkoviště - jedná se o soustavu tří vodních nádrží, jedna z nich se zčásti nachází na severní hranici k. ú.
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Uherský Ostroh