Třemošnice

Odtokové poměry

Zlatý potok má v zájmovém území města Třemošnice oficiálně vyhlášené záplavové území pro Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀ včetně aktivní zóny v úseku ř.km 0,000 – 6,500. Záplavové území bylo vyhlášeno Krajským úřadem Pardubického kraje dne 23.7.2013. (č. j. KrÚ 52712/2013). »
Doubrava má v zájmovém území města Třemošnice oficiálně vyhlášené záplavové území pro Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀ včetně aktivní zóny v úseku ř.km 27,5 – 46,0. Záplavové území bylo vyhlášeno Krajským úřadem Pardubického kraje dne 20.4.2005. (č. j. OŽPZ/7349/05/VT). »

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Lovětínského potoka, Zlatého potoka a jeho přítoků. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Nekapacitní mostky, kde hrozí nebezpečí ucpání průtočného profilu Lovětínského potoka, se nachází v místní části Závrtaec. Zlatý potok u SOŠ a SOU  technické Třemošnice má zúžený profil koryta, a tak zde hrozí rozliv do okolí. Tato místa je potřeba pravidelně kontrolovat. »

Místa omezující odtokové poměry na území města Třemošnice

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Metodou tzv. kritických bodů byla také Výzkumným ústavem vodohospodářským, v.v.i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR na digitálním modelu reliéfu a land - use v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Třemošnice metodou kritických bodů

Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části města ohrožovány splachy z mírně ukloněných polí. Jedná se především o svahy orné půdy nad místními částmi Závratec a Skoranov. Při intenzivních srážkách hrozí přetečení malého rybníka v místní části Lhůty. Dalším kritickým místem může být bezejmenný vodní tok v Luhách, protékající jižní částí města od rybníka. »

Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Třemošnice

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Třemošnice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče, zejména zúženému korytu Zlatého potoka u SOŠ a SOU  technické Třemošnice. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území města Třemošnice se nachází významné vodní nádrže, které mohou mít vliv na vývoj povodňové situace. Jedná se o rybníky Dolní Peklo (9,66 ha), Horní Peklo (7,69 ha) na Zlatém potoku a Lovětínský rybník (2,94 ha) na Lovětínském potoku. Ostatní nádrže mají plochu menší než 1 ha. »

Soustava dvou Pekelských rybníků je významným rekreačním a rybářským centrem ve východní části správního území města Třemošnice. Oba rybníky jsou napájeny Zlatým potokem, Počáteckým potokem a několika menšími přítoky. Plní funkci retenční a ochrannou při přívalových srážkách. Dále slouží jako zásobárna užitkové vody pro cementárnu v Prachovicích. Provozovatelem je Český rybářský svaz, MO Prachovice.

Lovětínský rybník se nachází za severní hranicí k. ú. Podhradí v Železných horách a slouží jako chovný rybník. Vlastníkem je státní podnik Lesy ČR, s.p.

V jižní části města Třemošnice se nachází Mlýnský a Kaprový rybník, které jsou spojeny v jednu souvislou vodní plochu o celkové výměře 1,33 ha. Vlastníkem je město Třemošnice.

Seznam významných vodních nádrží ovlivňujících odtokové poměry na území města Třemošnice

 Vodní nádrže