Třemošnice

Charakteristika zájmového území

Město Třemošnice leží v Pardubickém kraji asi 18 km jihozápadně od města Chrudim v nadmořské výšce okolo 300 m n. m. Nejvyšším bodem ve správním obvodu města Třemošnice je vrchol Bučina ve východní části území, který leží ve výšce 606 m n. m. Nejnižší bod se nachází při západní hranici katastru v údolí řeky Doubravy, nadmořská výška se zde pohybuje kolem 274 m n. m. Město se skládá z 7 katastrálních území – Třemošnice nad Doubravou, Kubíkovy Duby, Lhůty, Podhradí v Železných horách, Skoranov, Starý Dvůr a Závratec. Celková výměra území je 1 900 ha.

Ve městě a jeho místních částech žije celkem 3 103 obyvatel (k 1. 1. 2017, zdroj: ČSÚ, Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2017). Pověřenou obcí s rozšířenou působností je město Chrudim.

Katastrální území správního území města Třemošnice

Město Třemošnice leží při severozápadní hranici Železných hor na toku Zlatého potoka. Zlatý potok pramení 2,5 km východně od Kraskova ve výšce 532 m n. m., teče západním směrem přes Třemošnici a u Mladotic se vlévá zprava do Doubravy. Délka toku je 9,5 km, v zájmovém území 4,8 km. Řeka Doubrava tvoří hranici mezi k. ú. Třemošnice nad Doubravou a Mladotice nad Doubravou, resp. Moravany u Ronova. Jedná se o 2 km dlouhý úsek vodního toku na ř. km 36 – 38. Doubrava pramení 1 km jihozápadně od Radostína ve výšce 626 m n. m. a ústí zleva do Labe u Záboří nad Labem v 198 m n. m. Celková délka toku je 89,5 km.

 Dalším významným tokem je Lovětínský potok, který protéká místní částí Závratec a potok Skoranov protékající místní částí Skoranov.

Odtokové poměry a riziko povodní při přívalových srážkách odpovídají vrchovinnému charakteru krajiny.

Geomorfologie

Zájmové území města Třemošnice se nachází na pomezí Středočeské tabule a Českomoravské vrchoviny, v jejím severním výběžku Železných hor. Územím probíhá výrazný zlom, který odděluje Železné hory na východě od Čáslavské kotliny v západní části území.

Podcelek Železných hor Sečská vrchovina má jádro tvořené vyvřelinami nasavrckého masívu (žuly, granodiority, gabra až diority) a obklopené zvrásněnými proterozoickými a paleozoickými horninami kutnohorského krystalinika (rulami).

Čáslavská kotlina je neotektonická sníženina, tvořená převážně turonskými slínovci a písčitými slínovci, méně horninami kutnohorského krystalinika a moldanubika. Vyznačuje se plochým dnem se strukturně denudačními plošinami, širokou údolní nivou řeky Doubravy, s pokryvy navátých písků.

V zájmovém území se vyskytují ve vyšších polohách kambizemě, místy rankery a v nižších polohách převážně pseudogleje a v nivách toků gleje a fluvizemě. Na vátých píscích se vytvořily arenické regozemě.

Klima

Dle Quittovy klimatické klasifikace  (za období let 1961-2000)  se území nachází na pomezí dvou klimatických oblastí, MT2 vyšší chladnější polohy území a v MT10 kotlina.

Klimatická charakteriustika dle Quitta

 Využití území

Správní území města Třemošnice tvoří z 40 % lesní plochy a z 35 % orná půda.

Využití pozemků ve městě Třemošnice  (dle ČSÚ k 31. 12. 2016)