Svoboda nad Úpou

Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi může být tok Úpa zasažen zejména v období jarního tání nebo vlivem déletrvající srážkové činnosti větší intenzity s velkoplošným zasažením. Na tocích Černohorský potok, Janský potok a Modrokamenský potok může dojít k povodni především v důsledku výskytu lokálních přívalových srážek velké intenzity zejména v letním bouřkovém období. »

Místa odkud přichází přívalová povodeň na území města Svoboda nad Úpou jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Povodně se na řece Úpě a jejích přítocích vyskytují poměrně často. Z relativně nedávné doby můžeme zmínit například povodně v letech 1997, 2006 či 2013. V červenci 1997, vodní stav na vodočtu  v Horním Maršově kulminoval na úrovni 259 cm. Velikost průtoku byla stanovena na 109 m³.s¹, což představuje cca Q₂₀. Povodeň v roce 2006 dosáhla vodního stavu 197 cm. Nejvyšší zaznamenaný vodní stav v Horním Maršově dosáhnul 285 cm (rok 1948).

Povodně v červnu 2013 byly způsobeny prudkým deštěm v celém povodí. Úpa tehdy kulminovala při vodním stavu zhruba 169 cm. 

„Od sobotního večera 1. června 2013 ve Svobodě nad Úpou intenzivně pršelo. Denní úhrn srážek za 24 hodin v Horním Maršově a nejbližším okolí, tj. i ve Svobodě nad Úpou, dosáhl až 125 mm, což bylo nejvíce z celé České republiky.

V neděli v časných ranních hodinách vtrhly do Svobody přívalové vlny obrovského množství vody, bahna, kamenů a stromů. Rozlily se všechny tři potoky na území města – Janský potok ve Svobodě, Černohorský potok v Maršově I a Modrokamenský potok v Maršově II. Kromě těchto potoků ale na území města řádily i další menší vodní toky, které pramení po obou stranách města na Rýchorách či na Světlé hoře. I ty pustošily s nebývalou silou další části města.

Masa kamení, bahna a vyvrácených stromů ucpala koryto potoka pod tenisovými kurty a voda tekla po hlavní silnici směrem na Pietteho náměstí a pak dále po hlavní silnici do centra Svobody. Hasičům a dobrovolníkům se kolem poledne podařilo vodu z potoka nasměrovat do Úpy, aby dále neprotékala skrz centrum města.

Špatná situace však byla i nadále na Pietteho náměstí a v Černohorské ulici. Ucpané koryto Černohorského potoka kolem hotelu PROM pod tenisovými kurty a pak dále pod mostem a pod kongresovým centrem se stalo tvrdým oříškem pro spoustu odborníků v dalších dnech.

Od pondělí 3.6.2013 se začala sjíždět další těžká mechanizace z celého regionu, začal fungovat krizový tým pod velením profesionálních hasičů Královéhradeckého kraje. Do Svobody najížděly jednotky dobrovolných hasičů z celých východních Čech. Situace se začala stabilizovat až ve čtvrtek 6.6.2013.“ (Svoboda Fórum č. 7/2013)