Stará Červená Voda

Charakteristika zájmového území

Obec Stará Červená Voda leží ve Vidnavském výběžku u státní hranice s Polskem. Administrativně se obec řadí do Olomouckého kraje, konkrétně do SO ORP Jeseník. K 1. 1. 2020 bylo v obci evidováno 620 obyvatel. Plocha katastrálního území obce činí 3 662,1 ha.

Území obce Stará Červená Voda

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologicky patří zájmové území do provincie Česká vysočina, Krkonošsko-jesenické soustavy. Do katastru zasahují dvě podsoustavy - Krkonošsko-jesenické podhůří na severu a Jesenická oblast na jihu a východě. Severní část území dále spadá do celku Žulovská pahorkatina, podcelku Žulovská pahorkatina a okrsku Černovodská pahorkatina. Jižní část pak náleží celku Rychlebské hory, podcelku Sokolský hřbet. Velmi malou částí zasahuje na východě do katastru obce i celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Bělská pahorkatina a okrsek Supíkovická pahorkatina.

Žulovská pahorkatina byla ve středním pleistocénu zaledněna pevninským ledovcem s teplou bází. Pro zdejší oblast je typický kupovitý povrch s nízkými exfoliačními klenbami (ruwary), který byl částečně změněn v oblíkovou krajinu. Nad plochý povrch se zde zvedají vysoké ostrovní hory (bornhardy).

V oblasti Černovodské pahorkatiny je typická přítomnost intrusivních hornin žulovského masivu, převážně granitu a granodioritu. Jedná se o erozně denudační povrch ukloněné tektonické kry se zbytky holoroviny a s četnými ostrovními horami. Rovněž se zde vyskytují stopy glaciální modelace.

Sokolský hřbet je plochá hornatina se středním sklonem 12 °. Západní část je tvořena granitoidy žulovského plutonu, na východě jsou typické ruly amfibolity a kvarcity. Jedná se o složitou hrásť s vnitřní kernou diferenciací a poklesem ker k severovýchodu.

Pro okolí vodních toků jsou typické fluviální jílovitopísčité až písčité hlíny, místy písčité štěrky. Ve vyšších nadmořských výškách se vyskytují převážně granity a granodiority. V nejbližším okolí intravilánu obce převažují glacigenní písčité hlíny až hlinité písky s klasty hornin (tilly), hojné jsou i deluviální hlinitokamenité sedimenty.

V nejvýše položených oblastech území se vyskytují kambické podzoly lokalizované na svahovinách kyselých žul a dystrické kambizemě. Dále jsou hojné kyselé a oglejené kambizemě a modální pseudogleje uložené na polygenetických hlínách a glaciálních uloženinách.

Intravilán obce je lokalizován v nadmořské výšce pohybující se od cca  350 do 290 m n. m. Nejvyšším bodem území je Sokolí vrch s 967 m n. m. nacházející se v jeho jižní části v Sokolském hřbetu, z něhož stékají vodní toky směrem na sever. Nejvýznamnějším vodním tokem na území obce je Červený potok. Odvodňuje téměř celé katastrální území a podél něho se táhne intravilán obce. Jeho důležitými přítoky jsou Kopřivný potok, Uhlířský potok a Křemenáč. Samotný Červený potok těsně před překročením hranic katastru ústí do Černého potoka. Terén katastrálního území obce je nejčlenitější v jižní části, tedy v oblasti Sokolského hřbetu, směrem na sever jeho nadmořská výška klesá a ve střední a východní části se vyskytuje pouze mírně se svažující terén.

Struktura půdního fondu

Z hlediska využití území náleží zhruba polovina území ploše lesa. Ten je lokalizován především na jihu a jihovýchodě a leží při hranicích katastrálního území. Vzhledem k tomu, že jihozápadním směrem dochází k nárůstu nadmořské výšky, mění se i druhová skladba lesa a vyskytuje se zde třetí (dubobukový), čtvrtý (bukový), pátý (jedlobukový) a šestý (smrkobukový) lesní vegetační stupeň. Krajina v okolí intravilánu je charakteristická přítomností polí, luk a pastvin.

 Využití pozemků v obci Stará Červená Voda (dle ČSÚ k 1. 1. 2019)

Klimatické charakteristiky

Z hlediska Quittovy klimatické klasifikace (za období 1961 – 2000) spadá území do mírně teplé podoblasti MT2.

Charakteristika mírně teplé podoblasti MT2