Štěchovice

Charakteristika zájmového území

Městys Štěchovice se nachází v SO ORP Černošice v okrese Praha-Západ. K 1. 1. 2018 bylo v obci evidováno 1986 obyvatel. Velikost městyse činí 1430,4 ha. První písemná zmínka o městysi pochází z roku 1209.

Na území městyse se nachází v jeho jihovýchodní a částečně i západní části Přírodní park Střed Čech, který byl vyhlášen roku 1990. Východní část území městyse patří do územní působnosti Karpatské úmluvy. 

Městys Štěchovice

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží zájmové území do Hercynského systému, provincie Česká vysočina, subprovincie Česko-moravská soustava, oblasti Středočeská pahorkatina, celku Benešovská pahorkatina a podcelku Dobříšská pahorkatina. Většina území městyse náleží do podcelku Štěchovická pahorkatina, oblast kolem vodní nádrže Slapy (přibližně východně od toku řeky Kocáby) spadá do podcelku Jílovská vrchovina a oblast vrchů Chlumka (406 m n. m.) a Žižkův vrch (385 m n. m.) se nachází v podcelku Mníšecká pahorkatina.

Štěchovická pahorkatina je členitá pahorkatina v povodí řek Vltavy, Kocáby a Sázavy. Tvoří ji proterozoické břidlice a droby štěchovického a dobříšského synklinoria. Reliéf je rozčleněný, erozně-denudační, s procházejícími zlomy směru SZ-JV, se strukturními hřbety a suky, hlubokými údolími zmíněných hlavních řek a jejich přítoků.

Jílovská vrchovina je plochá vrchovina v povodí Vltavy a Sázavy. Tvoří ji svrchnoproterozoické ryolity, dacity, andezity, bazalty (spility), prachovce, břidlice, rohovce, metadroby a metavulkanity paleozoických a proterozoických ostrovů a na žulách, granodioritech až tonalitech středočeského plutonu. Povrch je erozně-denudační, silně rozčleněný, porušují jej příčné zlomy ve směru SZ-JV. Vyskytují se tu výrazné strukturní hřbety a suky, hluboce zaříznutá údolí Vltavy, Sázavy a přítoků a selektivně denudační nižší povrch na granitoidech středočeského plutonu sázavského typu.

Mníšecká pahorkatina je členitá pahorkatina mezi soutokovou oblastí Vltavy (Bojanovského potoka) a Sázavy, Kocábou a Hřebeny. Nachází se na svrchnoproterozoických břidlicích, drobách, ryolitech, dacitech a jejich tufech a andezitech, se zbytky miocenních štěrků, písků, jílů. Povrch je rozčleněný erozně-denudační, představovaný pedimenty, plošinami snížené holoroviny s nevýraznými strukturními hřbety a suky na paleovulkanitech. Jsou zde také stopy neogenní sítě s hluboce zaříznutými údolími Vltavy a přítoků.

Struktura půdního fondu

Podle Taxonomického klasifikačního systému půd zobrazeného v Národním geoportálu INSPIRE v podobě půdní mapy v měřítku 1 : 250 000 se v severozápadní a západní část území městyse Štěchovice nachází kambizem modální, ve východní a jihovýchodní části kambizem eutrofní. Na západním okraji katastrálního území městyse se nachází též luvizem modální.

Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území městyse vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako lesní půda (860 ha). Zemědělská půda (326 ha) je tvořena ornou půdou (133 ha), trvalými travními porosty (129,7 ha), zahradami a ovocnými sady (63,3 ha). Zbytek plochy území tvoří zejména ostatní plocha (50,59 ha) a zastavěné plochy a nádvoří (7,64 ha). Vodní plochy se rozkládají pouze na 101 ha.

Využití pozemků v městysi Štěchovice  (dle ČSÚ k 31. 12. 2017)

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (1971) spadá většina území městyse do mírně chladné oblasti MT11, pouze oblast intravilánu místní části Masečín a oblast vrchů Chlumka a Žižkův vrch spadají do teplé oblasti T2. Mírně teplá oblast MT11 se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Teplá oblast T2 má podobnou charakteristiku, avšak přechodné období je velmi krátké s teplým až mírně teplým jarem a mírně teplým až teplým podzimem. Zima může být až velmi suchá.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí T2 a MT11

Srážkové poměry

Roční srážkový úhrn kolísá na území městyse cca mezi 500 až 600 mm. Nejvíce srážek spadne v létě (40 %), na jaře 25 %, na podzim 20 % a nejméně v zimě (15 %). Z jednotlivých měsíců je na srážky nejbohatší červen, srpen, květen a červenec, nejchudší je prosinec, leden a únor. Nejvyšší průměrné červnové úhrny srážek se pohybují okolo 75 mm. Srážky 1 mm a více se vyskytují v průměru 95 až 105 dní v roce. Denní úhrn srážek 10 mm a vyšší se vyskytuje v průměrně asi v 15 dnech za rok.

Sněhové poměry

Na území městyse Štěchovice sněží v průměru 30 až 50 dní v roce. Sněhová pokrývka leží 40 až 50 dní. Průměrné roční maximum výšky sněhové pokrývky se pohybuje okolo 20 cm. V průměru se souvislá sněhová pokrývka vytváří na konci listopadu a v první dekádě prosince. Počínaje druhou polovinou března sněhová pokrývka definitivně roztává. Mezi prvním a posledním dnem se sněhovou pokrývkou sníh většinou několikrát roztaje a zase se vytvoří pokrývka nová. V zájmovém území činí skutečný výskyt sněhové pokrývky v tomto období 40 až 50 % celkové doby.