Odtokové poměry

Vodní tok Říčka má na území obce Sokolnice oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 5,000 - 7,600, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 16. 11. 2010 (č. j. JMK 113626/2010). V roce 2015 byla část záplavového území včetně aktivní zóny ZU v úseku ř. km  6.119 - 6.392 upravena opatřením obecné povahy, které nabylo platnosti dne 18. 6. 2015 (č. j. JMK 77446/2015»
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. 
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území obce Sokolnice bylo stanoveno několik míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní - několik lávek, mostů, propustků »
Místa omezující odtokové poměry na území obce Sokolnice

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území obce Sokolnice byla stanovena dvě místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní - lokalita Nad vrbím v severní části obce a lokalita Pranty, svažující se k areálu bývalé cihelny ve východní části intravilánu. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Sokolnice

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

kriticke body

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Sokolnice metodou kritických bodů

Kritický bod 41503604 (u bývalé cihelny) - v případě silných přívalových dešťů může dojít k ohrožení objektů (domy s č. p. 141 a 365. Dle dostupných informací však k této situaci nikdy nedošlo.

Charakteristika kritických bodů na území obce Sokolnice

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
41503604 (u býv. cihelny)
7,56 % 98,48 % 97,51 ha

Stanovení soustředěných drah povrchového otoku a jejich kvantifikace dle velikosti sběrného povodí 

Pro potřeby povodňového plánu obce Sokolnice byla zpracována jednoduchá hydrologická analýza, která má za cíl znázornit soustředěné dráhy povrchového odtoku, tj. nejpravděpodobnější místa, kterými protéká voda při povrchovém odtoku. Pro kvantifikaci této analýzy byly zvýrazněny ty linie, které mají sběrné povodí větší než 0,3 km2, ale menší než 10,0 km2, a byly označeny jako kritické (kritické linie) v případě, kdy průměrný sklon v povodí kritické linie je ≥ 3,5 %. Pro kritické linie byly nad intravilánem obce stanoveny uzávěrové profily, z kterých bylo vymezeno jejich sběrné povodí. V rámci těchto kritických linií se dá předpokládat vznik škodlivého povrchového toku v případě vysokého srážkového úhrnu v kombinaci s nepříznivým půdním stavem, vysokým sklonem, druhem využití půdy, stavem vegetace aj.
Stanovení soustředěných drah povrchového odtoku bylo zpracováno dle Metodického návodu pro identifikaci kritických bodů vydanou Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. M., v. v. i. viz výše. V rámci provedené analýzy došlo ke zpřesnění této metody na území obce s použitím digitálního modelu terénu o rozlišení buňky 1 x 1 m vytvořeného z vektorových bodových dat Digitálního modelu reliéfu 5. generace. 
Hydrologická analýza byla provedena za použití algoritmu "Multi Flow Direction" (MFD) a "Single Flow Direction" (SFD) přes příkaz r.terraflow v programu GRASS GIS. Výše popsané algoritmy MFD a SFD hledají vždy místo nižší než stávající a tím pádem simulující povrchový tok vody v terénu. Model nezohledňuje vsak vod do podloží (infiltraci), zdi, zídky a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit.
Na území obce Sokolnice byly stanoveny celkem 4 kritické linie z toho dvě ohrožují nemovitosti na území obce:

(1) Kritická linie v severní části k. ú. obce - lokalita Levý lán
  • Průběh kritické linie: drobná údolnice od vrcholu Prackého kopce (324,7 m n. m.) po Bažantnici.
  • Sběrné povodí: má obdélníkový tvar a rozkládá se na sever od území obce Sokolnice. Celé území se nachází na orné půdě. Plocha sběrného povodí činí 1,73 km2 s mírným až značným sklonem ( 5,53%)
  • Ohrožení: nejsou ohroženy žádné nemovitosti. Kritická linie nebyla zařazena mezi místa ohrožená přívalovými povodněmi. Může však dojít k hromadění erozních materiálů na komunikaci č. III/4183 ve směru na obec Kobylnice.
(2) Kritická linie ve východní části obce v lokalitě Pranty
  • Průběh kritické linie: linie kopíruje údolnici s příkopem a polní cestou směřující k průmyslovému areálu
  • Sběrné povodí: nejzazší cíp se nachází pod vrcholkem Stará hora (318,3 m n. m.). Povodí má protáhlý tvar, který se směrem k obci rozšiřuje. Majoritní část sběrného povodí je zemědělsky využívána. Převažuje zde orná půda doprovázená vinicí. Plocha sběrného povodí činí 0,384 km2 se značným sklonem (9,07 %).
  • Ohrožení: ohrožen může být průmyslový areál a rodinné domy nacházející se v těsné blízkosti kritické linie. Dle dostupných informací nebyly tyto objekty v minulosti nikdy ohroženy přívalovou povodní.  Lokalizace kritické linie koresponduje s výsledky analýzy Výzkumného ústavu vodohospodářského.
(3) Kritická linie v západní části k. ú. obce Sokolnice - areál SŠEE
  • Průběh kritické linie: linie se svažuje ke křížení silniční komunikace s železniční tratí a dále pokračuje do areálu ŠŠEE kde ústí do koryta drobné vodoteče a dále do vodního toku Dunávka.
  • Sběrné povodí: má dvě části. První - severní část, se nachází na orné půdě za železniční tratí. Druhá část se nachází převážně na území areálu ŠŠEE. Plocha sběrného povodí činí 0,635 km2 s mírným průměrným sklonem (4,86 %).
  • Ohrožení: jsou ohroženy nemovitosti nacházející se v areálu SŠEE v těsné blízkosti kritické linie. V minulosti nedošlo při výskytu přívalových srážek k ohrožení nemovitostí.
(4) Kritická linie v západní části k. ú. obce Sokolnice, lokalita Pod tratí a Dunava
  • Průběh kritické linielinie zaujímá jihovýchodní směr. První polovina se nachází na orné půdě, druhá prochází areálem fotovoltaické elektrárny a na svém konci ústí do vodního toku Dunávka. 
  • Sběrné povodí: má trojúhelníkový tvar. Území povodí je využíváno jako orná půda. Plocha sběrného povodí činí 0,783 km2 s mírným průměrným sklonem (4,49 %).
  • Ohrožení: ohroženy nejsou žádné obytné budovy. Ohrožena mohou být zařízení fotovoltaické elektrárny.

linie sever

Kritické linie číslo 1 a 2 v severo-východní části obce Sokolnice

linie zapad

Kritické linie číslo 3 a 4 v západní části obce Sokolnice.


Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Sokolnice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Sokolnice
 

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce Sokolnice se nacházejí dvě vodní díla. Prvním je vodní nádrž Balaton, sloužící jako zásobní vodní nádrž pro závlahový systém Nad Brnem. Vodní dílo náleží dle TBD do IV. kategorie a v případě havárie není hrozbou pro budovy v intravilánu obce. Druhým vodním dílem je obecní rybník, nacházející se uprostřed obce. Rybník není napájen žádnou významnou vodotečí, tudíž i v případě vydatných srážek je zvýšení hladiny nepravděpodobné. Pro případ vylití je hráz vybavena bezpečnostním přelivem.  »
Na vodní toku Říčka (Zlatý potok) se v oblasti Mariánského údolí nachází soustava třech vodních nádrží - Pod hrádkem, U Muchovy boudy a U Kadlecova Mlýna. V případě havárie na některém z těchto děl může dojít ke vzniku povodňové vlny. Pravděpodobnost a rozsah tohoto ohrožení však není známý.
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Sokolnice

Vodní díla v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.