Zvláštní povodeň

Zvláštní povodeň je povodeň způsobená umělými vlivy. Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů:

  • technická příčina havárie díla
  • silné zemětřesení
  • letecká katastrofa - pád středně velkého nebo velkého letadla do hráze
  • válečný konflikt
  • teroristický útok
Na území města Šenov se nachází v údolní nivě Lučiny Košťálovský, Volenský rybník a rybník Odona Urbance. Na Pežgovském a Podleském potoku se nachází soustava několika většinou obtokových rybníků. Mimo katastr města se na toku Lučina nachází VD Žermanice (vodní dílo I. kat. z hlediska TBD), jež by v případě havárie mohl vyvolat zvláštní povodeň většího rozsahu. »

Žermanice - Lučina, ř. km 26,860 »

Provozovatel VD: Povodí Odry, státní podnik - VD Žermanice, tel.: 558 689 110

Kategorie VD (dle vyhlášky 471/2001 Sb. o TBD)  - I.

Údolní nádrž na Lučině u Žermanic pro zásobení ostravského průmyslu provozní vodou byla vybudována v letech 1951 až 1957.

Nedostatečná vodnost vlastní Lučiny si vyžádala vybudování převodu vody z řeky Morávky, který byl dokončen v roce 1959.

Systém vodohospodářských děl v povodí Morávky a Lučiny doplnila později vybudovaná nádrž na Morávce.

Účelem vodního díla Žermanice je zásobení ArcelorMittal Ostrava a.s. v Ostravě a Biocelu Paskov a.s. provozní vodou, dále pak nadlepšování průtoků v toku pod přehradou a výroba elektrické energie. Nádrž a její okolí je vyhledávaným rekreačním místem.

Betonová tížní hráz s celkovou kubaturou betonu 116 600 m3 je založena v prostředí složitých geologických poměrů s potřebnými konstrukčními úpravami spodní stavby i podloží. Pravidelná měření posunů (deformací) hráze a konsolidace podloží tvoří nezbytnou součást péče o bezpečný provoz vodního díla.

Základní technické údaje vodní nádrže Žermanice

Charakteristika Údaj
Povodí nádrže 45,5 km2
Délka hráze v koruně 502 m
Max. výška hráze 32,0 m
Celkový objem nádrže 25,3 mil. m3
Zásobní 18,5 mil. m3
Retenční 5,8 mil. m3
Stálý 1,0 mil. m3
Délka záplavy 5,5 km
Zatopená plocha 248 ha
Zaručený odtok 1,0 m3/s

Bezpečnostní zařízení - přeliv

  • Kóta přelivné hrany: 291,23 až 291,29 m n. m.
  • Výška hrazeného pole: 2,20 m
  • Počet a délka segmentů: 3 x 8 m
  • Kóta prahu vývaru: 263,90 m n. m.
  • Kapacita jednoho pole přelivu: 57,60 m3/s

 

Manipulace za velkých vod

Dostoupí–li hladina v nádrži kóty 291,10 m n. m., tj. hladiny zásobního prostoru, řídí se velikost odtoku z nádrže spodními výpustěmi v závislosti na přítoku do nádrže a to tak, že odtok je roven přítoku až do hodnoty 20 m3/s. Při dalším stoupání přítoku do nádrže je odtok z nádrže udržován na hodnotě 20 m3/s a plní se ochranný prostor nádrže.

V případě, že na vzestupné větvi povodňové vlny je dosažena kóta hladiny v nádrži 292,60 m n. m., je nutno odtok z nádrže zvýšit na 40 m3/s, při dosažení kóty hladiny v nádrži 293,40 m n. m. je nutno zvýšit odtok z nádrže tak, aby hladina v nádrži již dále nestoupala.

Po následném poklesu přítoku a v případě, že odtok je větší nebo roven hodnotě 40 m3/s, je nutno zachovat dosažené otevření spodních výpustí a segmentů bezpečnostního přelivu, v případě že by odtok z nádrže klesal pod 40 m3/s je nutno tuto hodnotu otevíráním spodních výpustí nebo segmentů bezpečnostního přelivu udržet, a to až do poklesu hladiny v nádrži na kótu 292,60 m n. m.

Po poklesu hladiny na kótu 292,60 se odtok z nádrže snižuje (postupným uzavíráním spodních výpustí nebo segmentů bezpečnostního přelivu tak, aby nedošlo ke stoupání hladiny) na hodnotu 20 m3/s. Pod kótou 292,60 je ochranný prostor nádrže prázdněn setrvalým odtokem 20 m3/s až do poklesu hladiny na kótu zásobního prostoru nádrže.

V případě, že na poklesové větvi povodňové vlny je dosažena kóta hladiny v nádrži 293,40 m n. m., je nutno zvýšit odtok z nádrže tak, aby hladina v nádrži již dále nestoupala.

V případě, že odtok je větší nebo roven hodnotě 20 m3/s, je nutno zachovat dosažené otevření spodních výpustí nebo segmentů bezpečnostního přelivu. V případě, že by odtok z nádrže klesal pod 20 m3/s, je nutno tuto hodnotu otevíráním spodních výpustí udržet, a to až do poklesu hladiny v nádrži na kótu zásobního prostoru nádrže.

Neškodný odtok je 20 m3/s.

VD Žermanice - zvláštní povodeň

Podkladem pro vymezení vzniku a dopadu zvláštní povodně na níže položené území je studie “Vodní dílo Žermanice - studie kritických provozních situací” zpracovaná firmou Hydro Expert spol. s r.o. Praha, prosinec 2000.

Z analýz provozních situací vyplývá:

  • K převedení katastrofální povodně je vodní dílo technicky vybaveno (hrazené přelivy).
  • K poruše betonové tížní hráze s následkem vzniku zvláštní povodně může teoreticky dojít vysunutím betonových bloků po základové spáře.
  • Průlomová vlna pak dosáhne objemu 31,5 mil. m3 při kulminačním průtoku 14 000 m3/s.

Průlomová vlna způsobena vnitřní erozí VD Žermanice

Profil na toku Dotoková doba (hod) Kóta max.hladiny BPV (m n.m.) Max. průtok (m3/s)
most Horní Bludovice 0,27 274,50 10 085
Havířov - soutok se Sušankou 0,87 251,40 6 745
areál ČOV Havířov 1,04 247,05 6 056
most Ostrava - Bartovice 1,75 236,30 6 843
most Radvanice (tramvaj) 3,55 220,50 2 310
Lučina, soutok s Ostravicí 4,24 216,10 1 882
Ostravice - lávka Horova ul. 4,44 212,50 1 790
Ostravice - most Hrušov 5,91 210,30 871
Odra - soutok s Ostravicí 7,2 205,10 871

Maximální odtok z nádrže může na VD Žermanice nastat při poruše:

  • rozstřikovacího uzávěru spodní   výpusti. Max. kapacita jedné spodní výpusti je 17,7 m3/s a je menší než neškodný odtok (20 m3/s).
  • segmentového uzávěru bezpečnostního přelivu při hladině v retenčním prostoru. Přepadající množství vody bude závislé na výšce hladiny v retenčním prostoru, maximálně však 42 m3/s.

 

Podnět pro vyhlášení SPA dává příslušnému povodňovému orgánu provozovatel vodního díla (obsluha vodního díla) při výskytu neobvyklých jevů a skutečností sledovaných v rámci obchůzek vodního díla.

Takovými jevy a skutečnostmi jsou např.:

  • plnění nádrží nad max. hladinu a hrozí přelití hráze
  • výskyt průsaků nebo podmáčených a zabahněných míst pod hrází, v hrázi
  • eroze tělesa hráze při prudkých lijácích
  • vývraty stromů na tělese hráze apod.

V případě rychlého nepříznivého vývoje zahájí obsluha vodního díla varovná a nouzová opatření k odvrácení havárie, resp. k minimalizaci škod podle vlastního uvážení.

Pokud je nebezpečí z prodlení, musí obsluha díla a povodňový orgán varovat obce na toku co nejrychleji za využití všech dostupných komunikačních prostředků.


Vodní díla v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.