Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města Suchdol nad Lužnicí lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků, kterým je Lužnice. Na většině drobných vodních toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. »
Další charakteristiky povodní na území města Suchdol nad Lužnicí jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
V nedávné historii bylo město Suchdol nad Lužnicí zasaženo povodněmi v letech 2000, 2002 a 2006, nejvýznamněji však v roce 2002.
Povodeň v roce 2002 popisuje vedení samosprávy takto: „V roce 2002 od 6. do 8. srpna vytrvale a silně pršelo. Hladiny toků protékajících katastrem města se v tomto období neustále zvyšovaly. 9. srpna se situace začala lepšit, přestalo pršet. První vlna záplav skončila. Meteorologové však varují před dalšími vytrvalými srážkami.
11. srpna začalo na jihu Čech znovu silně pršet. Zem je nasáklá vodou, vodohospodáři vypouštějí přehrady a rybáři rybníky. 12. srpna až 22. srpna přichází do Suchdola katastrofa. Největší řeka, která protéká územím Suchdola, Lužnice, se rychle rozvodňuje. Dochází k protržení koryta do tušťských pískoven. Pískovna se vylévá po loukách, zaplavuje silnici III. třídy Suchdol – směr Klikov. Přes silný proud průtoku se silnice uzavírá. Vodácká základna za klikovským mostem je pod vodou. U tušťského mostu, který nedávno prošel rekonstrukcí, voda podemílá jeden ze dvou nosných pilířů a pilíř padá do vody. Most se nebezpečně prohnul a byl pro nákladní dopravu uzavřen. Později musel být most zbourán a postaven nový. V části města Tušť do několika domů vnikla voda. Černé potoky v Tušti a Hrdlořezích zaplavují celou svou trasu. Je zaplaven chatový tábor Sokola Suchdol nad Lužnicí a vodácká klubovna. V Hrdlořezích na toku voda podemílá jeden z betonových pilířů, most se nebezpečně naklání. Později musel být i tento most zbourán a postaven nový. Všechny toky vytvářely obrovská jezera. Povodňová komise, hasiči, technické služby města a Policie museli pracovat naplno.
Toky kulminovaly 22. srpna, poté se začínaly sčítat škody. Bylo vytvořeno povodňové konto města na pomoc postiženým občanům. První přišla Česká spořitelna s částkou 400 000,- Kč a hned vzápětí přichází pomoc od ostatních měst. Další dny se pomalu řeka a potoky začaly vracet do normálu. Tato povodeň poučila všechny občany, že je nutné se neustále připravovat, sledovat hlášení, varování meteorologů a v neposlední řadě vylepšovat systém varování.“
Příklad následků povodní z města Suchdol nad Lužnicí