Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Sobůlky lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. V povodí Sobůlského potoka hrozí problémy vzniklé především v důsledku extrémních lokálních dešťových srážek, kdy dochází ke značnému povrchovému odtoku, který rozvodní místní občasné vodoteče a sběrné příkopy, zejména dojde-li k překročení kapacity dešťové kanalizace ». Vzhledem ke značné půdní erozi může dojít k přemisťování velkého objemu splavované zeminy, která v některých místech extravilánu může být intenzivně erodována a následně transportována do obce, kde se může zase znovu na mnoha místech usazovat. Povrchová voda může proudit především po komunikacích, ale i nejnižšími místy terénu, zahradami, případně i budovami, pokud jsou v cestě proudící vody. Povrchová voda, kterou kanalizace již nepojme, poteče vždy nejkratší cestou do údolnice a recipientu.
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Sobůlky, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 
 

 

Historické povodně

Povodeň 9. 6. 1970
V roce 1970 byla povodeň v obci Sobůlky způsobena rozvodněným Sobůlským potokem a jeho přítoky z bočních údolnic. Voda zaplavila střed obce a vnikla do sklepů okolních, nejníže položených domů a domů samotných. U domu č. p. 145 byla dosažena úroveň hladiny 230,60 m n. m. - 26 cm nad okolním terénem. Skoro do metrové výšky byly zatopeny některé obytné budovy podél silnice č. III/0549, která vede po levém břehu Sobůlského potoka.
Zápis z obecní kroniky:
"Povodeň 9. 6. 1970
V letošním roce, bylo to 9. června, přesně v 16:30 hod., přihnala se k nám bouře s krupobitím a průtrží mračen a po dobu 3 hodin ustavičně lilo jako z konve. Při tom padalo krup, že je mohl shrnovat lopatou. Voda na svahových polích vyplavila ornici, v dědině strhla voda mosty přes potok a pole v nižších polohách zaplavila bahnem. Naše vinice byly skoro úplně potlučeny. Taktéž ovocné stromy dostaly svůj pořádný díl, listí otlučeno, ovoce pouráženo, škody na porostech nemůže nikdo odhadnout, protože následky na některé kultuře to bude mít alespoň ještě dva roky. Voda zatopila a bahnem zalila silnici a také přinesla dřeva a stromy, které doplavaly na dolní konec dědiny a omezovaly zásahy proti této povodni. V domech postavených na dolním konci nebylo jednoho, který neměl ve sklepě nebo v jiných přilehlých místnostech vodu.
Mnoho studní bylo zatopeno vodou, které musely být vyčištěny, voda vypumpována a studny chemicky ošetřeny. Také naše škola zátopou utrpěla. Přízemí školy bylo zaneseno bahnem. V našich prodejnách Jednoty bylo zátopou znehodnoceno zboží za 16.000.- Kčs. Touto záplavou bylo poškozeno u nás také mnoho domů a u těch, které byly pojištěny, úhradu škod provedla státní pojišťovna.
Velmi vydatně pomáhali při zdolávání této kalamity požárníci ze sousední obce Věteřova a zaměstnanci národního podniku Šroubárny Kyjov. Naše krajina nezažila takovou spoušť od roku 1742."
Povodně v letech 2004 a 2009
V letech 2004 (9. 6.) a 2009 (2. 6.) byla obec Sobůlky znova postižena povodní z přívalových srážek. Při povodni došlo k zaplavení a poničení místních komunikací, obytných domů a sklepů, zemědělských ploch a zahrádkářské oblasti.