Rtyně v Podkrkonoší

Odtokové poměry

Vodní tok Rtyňka má ve správním území města oficiálně stanovené záplavové území pro Q5, Q20 a Q100, včetně aktivní zóny v ř. km 0,000 – 7,474. Záplavové území bylo vyhlášeno Krajským úřadem Královéhradeckého kraje dne 10. 9. 2014 (č. j. 5748/ZP/2014-5), s účinností od 22. 10. 2014. »

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Rtyňky. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Ve městě Rtyně v Podkrkonoší se na Rtyňce nachází několik lávek a mostků, které mohou omezovat průtočnost.
Rtyňka a její přítoky jsou v intravilánu města na několika místech zatrubněné, čímž je také značně omezena průtočnost a v místě vtoku a výtoku z podzemí hrozí zanesení a ucpání propustků. Ve městě probíhají pravidelné roční prohlídky za účasti zástupců ORP Trutnov a Povodí Labe, státní podnik k zajištění průtočnosti a odstranění překážek v korytě. »

Místa omezující odtokové poměry na území města Rtyně v Podkrkonoší

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (≥ 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Rtyně v Podkrkonoší metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území města Rtyně v Podkrkonoší

Na území města Rtyně v Podkrkonoší bylo stanoveno 5 kritických bodů:

• Kritický bod 10100928: nekapacitní propustek v ul. K Hvězdárně
• Kritický bod 10100921: vtok do zatrubnění u školního hřiště
• Kritický bod 10100910: vtok do zatrubnění ul. Cesta osvobození
  
• Kritický bod 10110631: nekapacitní profil
• Kritický bod 10100925: propustek pod silnicí

Dalším kritickým bodem na území města je vodní dílo Žabárna. Při vydatných srážkách hrozí přeliv hráze.

Místa ohrožení přívalovou povodní na území města Rtyně v Podkrkonoší

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Rtyně v Podkrkonoší. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Rtyně v Podkrkonoší

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Rtyně v Podkrkonoší mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Rtyně v Podkrkonoší

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území města se nachází několik drobných vodních nádrží, z nichž největší má rozlohu 2,26 ha, ostatní vodní plochy nedosahují ani 0,5 ha.

Průtočná vodní nádrž na Petrovickém potoce se nachází v severní části zájmového území, pod Haldou Ida. Jedná se o umělou vodní plochu, vzniklou při rekultivaci dobývacího prostoru a je ve vlastnictví podniku Palivový kombinát Ústí, státní podnik. »

V blízkosti intravilánu města se nachází rybník Žabárna, ve správě Povodí Labe, státní podnik, rybník Kocourák a Panský rybník, ve správě města Rtyně v Podkrkonoší. Malé vodní nádrže v zastavěné části města mohou být zdrojem povodňového ohrožení. »

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Rtyně v Podkrkonoší

 Vodní díla