Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
V současné době je katastr městyse Radostín nad Oslavou nejvíce ohrožen přívalovými srážkami, které již v minulosti způsobily velké škody na majetcích městyse i samotných obyvatel. Ohrožení přívalovými srážkami dokládají i dva kritické body, které se na území městyse nacházejí. Dále je městys ohrožován i povodněmi při jarním tání sněhu. Přívalové povodně pocházejí ze splachů ze svažitých polí umístěných severním a západním směrem od intravilánu městyse. Následná povodňová vlna způsobuje zaplavení sklepních a přízemních částí rodinných domů. Voda v častých případech zaplavuje i velké množství místních komunikací. Voda pocházející z přívalových povodní se hromadí především ve Znětínském a Pavlovském p., u kterých dochází k jejich vybřežení a zaplavení ploch a nemovitostí umístěných v povodí zmíněných vodních toků. »
Místa odkud přichází přívalová povodeň na území městyse Radostín nad Oslavou jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
V nedávné historii byl městys Radostín nad Oslavou nejvýznamněji zasažen povodněmi v letech 1985, 2006, 2009 a 2010. Záplavy z důvodu přívalových srážek v roce 2006 postihly městys v rozmezí od 31. 3. do 1. 4. Při povodni došlo na katastru k poškození obecních komunikací a dvou mostků. Celkové škody na majetku městyse byly vyčísleny na cca 407 000 Kč.
V roce 2009 postihly městys Radostín přívalové povodně znovu. Při této povodni došlo k zaplavení suterénu Základní školy včetně kotelny, byly poškozeny místní komunikace a také parkoviště u kulturního domu. Voda dále zaplavila sklepy a zahrady obytných domů, při odčerpávání zaplavených lokalit byla nutná pomoc ze strany SDH a využita speciální technika. Ve zmíněném roce byly provedeny pouze provizorní opravy poškozených lokalit. Roku 2012 byly opravy dokončeny s celkovými náklady ve výši 337 000 Kč.
Další přívalové povodně postihly katastr městyse i následujícího roku 2010. Voda v tomto roce zaplavila především rodinné domy se zahradami, u kterých došlo k největším škodám na majetcích. Opětovně byly poškozeny i místní komunikace na úseku „Ke Kotlasům“. Provizorní oprava komunikace byla vyčíslena na cca 80 000 Kč, celková oprava je vyčíslena na cca 1 mil. Kč.
