Radostín nad Oslavou

Charakteristika zájmového území

Městys Radostín nad Oslavou se nachází v Kraji Vysočina, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Žďár nad Sázavou. K 1. 1. 2020 zde žilo 931 obyvatel.

Území městyse leží převážně v kopcovitém terénu. Katastr území je rozdělen do dvou katastrálních území: Radostín nad Oslavou a Zahradiště. Na území městyse se nachází dvě základní sídelní jednotky (ZSJ), které nesou stejný název, jako dílčí katastrální území, a to Radostín nad Oslavou a Zahradiště. Zastavěné území má charakter převážně rodinných domů se zahradami, bytových domů a v severovýchodní části městyse se nachází i výrobní areály. Katastr městyse nespadá do žádného maloplošného ani velkoplošného zvláště chráněného území. Rovněž sem nezasahuje žádná ptačí oblast či evropsky významná lokalita.

Celková rozloha řešeného území činí 1546,6 ha. Níže uvedená tabulka popisuje rozlohu a procentuální podíly jednotlivých ploch využití půdního fondu, které se v území městyse vyskytují. Dle tabulky lze vidět, že je území městysu tvořeno především lesní půdou (47,4 %), zemědělskou půdou (45,6 %) a z ní největší plochy zaujímá orná půda. Zbytek plochy dále tvoří zejména zastavěné a ostatní plochy (4,5 %) a vodní plochy (2,5 %).

Využití pozemků v městyse Radostín nad Oslavou (dle ČSÚ k 31. 12. 2019)

Katastrální území městyse Radostín nad Oslavou 

Geomorfologické, geologické a klimatické poměry na území obce 

Z geomorfologického hlediska se většina území městyse nachází v provincii Česká vysočina, subprovincii Česko-moravská soustava, oblasti Českomoravská vrchovina, celku Křižanovská vrchovina, podcelku Bítešská vrchovina a okrsku Veselská sníženina. Část jižního katastru dále spadá do okrsku Arnolecké hory. Střední nadmořská výška oblasti se pohybuje převážně mezi 500–600 m n. m. Nejvyšším bodem v katastru je Holý vrch o nadmořské výšce 567 m.

Z geologického hlediska je území v blízkosti vodních toků a vodních děl v městyse tvořeno nivními sedimenty, hlínou, pískem a štěrkem. Tyto horniny se typově řadí mezi nezpevněné sedimenty. Velká část katastru je ovšem tvořena pararulou, což je metamorfovaná hornina, která vznikla v důsledku působení např. vysokých teplot, tlaků a chemismu prostředí.

Katastrální území městyse Radostín nad Oslavou spadá do mírně teplé klimatické oblasti MT5. Lokalita se tak vyznačuje krátkým, suchým až mírně suchým létem, přechodným obdobím krátkým s mírným jarem a podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá s normálním trváním sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 600–700 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 7–8 °C. Následující tabulka charakterizuje klima v dané lokalitě.

Charakteristika podoblasti MT5