Ráječko

Odtokové poměry

Vodní tok Svitava má na území obce Ráječko oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 29,241 - 41,096 ř. km, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 11. 06. 2018 (č. j. JMK 73535/2018). »

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Svitavy. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Vodní tok Chrábek je téměř po celé své délce, kterou zasahuje na území obce Ráječko, lemován nekapacitními mosty a lávkami. Na vodním toku Svitava je situován jez, který může být zanášen splaveným materiálem a tím by se snížila jeho průtočnost. Ve východní části obce, pod vodní nádrží Hlubňa, se nachází vpust a výpust zatrubnění vodního toku, které při zanášení splaveninami mohou být důvodem vybřežení vodního toku. Mezi nejkritičtější místa omezující odtokové poměry se řadí most na ulici V Hájíčku u č.p. 189  » a most přes vodní tok Svitava v ř. km 38.9 »

Více viz Přirozená povodeň - Historické povodně. »

Místa omezující odtokové poměry na území obce Ráječko

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území obce Ráječko byla stanovena dvě místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní - ve střední části obce a ve východní části obce. »

Místa ohrožení přívalovou povodní na území obce Ráječko

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (3,5 % a více) a podíl plochy orné půdy v povodí (40 % a více). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (5,0 % a více). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Ráječko metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území obce Ráječko

Na území obce Ráječko byly stanoveny dva kritické body:

• Kritický bod 168134 (Klínky) - Splach z povodí potoka ID 500059651 (levostranný přítok vodního toku Chrábek)
• Kritický bod 168127 (Lesní) - Splach z lesů a polí od obce Petrovice

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Ráječko. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie na území obce Ráječko

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Ráječko mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území obce Ráječko

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území obce Ráječko se nachází jedno vodní dílo, které může významnou měrou ovlivnit průběh povodně.

• Vodní nádrž Hlubňa - nachází se v severovýchodní části katastru obce a je napájena vodním tokem Chrábek. Vlastníkem a provozovatelem je obec Ráječko. V případě zvláštní povodně by došlo k zaplavení nemovitostí v blíkosti vodního díla a podel vodního toku Chrábek ».

Významnou měrou může průběh povodně ovlivnit i jedno vodní dílo, které se nachází mimo území obce Ráječko:

• Lenčovský rybník - nachází se v katastrálním území obce Karolín a je napájen Ráječským potokem. Vlastníkem je Česká republika a správcem Lesy České republiky, s.p. Podle historických zkušeností by v případě povodně mohlo dojít k ohrožení obce Ráječko ».

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Ráječko

 Vodní díla