Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města Rajhrad lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí města ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, když dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Rajhrad, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
V Rajhradě se velké povodně vyskytovaly především do padesátých let dvacátého století. Poté byla vystavěna Brněnská přehrada a dopady povodní se snížily. Na území města se v minulosti vyskytovaly jak povodně jarní, vznikající v důsledku kombinace rychlého tání, spojeného se srážkami, tak i povodně letní, vznikající po dlouhotrvajících regionálních deštích. Přehled vybraných nejvyšších zaznamenaných vodních stavů ve stanici Židlochovice ukazuje níže uvedená tabulka. Poslední větší povodní na území města tak byla povodeň v roce 2006.
Přehled vybraných nejvyšších zaznamenaných vodních stavů ve stanici Svratka, Židlochovice
Datum | Kulminace [cm] | Kulminační průtok [m3/s] |
11. 3. 1941 | 537 | 380 |
30. 3. 2006 | 528 | 237 |
8. 7. 1997 | 523 | 223 |
27. 8. 1938 | 523 | - |