Charakteristika zájmového území
Město Rajhrad se nachází v Jihomoravském kraji na území okresu Brno – venkov, ve správním obvodu ORP Židlochovice. Ve městě je k 1. 1. 2022 evidováno celkem 3 956 obyvatel.
V oblasti města Rajhrad dříve existovalo rozsáhlé opevněné velkomoravské hradiště stejného jména (založeno okolo 950, zaniklo nejpozději o 100 let později). V roce 1045 (podle tradice) zde vznikl benediktinský klášter. První písemné zmínky o novém Rajhradě se objevují v listinách ze 13. století. Dne 2. listopadu 1234 získal Rajhrad trhové právo a stal se tak městečkem. Na město byl povýšen 27. října 2000.
Nejvýznamnější dopravní tepnou procházející středem města je silnice II/425. Tato silnice navazuje na dálnici D52 a silnici I/52 a spojuje Rajhrad jak se Židlochovicemi, tak především s Brnem. Městem rovněž prochází významná dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať č. 250, spojující Kúty, Brno a Havlíčkův Brod. Trať je součástí 1. železničního koridoru.
Katastrální území města Rajhrad
Geologické a geomorfologické charakteristiky
Katastr města leží v nadmořské výšce mezi 184 a 272 m n. m., přičemž nejnižší nadmořské výšky dosahuje niva Svratky a nejvyšší pak pozemky v lokalitě Čtvrtě. Na hranici katastru města prochází hranice mezi geomorfologickými celky Bobravská vrchovina (která je součástí České vysočiny) a Dyjsko-svratecký úval (součást Západních Karpat). Západní část katastru města leží v geomorfologickém podcelku Rajhradská pahorkatina, východní část pak leží v Dyjsko-svratecké nivě.
Z geologického hlediska náleží území do karpatské předhlubně, která je tvořena nevrásněnými sedimenty uloženými v předpolí flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. Území města je budováno výhradně sedimentárními horninami, kdy podél toku Svratky najdeme rozsáhlé holocenní nivní sedimenty. V západní části města se mírně zvedá terasa řeky Svratky, která je budována pleistocenními štěrkopísky, které jsou však z velké části překryty sprašovými pokryvy ze svrchního pleistocénu. Na nivních sedimentech v blízkosti vodních toků jsou vyvinuty zejména modální fluvizemě, přecházející do fluvizemí glejových, v erozních zářezech pak najdeme černozemě černické. Na sprašových pokryvech se vyskytují modální černozemě. V místech, kde se na povrchu vyskytují štěrkopísky říčních teras, pak převládají černozemě arenické, místy přecházející do arenických kambizemí.
Struktura půdního fondu
Podrobnosti o půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.
Celková rozloha řešeného území činí 949,3 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako orná půda (575,6 ha) a ostatní plochy (112,7 ha). Zbytek plochy tvoří zahrady (54,7 ha), zastavěné plochy (46,7 ha), sady (45,8 ha), vinice (45,1 ha), lesní půda (34,2 ha), vodní plochy (33,6 ha) a trvalé travní porosty (0,9 ha).
Využití pozemků ve městě Rajhrad (dle ČSÚ k 31. 12. 2021)
Druh pozemku | Plocha | Zastoupení |
Orná půda | 575.0 ha | 60.6 % |
Vinice | 45.1 ha | 4.8 % |
Zahrady | 54.4 ha | 5.7 % |
Sady | 45.8 ha | 4.8 % |
Trvalé travní porosty | 0.9 ha | 0.1 % |
Lesní půda | 34.2 ha | 3.6 % |
Vodní plochy | 27.3 ha | 2.9 % |
Zastavěné plochy | 53.7 ha | 5.7 % |
Ostatní plochy | 112.8 ha | 11.9 % |
Celková výměra k. ú. | 949.4 ha | 100 % |
Klimatické charakteristiky
Na území města Rajhrad je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 9,1 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 400 - 500 mm.
Klimaticky, dle Quittova členění, patří území města do nejteplejší oblasti T4. Na severozápadní část území taktéž zasahuje oblast T2. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje mezi 9 - 10 °C, průměrná lednová teplota mezi - 2 a - 3 °C, průměrná teplota v červenci se pak pohybuje v rozmezí 19 - 20 °C. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje okolo 450 - 500, přičemž ve vegetačním období v průměru spadne 300 - 350 mm srážek.
Charakteristika klimatické oblasti T2 a T4 dle Quitta
Charakteristika | T2 | T4 |
Počet letních dnů | 50 - 60 | 60 - 70 |
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více | 160 - 170 | 170 - 180 |
Počet mrazových dnů | 100 - 110 | 100 - 110 |
Počet ledových dnů | 30 - 40 | 30 - 40 |
Průměrná teplota v lednu [°C] | -2 - (-3) | -2 - (-3) |
Průměrná teplota v červenci [°C] | 18 - 19 | 19 - 20 |
Průměrná teplota v dubnu [°C] | 8 - 9 | 9 - 10 |
Průměrná teplota v říjnu [°C] | 7 - 9 | 9 - 10 |
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 90 - 100 | 80 - 90 |
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] | 350 - 400 | 300 - 350 |
Srážkový úhrn v zimním období [mm] | 200 - 300 | 200 - 300 |
Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 40 - 50 | 40 - 50 |
Počet zamračených dnů | 120 - 140 | 110 - 120 |
Počet jasných dnů | 40 - 50 | 50 - 60 |