Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Přítluky lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u vodního toku Dyje. Na většině drobných vodních toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je severní část obce Přítluky navazující na zastavěné území ohrožována splachy z extravilánu na svahu, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a plošné erozi. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Přítluky, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Historické povodně
Povodně na území obce Přítluky
Od uvedení do provozu dolní nádrže Nové Mlýny v roce 1989 došlo k několika povodním, zejména v letech 1997, 2002 a 2006, při kterých se prokázal významný účinek vodního díla na snížení kulminačního přítoku a tím pádem ochranu území níže položeného.
Při povodních v srpnu 2002 byl před nástupem povodně k dispozici volný objem k zachycení vody o celkovém objemu 35,5 mil m3. Kulminační přítok do nádrží byl asi 400 m3/s a retenčním objemem vodního díla byl snížen na 312 m3/s.
Ještě větší účinek prokázaly Novomlýnské nádrže při povodni v březnu-dubnu 2006. Před nástupem povodně byl k dispozici volný objem k zachycení vody o celkovém objemu 42,3 mil m3. Kulminační přítok do nádrží byl asi 740 m3/s a vodním dílem byl snížen na 657 m3/s. Bylo však nutno využít odlehčovací poldry, i ten Přítlucký.