Příbor

Odtokové poměry

Vodní toky Lubina, Sedlnice,  Kopřivnička a Klenos mají na území města Příbor oficiálně stanovena záplavová území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny.

Záplavové území Lubiny je stanoveno pro úsek ř. km 0,00 - 28,9, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje 22. 7. 2011 a nabylo účinnosti 9. 8. 2011 (č. j.: MSK 61439/2011). »
Tento dokument stanovuje záplavové území v úseku od ústí do Odry po přítok vodního toku Lomná.

Záplavové území Sedlnice je stanoveno pro úsek ř. km 3,777 - 13,944, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje 5. 5. 2014 a nabylo účinnosti 21. 5. 2014 (č. j.: MSK 11918/2014). »

Záplavové území Kopřivničky je stanoveno pro úsek ř. km 0,000 - 6,421, které bylo vyhlášeno Městským úřadem Kopřivnice 6. 6. 2016 a nabylo účinnosti 23. 6. 2016 (č. j.: 30616/2016/JS). »
Tento dokument stanovuje záplavové území v úseku od ústí Kopřivničky do Lubiny po křížení s místní komunikací na chatu Červený kámen v Kopřivnici.

Záplavové území vodního toku Klenos je stanoveno pro úsek ř. km 0,000 - 5,487, které bylo vyhlášeno Městským úřadem Kopřivnice 4. 4. 2014 a nabylo účinnosti 25. 4. 2016 (č. j.: 17636/2016/JS). »

Stanovená záplavová území nezasahují do zastavěného území města Příbor a nelimitují jeho rozvoj. »

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, povodí je přesycené a hrozí nebezpečí splachů vody z okolních polí. Při intenzivních srážkách kanalizace nestíhá odvádět vodu, čímž dochází ke vzdouvání vody z kanalizace. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.»

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů »
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Odtokové poměry vodního toku Lubina nejsou v zájmovém území výrazněji ovlivněny s výjimkou stávajících mostů a lávek, jejichž mostní opory mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. »

Odtokové poměry pravostranného melioračního odpadu zaústěného v ř. km 15,120 jsou ovlivněny v prostoru zaústění a křížení s místní komunikací na ulici 9. května, kde vzhledem k nedostatečné kapacitě koryta může docházet k vybřežení přívalových průtoků.

Odtokové poměry potoka Klenos (Klokočovský) nejsou v zájmovém území výrazněji ovlivněny s výjimkou stávajících mostů u Lonky v ř. km 0,170 a 0,340, resp. lávky v ř. km 0,280, jejichž mostní opěry a případně vlastní mostní konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Překážky při odtoku povodňových vod však mohou tvořit také přemostění inženýrských sítí (voda, plyn), zejména objekt v souběhu s ocelovou lávkou u Lonky v ř. km 0,280. Další přemostění koryta je v ř. km 0,450 a 0,640.

Odtokové poměry levostranného melioračního odpadu zaústěného u jezu v ř. km 17.17 mohou být výrazně ovlivněny v prostoru zaústění, kde je provedeno zatrubnění koryta DN 1000. V místě křížení se silnicí č. II/464 a zejména s chodníkem pro pěší, které je provedeno kapacitně nedostatečným propustkem DN 1000, může rovněž docházet k vybřežení povodňových průtoků a zpětnému vzdutí až do prostoru hřiště a rozvodny VN.

Odtokové poměry Kopřivničky nejsou v zájmovém území výrazněji ovlivněny s výjimkou stávajícího silničního mostu silnice č. II/464 (se souběžným přemostěním vodního přivaděče) a mostku, jejichž mostní opěry, příp. vlastní mostní konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod.

Odtokové poměry z intravilánu města jsou ovlivněny průtoky v korytě Lubiny a stavem objektů v inundačních hrázích. Odtok srážkových vod je znemožněn v případě průtoku povodňových vod a naplnění koryta Lubiny, navíc vzhledem k tomu, že výústní objekty kanalizací a uzávěry v inundačních hrázích nejsou vybaveny zpětnými klapkami, dochází ke zpětnému vzdutí a zalití dalších lokalit.

Na pravém břehu jde zejména o území místní části Klokočov v prostoru zemědělské farmy a nad ní, kde při přívalových srážkách dochází vzhledem k nedostatečnému povrchovému odvodnění a nedostatečné kapacitě dešťových kanalizací k zatopení ploch vodou stékající z výše položených svažitých zemědělských pozemků.

K obdobnému problému, tj. zaplavení území povrchovou srážkovou vodou stékající z výše položených svahů, dochází v prostoru sídliště na ul. Školní, zejména u ZŠ, příp. v lokalitě Benátky. Tyto problémy způsobuje nedostatečná kapacita kanalizace a chybějící systém povrchových odvodňovacích příkopů.

V tomto stavu je pro výše uvedené lokality rozhodující srážková činnost v povodí ovlivňující intravilán města.

Ke specifické situaci dochází v prostoru nad mostem nové rychlostní komunikace č. I/48, kde při přelití ochranných hrází brání odtoku vod zemní těleso náspu silnice a navazující inundační hráze. Dochází tak k zatopení značné plochy, přestože by toto území mělo být chráněno na Q₁₀₀, navíc odtok vody ze zátopy je i po opadnutí povodňových průtoků značně zpomalen.

Na levém břehu jde zejména o území v dolní části města v prostoru ČOV a horní části města v prostoru ulice Štramberská, kde při přívalových srážkách dochází vzhledem k plochému území a nedostatečné kapacitě dešťové kanalizace a chybějícímu systému povrchových odvodňovacích příkopů k zatopení ploch vodou stékající z výše položených svažitých pozemků.

V tomto stavu je pro výše uvedené lokality rozhodující srážková činnost v povodí ovlivňující intravilán města.

V prostoru, který leží v inundaci mezi Lubinou a Mlýnským potokem, dochází k vybřežení povodňových průtoků a zatopení areálu ČOV včetně příjezdové obslužné komunikace.

Pod městem Příbor se nachází obec Skotnice, která by měla být varována PK města Příbor. Při povodňových průtocích ve vodním toku Lubina zajistí správce náhonu (Město Příbor prostřednictvím PK města) současně s vyhlášením I. SPA v profilu I – Lubina okamžité uzavření stavidla náhonu na odběru v ř. km 15,200.

Místa omezující odtokové poměry na území města Příbor

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Příbor byla stanovena 5 míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části města ohrožovány splachy na mírně ukloněných polích. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na městských komunikacích a k ucpání propustků. »

Jelikož území města leží v karpatském flyšovém pásmu, tak je díky charakteru podloží (rytmické střídání pískovců a jílovců) velice náchylné ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům.

V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území města - zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. Česká geologická služba zmapovala na území města několik aktivních i stabilizovaných sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - https://mapy.geology.cz/svahove_nestability/. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu města. »

Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Příbor

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Příbor metodou kritických bodů

Na území města Příbor bylo stanoveno 5 kritických bodů, z nichž 1 nezasahuje do intravilánu města. Povodí 4 kritických bodů končí závěrovými profily ve vodních tocích, které dále protékají intravilánem města. Jedná se o Sýkoreček, který ústí do Kopřivničky, o bezejmenný tok (Příbor) a o Klenos, kam ústí souběh povodí 2 kritických bodů. Při přívalových povodních může docházet ke stoupání hladin těchto vodních toků.

Charakteristika kritických bodů na území města Příbor

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Příbor. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Příbor

---

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Místa ohrožená přívalovou povodní

 

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Příbor mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodních toků. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Příbor

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Vodní díla mohou ovlivnit odtokovou situaci ve městě. Z hlediska nebezpečí zvláštní povodně představuje největší riziko vodní nádrž Větřkovice.

VD Větřkovice
Vodní nádrž se nachází na Svěceném potoce (pravostranný přítok Lubiny v km 19,2) v severovýchodní části katastrálního území města Kopřivnice. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu je vodní dílo zařazeno do III. kategorie (dle vyhlášky č. 471/2001 Sb.). »
 
Vlastníkem vodní nádrže je společnost TATRA TRUCKS a. s., provozovatelem společnost LIKVIDACE ODPADU CZ, s. r. o.  Další informací o vodním díle jsou uvedeny v kapitole Zvláštní povodeň. 

Technické údaje o vodní nádrži

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Příbor

 Vodní díla

Protipovodňová opatření »

1) Na území Příbor bylo realizováno protipovodňové opatření dle projektu „Terénní úpravy na ulici Palackého v Příboře“ (zprac. Ing. Jaroslav Groman, září 2011).  Jedná se o terénní úpravy, které mají sloužit k zachycení přívalových vod ze zemědělských pozemků ve východní části Příbora u ul. Palackého. Pro zachycení přívalových vod byla realizována na parcele č. 2974/28 hrázka, která má být schopna zachytit 250 – 300 m³ přívalových vod. Hrázka má zachycovat dešťovou vodu a odvádět ji potrubím DN 100 v celkové délce 0,17 km, která ústí do záchytného příkopu a následně dešťovým vodám umožňuje vsak do nezpevněného terénu. Přebytečné dešťové vody jsou svedeny stokou dešťové kanalizace DN 150 do stávající stoky jednotné kanalizace DN 300. »

2) Dle „Studie odtokových poměrů řeky Lubiny v úseku Košatka nad Odrou – Vlčovice ř. km 0,000 – 24,463“ (Hydrosoft Veleslavín, prosinec 1998) je navrženo ohrazování ČOV.

3) Dle plánu oblasti povodí Odry je navržena na vodním toku Lubina liniová revitalizace v rámci koryta, která bude spočívat v obnově migrační prostupnosti při zachování dosavadního vývinu trasy a stabilních sklonových poměrů. Revitalizace je limitována zajištěním stability státní silnice, 3 silničních mostů a sítí technické infrastruktury.

4) Dále jsou plánem oblasti povodí Odry navržena obecná opatření pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. V posledních obdobích stoupá obsah dusičnanů ve vodách a vzniká eutrofizace, tj. obohacování tekoucích a stojatých vod živinami, jejímž důsledkem je masový rozvoj řas a sinic. Tím se zhoršuje jakost vody s vlivem na ohrožení lidského zdraví, poškozování životních zdrojů a vodních ekosystémů. Zatížení vod dusičnany je způsobeno mimo jiné intenzivní živočišnou výrobou a nesprávným zemědělským hospodařením. O výši koncentrace dusičnanů v povodí rozhoduje zastoupení trvalých kultur, resp. výměra zornění, intenzita a způsob zemědělského hospodaření. Jednou z podmínek ochrany vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů je uplatňování správné zemědělské praxe, vyjádřené v Zásadách správné zemědělské praxe, které jsou jedním z požadavků nitrátové směrnice. Představují souhrn požadavků jak hospodařit, aby nedocházelo ke znečišťování vod dusičnany. Na území ČR je respektování těchto zásad, stanovujících opatření nad rámec obecně závazných právních předpisů, doporučeno všem hospodařícím subjektům. Ve zranitelných oblastech dle nařízení vlády č. 262/2012 Sb., v platném znění o stanovení zranitelných oblastí, a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, jsou opatření, uvedená v tomto nařízení, povinná.

Do zásad správné zemědělské praxe, určené všem hospodařícím subjektům, patří:

1. Stanovení období nevhodných ke hnojení
2. Zásady používání hnojiv na svažitých pozemcích
3. Zásady používání hnojiv na podmáčených, zaplavených, promrzlých nebo sněhem pokrytých pozemcích
4. Podmínky pro používání hnojiv v blízkosti povrchových vod
5. Zásady skladování statkových hnojiv a objemných krmiv
6. Hlavní zásady používání hnojiv a statkových hnojiv
7. Hospodaření s půdou a omezení doby bez rostlinného pokryvu
8. Vypracování plánů hnojení a evidence o používání hnojiv a statkových hnojiv
9. Postupy při zavlažování

Protipovodňová opatření na území města Příbor - současný stav

 Pokyny pro budoucí plánování a rozvoj města

• Vodní toky nezatrubňovat. Případné úpravy směrových a sklonových poměrů je nutno provádět přírodě blízkým způsobem s použitím přírodních materiálů
• Nepovolovat výstavbu nových objektů a oplocení, které by znemožňovaly údržbu koryt a břehů vodních toků nacházejících se na k. ú. Příbor, k. ú. Klokočov u Příbora, k. ú. Prchalov a k. ú. Hájov, a to u významných vodních toků Lubiny a Sedlnice v šířce nejvýše do 8 m od břehových hran a u ostatních vodních toků v šířce nejvýše do 6 m od břehových hran
• Respektovat plochu pro vybudování hrázky s retenčním prostorem v západní části k. ú. Příbor
• Respektovat plochu pro vybudování malé vodní nádrže v jižní části k. ú. Příbor
• Respektovat návrh na vybudování protipovodňové hráze kolem ČOV Příbor

Protipovodňová opatření na území města Příbor