Polanka nad Odrou

Charakteristika zájmového území

Městský obvod Polanka nad Odrou je samostatným obvodem města Ostravy. Nachází se v Moravskoslezském kraji, v SO ORP Ostrava. Území městského obvodu je složeno z jednoho katastrálního území a ze čtyř základních sídelních jednotek, a to: Janová-Přemyšov, Polanka-jih, Polanka-sever a  Polanka-střed. K 1. 1.1 2021 je na území městského obvodu 4 898 obyvatel. Se svou rozlohou 1 725 ha patří k největším obvodům města.

Nejstarší dochovanou písemnou zmínkou o Polance nad Odrou je zápis v zemských deskách knížectví opavského z roku 1424. Za dominantu městského obvodu je považován římskokatolický kostel sv. Anny vysvěcený v roce 1900. V roce 1935 byl čestným občanem Polanky nad Odrou jmenován Tomáš Garrigue Masaryk. V roce 1976 se Polanka stala součástí města Ostravy jako část městského obvodu Ostrava-Poruba. Počínaje rokem 1991 je Polanka nad Odrou samostatným obvodem statutárního města Ostravy.

„V modrém štítě je anděl se zlatými vlasy, držící v pravici dvě červené růže se zlatými semeníky na jednom zeleném stonku a v levici drží zlaté váhy.“ Takto je popsán znak Polanky nad Odrou, který byl udělen Polance nad Odrou 24. září 1993 primátorem města Ostravy.

Za významné dopravní tahy jsou považovány silnice II/478 (prochází středem území městského obvodu) a silnice č. III/4785. Městským obvodem také prochází mezinárodní frekventovaná Trať 270 a na místní železniční zastávce "Polanka nad Odrou" staví řada osobních vlaků ve směru Ostrava hlavní nádraží, Bohumín, Studénka, Letiště Leoše Janáčka Ostrava a Hranice (Okres Přerov).

Na jihovýchodní hranici katastrálního území se nachází řeka Odra. Součástí městského obvodu je NPR Polanská niva, jejíž část je začleněna do Chráněné krajinné oblasti Poodří. Mimo krásné přírody lužních lesů, množství rybníků, mnohých toků (Polančice, Mlýnka, ...) a náhonů, se zde nacházejí čerpací stanice jodobromových vod, které zásobují nedaleké lázně v Klimkovicích na  Hýlově. Tato oblast je předurčena jako rekreační zázemí města Ostravy.

Zastavěné území městského obvodu tvoří kompaktní celek ve středu katastrálního území, přičemž má zástavba charakter rodinných domů se zahradami. Ve střední a východní části intravilánu se nachází zemědělské komplexy. 

Zobrazení katastrálního území městského obvodu města Ostravy - Polanky nad Odrou

Geomorfologická a geologická charakteristika

Geomorfologicky náleží zájmové území městského obvodu Polanka nad Odrou do soustavy Vněkarpatské sníženiny, podsoustavy Západní Vněkarpatské sníženiny, celku Moravská brána, podcelku Oderská brána a okrsku Klimkovická pahorkatina.

Klimkovická pahorkatina je okrsek v severozápadní části Oderské brány. Jedná se o plochou pahorkatinu, která má  rozlohu 144,58 km². Je budovaná pleistocenními sedimenty pevninského zalednění a eolickými sprašovými hlínami. Periglaciální povrch je tvořen hlavně plošinami, široce zaoblenými rozvodními hřbety (na glacifluviálních a glacilakustrinních sedimentech a na štěrcích hlavní terasy řeky Odry) a široce rozevřenými, často suchými a asymetrickými údolími. Významný bod je Životický vrch (284 m n. m.). Klimkovická pahorkatina spadá do 3. výškového stupně, je nepatrně zalesněná smrkovými, místy dubovými porosty. Nachází se zde PP Porubský bludný balvan a PPk Oderské vrchy. 

Geologické podmínky jsou tvořeny především dvěma horninami, a to sprašovou hlínou a hlínou, pískem, štěrkem. Hornina sprašová hlína (oblast kvartér) je sediment nezpevněný, minerální složení tvoří křemen a příměsi. Hornina hlína, písek, štěrk (oblast kvartér) je typem horniny sediment nezpevněný.

Struktura půdního fondu

Nejvýznamnější půdní typy v zájmové lokalitě tvoří luvizem oglejená (substrát prachovice), která se nachází přibližně na dvou třetinách katastrálního území, z části se tedy vyskytuje pod zastavěnými plochami, ale převážně je využívána jako půda orná. V jihovýchodní části katastrálního území se vyskytuje fluvizem glejová (substrát nivní sedimenty bezkarbonátové), která je povětšinou pod smíšenými lesy a na jihu katastrálního území se nachází luvizem oglejená (substrát prachovice).

Svahové nestability způsobují sklony svahů a vlastnosti horninového podloží. Svahové nestability v městské části Polanka nad Odrou jsou představovány nesanovaným potencionálním zamokřeným svahovým sesuvem s identifikačním číslem 3556. Sklon svahu 20, expozice jihovýchodní. Datum dokumentace 1. 3. 1962, revize proběhla v roce 1974. Typ sesuvu - dle rotační smykové plochy, vývojové stádium - uklidněný. Geomorfologické poměry - opuštěný levý nárazový břeh Odry, svah asi 1,3 km široký, sesouvá se břeh tvořený sprašovými hlínami. Geologické poměry - neogén Ostravsko, Karvinské pánve, tortonské jíly a slíny. Sesouvají se pleistocenní hlíny a glacilakustrinní štěrkopísky, po rozbřídavých miocénních tortonských slínech. 

Využití pozemků v městském obvodu Polanka nad Odrou

Zastavěné území městského obvodu tvoří kompaktní celek ve středu katastrálního území, přičemž má zástavba charakter rodinných domů se zahradami. Ve střední a východní části intravilánu se nachází zemědělské komplexy. Pozemky v zájmovém katastrálním území jsou využity především jako orná půda, lesy se zde nachází v minimální míře, jedná se o lesy listnaté, a to při jižní a východní katastrální hranici. 

Dle Corine Land Cover 2012 se ve střední části katastrálního území nachází obytné plochy (městská nesouvislá zástavba), na tyto plochy navazují orné půdy (orné půdy mimo zavlažovaných ploch), které jsou dále obklopeny různorodými zemědělskými plochami (převážně zemědělská území s příměsí přirozené vegetace). V severní části katastrálního území se nachází různorodé zemědělské plochy (komplexní systémy kultur a parcel), v jihozápadní části katastrálního území se nachází pevninské vody (vodní plochy) a listnaté lesy. plochy s křovinnou a travnatou vegetací. Při východní hranici katastrálního území se nachází průmyslové a obchodní zóny, komunikační síť (silniční a železniční síť a přilehlé prostory) a listnaté lesy.

Klimatická charakteristika

Na území městského obvodu Polanka nad Odrou se podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) pohybuje v severní části v intervalu 8,1 - 9 °C a v jižní části v intervalu 9,1 - 10 °C. Průměrný roční srážkový úhrn se pohybuje v intervalu 651 - 700 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961 - 2000) spadá území městského obvodu do teplé klimatické oblasti MT10.

Oblast MT10 se vyznačuje létem dlouhým, teplým, mírně suchým. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Charakteristika vybrané klimatické oblasti MT10

Vymezení klimatických oblastí na území městského obvodu Polanka nad Odrou (dle Quitta, za období let 1961 - 2000)