Odtokové poměry
Žádný z vodních toků na území obce Pačlavice nemá vymezené záplavové území. Pravděpodobnost rozlivu vodních toků v intravilánu obce a jejích části je nízká. Největší riziko z hlediska povodní představují přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené a výrazně stoupá riziko přívalových povodní.
Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území obce se nachází několik míst ohrožujících odtokové poměry. Jedná se o lávky, mostky a sběrače. »
Místa omezující odtokové poměry na území obce Pačlavice
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Pačlavice
Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části obce ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. Na území obce Pačlavice a částí Lhota a Pornice bylo na základě předchozích zkušeností vytipováno 15 lokalit v intravilánu obce ohrožených přívalovou povodní. »
Místa ohrožení přívalovou povodní na území obce Pačlavice
Lhota u Pačlavic - U koupaliště »
Zdrojem potíží na této lokalitě je velký polní blok nad starým koupalištěm. Povrchové stékající vody z této lokality jsou podchycovány „lapačem“, který je vybudován těsně vedle opuštěného a nevyužívaného starého koupaliště. Příčinou zdejších problémů bývalo nesprávné agrotechnické obhospodařování rozlehlého polního bloku, jehož sklon dosahuje 9 %. Blok je příliš velký a náchylný k vodní erozi. Proto je nutné volit vhodné osevní postupy. Lapač a dešťová kanalizace nestačí pojmout přívalové smyvy při větších deštích.
Lhota u Pačlavic - Od lesa »
Při intenzivních deštích dochází k velkému smyvu vod z lesa východně od Lhoty u Pačlavic a následně se vody akumulují v místě ústí lesní cesty do intravilánu obce.
Místa ohrožená přívalovou povodní "Lhota u Pačlavic - U koupaliště" a "Lhota u Pačlavic - Od lesa" na leteckém snímku se zobrazenými liniemi soustředěného odtoku (vypočtené na základě digitálního modelu reliéfu, takže skutečná situace může být v intravilánu obce výrazně odlišná, např. zatrubnění toku, hrázky, příkopy cest apod.)
Lhota u Pačlavic - Čtvrtě a Lhota u Pačlavic - Horní klče »
Jedná se o podobný případ, jako u lokality Lhota u Pačlavic - U koupaliště. Z velkého polního bloku ležícího JV-V od zástavby dochází při intenzivních srážkách k ronovému splachu vod a splachu půdy i organického materiálu. Proudy vod (až bahnotoky) následně ústí do intravilánu obce. V osevním plánu je potřeba vhodný výběr zemědělských plodin (ne širokořádkové plodiny), který dokáže minimalizovat riziko přívalových povodní.
Místa ohrožená přívalovou povodní "Lhota u Pačlavic - Čtvrtě" a "Lhota u Pačlavic - Horní klče" na leteckém snímku se zobrazenými liniemi soustředěného odtoku (vypočtené na základě digitálního modelu reliéfu, takže skutečná situace může být v intravilánu obce výrazně odlišná, např. zatrubnění toku, hrázky, příkopy cest apod.)
Pačlavice - Za humny, severní část »
Tato lokalita je tvořena rozlehlým polním honem severozápadně od Pačlavic, táhnoucím se od vsi až vysoko k lesu. Od lesa se vine dobře patrná široká erozní rýha, zřejmě V trase pramenného potoka, který kdysi z lesa vytékal než byla pole pod lesem odvodněna a potok zlikvidován. Z této rýhy se také rekrutují přívalové bahnité vody, které poměrně často dotékají přímo do vsi a to v místě bývalého prutníku. Prutník již dnes neexistuje, na jeho místě se však samovolně vytvořil ostrov hustého keřového a stromového porostu, do kterého bahnotoky míří. Ze spodní strany porostu vytéká malý potůček, který je pod polní cestou za humny sveden betonovou skruží, a následně je nedaleko odtud zaústěn do Pačlavického potoka. V prostoru tohoto zaústění se při přívalech vytváří laguna, která je posilována jak sousedním podobným přívalovým tokem (Pačlavice - Za humny, jižní část), tak velkou vodou Pačlavického potoka, jehož koryto je přes celou obec zaneseno bahnem.
Nadměrná eroze půdy a opakující se přívaly kalných povrchových vod byly v minulosti jednoznačně zapříčiněny špatným agrotechnickým obhospodařováním dotyčných polí. Svažitost těchto polí přesahuje 6 %, jsou nadměrné velikosti, a celý prostor je náchylný k půdní erozi i ke tvorbě povrchových bahnotoků. Také zrušení prutníku, do kterého přívalové vody ústily, situaci pravděpodobně zhoršuje.
Pačlavice - Za humny, jižní část (pod lesíkem "Amerika") »
Lokalita je pokračováním velkých polních ploch lokality Pačlavice - Za humny, severní část. Sklon polí je i zde kolem 6 %. Plocha je odvodňována erozní rýhou, začínající na spodním okraji lesíku „Amerika“, který dnes vyplňuje kotel, jež je zřejmě opuštěným starým vesnickým lomem (písečník nebo hliník). Do tohoto lomu vedla kdysi vozová cesta, která je dnes dobře patrná těsně nad obcí v ose starý lom - kostel. Zářez v poli se postupně mění na hluboký úvoz, a ten se těsně nad prvními domy rozšiřuje do prostorného estuária, jež je hustě zarostlé stromy a keři. Spodní část tohoto kotlíku se prudce zužuje do úzkého krátkého úvozu.
Celá lokalita je sice menší než severní část, ale přívalové vody v ní vznikají poměrně často a prudce. Příčinou je zřejmě větší soustředění povrchových vod do jednoho místa. Erozní rýhou jsou vody soustředěny do spodního kotlíku a úzkou úvozovou soutěskou vnikají do obce, kde způsobují značné škody. Tato voda také přispívá k vytvoření laguny, která při přívalových deštích zaplavuje celý prostor kolem potoka mezi oběma hlavními mostky silnice směr Lhota.
Místa ohrožená přívalovou povodní "Pačlavice - Za humny, jižní i severní část" na leteckém snímku se zobrazenými liniemi soustředěného odtoku (vypočtené na základě digitálního modelu reliéfu, takže skutečná situace může být v intravilánu obce výrazně odlišná, např. zatrubnění toku, hrázky, příkopy cest apod.)
Pačlavice - Za zahradami, jižní část »
Lokalita je tvořena převážně přírodním svahovým kotlem, využívaným zemědělsky. Kotel byl dříve osíván různě, včetně obilovin, v současnosti je oset trvalým travním porostem (TTP). Vzhledem ke značné prudkostí svahů (kolem 20 %) byl pozemek oset travním porostem, který zde má být trvale. Všechny ronové vody z tohoto kotle odcházejí úžlabím mezi zahradami domů č. 176 a 101, pokračují po asfaltovém povrchu přes silnici, za kterou se dostávají do sběrné jímky („lapače“) a dešťovou kanalizací mají být odvedeny. Při prudkých deštích r. 2007 však lapač zdaleka nestačil pohltit přívalové vody, a ty se přelily do bezodtokého prostoru zahrad a dvorků pod silnicí. Současná úprava terénu těsně nad silnicí (vyasfaltování polní cesty, její vyzdvižení nad původní úroveň, nepřítomnost příkop) pak způsobila, že část vod se nahrnula do zahrad nad silnicí. Menší část vody se na lokalitu dostala pravděpodobně také z kukuřičného pole, které popisujeme v následující lokalitě Pačlavice - Za zahradami, severní část.
Pačlavice - Za zahradami, severní část »
Tato lokalita je vlastně pokračováním předchozí lokality Pačlavice - Za zahradami, jižní část. Je to prudký svah nad dvěma opuštěnými lomy. Jižní z nich je dole zastavěn několika domy se zahradami, které zasahují až k prudce se zvedajícímu srázu starého lomu. Navazující prudká stráň (strž) je řídce porostlá bylinami, keři a několika stromy, ale tato vegetace je nezapojená, a to kromě jiného způsobilo, že centrální část strže je narušena čerstvým sesuvem. Ten hrozí pokračovat a tím ohrožuje dole ležící stavení. Z jižní strany je prostor mírnější a jsou v něm schody pro výstup na kopec. Protilehlá stráň je strmější, ale je dobře stabilizována divoce rostoucí vegetací. Nad čerstvým sesuvem je hrana kotle řídce porostlá keři a stromky (některé z nich ujely při sesuvu půdy), dále je zde starý ořech, a potom pokračuje mírně se svažující pás trvalého travního porostu, který sahá až k současnému kukuřičnému poli. Tento úzký pás TTP se všeobecně uklání severozápadním směrem (tj. nad druhý opuštěný lom a dále), avšak přímo nad čerstvým sesuvem je v něm sníženina, která svádí přívalové vody z kukuřičného pole na sesuv a dolů na zahrady, dvorky a stavení.
Několik desítek metrů severním směrem se nachází druhý opuštěný lom (zřejmě poněkud mladší). Na jeho dně nejsou žádná stavení, ale naopak jen travou zarostlý nevyužívaný prostor. Prudká stráň dobývacího prostoru je kamenitá a porostlá bujnou stromovou a keřovou vegetací, která výborně celou stráň fixuje a nedovoluje její erozi.
Opakované potíže s bahnitým přívalem jsou zapříčiněny malou povrchovou drsností terénu, malou jímavostí půdy a značnou půdní erozí v poli bezprostředně nad dotyčným prostorem. K tomu se přidává stále větší nebezpečí z pokračujícího sesuvu v samotné strži. l když se podaří zamezit dalším přívalům vody z pole nad strží (nebo je alespoň omezit), může eroze ve strži pomalu pokračovat při deštích a při tání sněhu, a je nutno zajistit její fixaci dalším opatřením.
Místa ohrožená přívalovou povodní "Pačlavice - Za zahradami, jižní i severní část" na leteckém snímku se zobrazenými liniemi soustředěného odtoku (vypočtené na základě digitálního modelu reliéfu, takže skutečná situace může být v intravilánu obce výrazně odlišná, např. zatrubnění toku, hrázky, příkopy cest apod.)
Pornice - Stará cihelna »
Jde o areál staré cihelny s velkým dobývacím prostorem v podobě terénního protáhlého kotle, z něhož vede úvozová cesta do vesnice. Na konci úvozu stojí dům majitelů cihelny, další stavby v cihelně byly zdevastovány. Celý areál bývalé cihelny je dnes porostlý hustým stromovým porostem a různými keři, v podrostu jsou vysoké ruderální byliny. Tento porost vznikl samovolně po ukončení prací v cihelně a dnes je cenným stanovištěm a hnízdištěm volně žijících živočichů. Porost také působí jako vynikající protierozní a protipovodňový element. Přesto však nebyl schopen zachytit mohutné bahnotoky při historické povodni v červnu 2007. Povodně postihly Pornici a způsobily mimořádnou půdní erozi na poli "Za Látalovým" a zvláště na polním bloku „U hřbitova“. Hlavní příčinou bylo nesprávné agrotechnické využívání polních bloků nad cihelnou, a dále nedostatečná dešťová kanalizace.
Pornice - hřbitov »
Přívaly vod v červnu 2007 zasáhly také samotný hřbitov v Pornici. Bahnitá voda tehdy přetekla z polního bloku „U hřbitova“ (osazený kukuřicí) přes přiléhající asfaltovou silnici a přes levostrannou zídku plotu a hlavní bránou se hrnula přes hroby, načež ve spodním rohu hřbitova odnesla kus plotu včetně kamenné zdi. Příčiny byly v minulosti obdobné, jako u dalších lokalit - příliš velký polní blok „U hřbitova“, osívaný nevhodnými plodinami.
Místa ohrožená přívalovou povodní "Pornice - Stará cihelna" a "Pornice - hřbitov" na leteckém snímku se zobrazenými liniemi soustředěného odtoku (vypočtené na základě digitálního modelu reliéfu, takže skutečná situace může být v intravilánu obce výrazně odlišná, např. zatrubnění toku, hrázky, příkopy cest apod.), částečně jsou vidět také lokality "Pornice - Pod letiště, jih i sever"
Pornice - Niva »
V této lokalitě dochází ke smyvům vod, půdy i organického materiálu z velkého polního bloku jihovýchodně od lokality. Uvedený materiál se následně hromadí v místě kanalizační vpusti, která se však při velkém množství vody a plaveného materiálu zahltí a voda s plaveným materiálem se rozlévá na přilehlou komunikaci a do okolní zástavby.
Místo ohrožené přívalovou povodní "Pornice - Niva" na leteckém snímku se zobrazenými liniemi soustředěného odtoku (vypočtené na základě digitálního modelu reliéfu, takže skutečná situace může být v intravilánu obce výrazně odlišná, např. zatrubnění toku, hrázky, příkopy cest apod.)
Pornice - Pod letištěm - jih »
Východně (resp. severovýchodně) od Pornice se nalézá rozsáhlý polní blok, ve kterém se vyvinuly dvě erozní rýhy. Jižní z nich je poblíž silnice k Morkovicím a severní rýha odvodňuje severní část polí. Tyto plochy byly v době posledních velkých povodní (2007) osety mákem, po kterém na poli zůstalo mnoho rostlinných zbytků. Ty pak byly při prudkých deštích spolu se zeminou z polí smyty a vytvořily dva přívalové proudy, které způsobily v obci značné škody.
Pornice - Pod letištěm - sever »
Lokalita je pokračováním předchozí. Jde o severní část velkého polního bloku pod letištěm („Padělky“ + “Přední díly“ + „Zadní díly“), který je odvodňován velkou rozvětvenou erozní rýhou. Ta ústí v „lapači“ nad silnicí na severním konci Pornice, v místě, kde dříve býval malý rybníček. Zprava i zleva od lapače jsou podél pole menší hlinité hrázky, které mají nasměrovat přívalové vody do lapače. Při velkých přívalech však lapač může dosáhnou své plné kapacity a voda jej přeteče a po asfaltové silničce se žene k domu č. 133, jehož zahrádka stojí přesně v dráze přívalu. Majitelé domu mají proto dvě „sekce“ svého dřevěného plotu uzpůsobené tak, že při prudkých deštích je mohou rychle rozevřít, a uvolnit cestu přívalu přes jejich zahradu do Švábského potoka, který teče hned za domem. Potok je nutno pravidelně čistit od usazeného hlinitého materiálu.
Místa ohrožená přívalovou povodní "Pornice - Pod letištěm, jih a sever" na leteckém snímku se zobrazenými liniemi soustředěného odtoku (vypočtené na základě digitálního modelu reliéfu, takže skutečná situace může být v intravilánu obce výrazně odlišná, např. zatrubnění toku, hrázky, příkopy cest apod.)
Pornice - pole Za Látalovým 1 a 2 »
Přívalové vody z tohoto pole bezprostředně ohrožují domy u silnice přímo pod tímto polem. Jde o souvislý polní blok (cca 5 ha) s poměrně malým sklonem (5,1 %), který je typickým důkazem hlavní příčiny studovaných přívalových problémů, jak je zřejmé z následující historie tohoto pole.
Po celou dobu socialismu zde místní JZD pěstovalo převážně cukrovku, a tehdy z něho každoročně odtékaly bahnité přívaly. Po roce 1989 dostal pan Hrnčiřík pole zpět a 14 let na něm pěstoval vždy nejméně tři různé plodiny současně. Po celou tuto dobu nedošlo ani jednou k přívalovému smyvu z tohoto pole. V roce 2007 poprvé po 14 letech bylo pole celé oseto kukuřicí a ihned došlo k silným bahnotokům, konkrétně po deštích 7., 14. a 21. června. Bahno z pole zaplavilo část staré cihelny a podílelo se na škodách v obci. Tato skutečnost by měla být jasným poučením pro hospodáře v širokém okolí. Jednoznačnou příčinou je dříve nesprávné agrotechnické využívání polního bloku (monokultura kukuřice nebo řepy).
Kvůli opakovaným přívalům vody byla již dříve podél polní cesty za humny nad domky Pornic nahrnuta menší hráz, která usměrňovala bahnité vody do prostoru bývalé cihelny, odkud se posléze dostávaly do Švábského potoka, a to přes dešťovou kanalizaci, která začíná v úvoze staré cihelny, při velkých přívalech však také po povrchu terénu.
Místa ohrožená přívalovou povodní "Pornice - pole Za Látalovým, 1 a 2" na leteckém snímku se zobrazenými liniemi soustředěného odtoku (vypočtené na základě digitálního modelu reliéfu, takže skutečná situace může být v intravilánu obce výrazně odlišná, např. zatrubnění toku, hrázky, příkopy cest apod.)
V roce 2007 vypracoval Český svaz ochránců přírody, organizace č. 8 Olomouc na základě objednávky města Kroměříž ekologickou studii "Studie zamezení přívalových vod na území obcí Pačlavice, Lhota u Pačlavic a Pornice". Studie hodnotí potenciální ohrožení obce přívalovými vodami na celém území obce Pačlavice a navrhuje protipovodňová a protierozní opatření na dvanácti významných lokalitách, kde může dojít k zasažení intravilánu obce. Vytipované lokality odpovídají výše uvedeným místům ohrožených přívalovou povodní.
Hlavní příčiny zvýšené četnosti přívalových povodní - podle výsledků z ekologické studie
Předpokladem je, že srážkové poměry jsou v zájmové oblasti stejné jako dříve, a i kdybychom připustili, že jsou v současnosti poněkud silnější, nemůže být tento rozdíl hlavní příčinou posuzovaných problémů. Ze Všeobecně známého vývoje společnosti, i z posouzení místních specifik vyplývá, že hlavní příčiny škod a potíží s přívalovými vodami lze shrnout do dvou skupin.
První je totální změna zemědělského využívání půdy, změna agrotechnických způsobů, a změna polních bloků, která proběhla po socializaci našeho zemědělství, a jen v málo pozměněné podobě přetrvává dodneška. Jde především o scelení drobných polí do velkých polních bloků, intenzifikace zemědělství, odvodnění pozemků, a zvláště pak monokulturní využívání příliš velkých a svažitých polních bloků k pěstování širokořádkových plodin, které jsou z hlediska vodní eroze zcela nevhodné (zvláště kukuřice). Kromě jiných postihů tak došlo ke snížení vodní jímavosti půd a k výraznému snížení povrchové drsnosti terénu, takže dnes z krajiny odtéká povrchovým ronem mnohem více vody, než dříve. Příčiny tohoto charakteru jsou zohledněny ve výpočtu průměrné ztráty půdy, který byl proveden na všech hlavních polních celcích a konkrétní výsledky jednoznačně potvrzují obecné předpoklady -> při aplikaci kukuřice přesahuje vypočtená ztráta půdy přípustnou ztrátu půdy (4 tuny/hektar/rok), a to mnohonásobně (vypočtená ztráta půdy se v průměru ze všech lokalit pohybuje kolem 21 tun/ha/rok).
Druhou skupinu příčin pak tvoří zásahy do zdejší počáteční říční sítě a do říční krajiny. Došlo k likvidaci mnoha pramenných vlásečnic, k zatrubnění malých potoků, k zániku mnoha odvodňovacích příkop a svodnic, k významné regulaci ústředních recipientů. Takto zdeformovaná odtoková síť nestačí vodu z krajiny bezproblémové odvézt, zvláště když kapacita vodotečí je navíc neustále snižována erodovanou půdou. Dešťová kanalizace, která v obcích nahrazuje původní systém odvodňování, není dimenzovaná na současně uměle zvyšované přívaly vod. Proto dochází ke známým problémům jak na polních blocích (enormní eroze a degradace půdy), tak na okraji obcí (tvorba lagun na poli, ucpávání vodotečí apod.), a nakonec i v samotném intravilánu (bahnotoky na silnici, v zahradách, ve sklepích i v domech). Kromě značných hmotných škod je snižována obytná hodnota v obcích, postižena je také ekologická stabilita, a nakonec i estetika celé krajiny.
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Pačlavice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkách přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Pačlavice
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce Pačlavice se nachází nad části Pornice dvě dvojice rybníků. Tyto vodní nádrže jsou ve správě obce Pačlavice a v případě povodně částečně ovlivňují odtokové poměry na Skavském a následně Švábském potoce. Výrazněji odtokové poměry ovlivňují nádrže na Švabském potoce na katastru sousední obce Nítkovice, které akumulují přívalové vody ze zalesněné části povodí nad nimi. Vodní nádrže nemají zpracované manipulační řád ani havarijní plán. »
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Pačlavice