Odtokové poměry
Vodní toky Hvozdnice a Otický příkop mají na území obce Otice oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabylo účinnosti od 12.08.2011 (č. j. MSK 95506/2011). Záplavové území je vymezeno v úseku Hvozdnice ř. km 0.0 - 2.9 a Otický příkop ř. km 3.2 - 5.4 »
Kromě objektů, jenž leží v oficiálně stanoveném záplavovém území jsou některé části obce ohroženy při přívalových srážkách a také dlouhotrvajících deštích, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Místa omezující odtokové poměry na území obce Otice
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Stanovení soustředěných drah povrchového otoku a jejich kvantifikace dle velikosti sběrného povodí
V obci Otice jsou stanovena 3 místa ohrožena přívalovou povodní. Místa byla stanovena dle historických zkušeností v kombinaci s jednoduchou hydrologickou analýzou.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Otice
Pro potřeby povodňového plánu obce Otice byla zpracována jednoduchá hydrologická analýza, která má za cíl znázornit soustředěné dráhy povrchového odtoku, tj. nejpravděpodobnější místa, kterými protéká voda při povrchovém odtoku. Pro kvantifikaci této analýzy byly červeně vyznačeny kritické linie, které mají sběrné povodí větší než 0,3 km2, ale menší než 10,0 km2, a průměrný sklon v povodí kritické linie je ≥ 3,5 %. Pro kritické linie byly nad intravilánem obce stanoveny uzávěrové profily, z kterých bylo vymezeno jejich sběrné povodí. V rámci těchto kritických linií se dá předpokládat vznik škodlivého povrchového toku v případě vysokého srážkového úhrnu v kombinaci s nepříznivým půdním stavem, vysokým sklonem, druhem využití půdy, stavem vegetace aj.
Stanovení soustředěných drah povrchového odtoku bylo zpracováno dle Metodického návodu pro identifikaci kritických bodů vydanou Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. M., v. v. i. V rámci provedené analýzy došlo ke zpřesnění této metody na území obce s použitím digitálního modelu terénu o rozlišení buňky 1 x 1 m vytvořeného z vektorových bodových dat Digitálního modelu reliéfu 5. generace.
Hydrologická analýza byla provedena za použití algoritmu "Multi Flow Direction" (MFD) a "Single Flow Direction" (SFD) přes příkaz r.terraflow v programu GRASS GIS. Výše popsané algoritmy MFD a SFD hledají vždy místo nižší než stávající a tím pádem simulující povrchový tok vody v terénu. Model nezohledňuje vsak vod do podloží (infiltraci) a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit.
Povodí Otického příkopu: plocha sběrného povodí činí 2,756 km2 s průměrným sklonem 4,17 % Ohroženy nemovitosti na severu intravilánu obce, především ulice Domky.
Přívalová povodeň Otický příkop
Přívalová povodeň jih obce: plocha sběrného povodí činí 0,889 km2 s průměrným sklonem 4,84%. Přívalová povodeň dle historických zkušeností též podpořena hydrologickou analýzou. Při disfunkci hlavních odvodňovacích zařízení ohraničující jih sběrné plochy může dojít k markantnímu nárůstu sběrné plochy povodí a tím k většímu ohrožení lokality.
Přívalová povodeň jih obce
Přívalová povodeň Rybníčky: plocha sběrného povodí činí 0,114 km2 s průměrným sklonem 1,88 %. Mezní hodnoty povodí neodpovídají metodice, avšak historicky se zde přívalová povodeň vyskytla a byla mimo jiné způsobena skutečností, že z důvodu nedostatečné kapacity HOZ došlo k převedení vod z jiného povodí a následnému zatopení místní části Rybníčky.
Přívalová povodeň Rybníčky
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Koryto toku Hvozdnice je náchylné k tvorbě ledových jevů. Je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům, lávkám, zúžených profilů a zákrutů toku Hvozdnice. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Otice - linie
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce Otice se nenachází žádné vodní dílo, jenž by zásadně ovlivňovalo odtokové poměry v obci. Obec Otice je však zahrnuta v rozlivu zvláštní povodně na vodních dílech Slezská Harta a Kružberk, nacházejících se na toku Moravice.
Seznam významných vodních nádrží ovlivňujících odtokové poměry na území obce Otice