Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Otaslavice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, kde dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Otaslavice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
V obci Otaslavice byla v nedávné historii povodeň zaznamenána například vletech 2005, 2006 a 2012. Z dřívějších výskytů lze zmínit například rok 1985, kdy došlo vlivem povodně k zaplavení sklepů, zahrad a polí.
V březnu roku 2005 došlo k nadměrnému a intenzivnímu tání sněhu a tím pádem k rychlému plnění kapacity přehrady v Myslejovicích. Posléze došlo k úplnému naplnění kapacity přehrady a následoval neregulovaný odtok vody. Občané byli rozhlasem informováni o možnosti ohrožení jejich nemovitostí. Ve večerních hodinách byl vyhlášen III. povodňový stupeň.
III. stupeň povodňové aktivity byl vyhlášen i v březnu 2006 (stav vyhlásil krizový štáb kraje). Stav vody dosáhl 1,6 m, následně se ale zvýšil na 1,85 m. Protože hladina stále stoupala, muselo se přistoupit k navýšení břehu pomocí pytlů s pískem a za použití techniky se snížila výška jezu, tím se předešlo přetečení vody přes stavidlo náhonu. Občané byli o této situaci informováni obecním rozhlasem. Nejvyšší hladiny dosáhla Brodečka dne 29. 3. 2006 a to stavem 1,9 m.
V srpnu roku 2012 musel být kvůli povodni, respektive kvůli jejím následkům, proveden zásah jednotky SDH, jehož úkolem bylo odčerpání vody ze sklepů a úklid bahna z vjezdů a pozemní komunikace.
Následují fotografie povodní z roku 2012.
