Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Ostrov lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi je obec ohrožená zejména v období jarního tání (únor - březen), především pokud je tání kombinováno se srážkami, a při letních, několik dní trvajících intenzivních deštích. Na většině drobných vodních toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je jihovýchodní část obce Ostrov ohrožována splachy z polí. »
Místa odkud přichází přívalová povodeň na území obce Ostrov jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Průběh povodně v roce 2013
V nedávné historii byla obec Ostrov nejvýznamněji zasažena povodněmi v roce 2013. K povodni došlo v důsledku vydatných dlouhotrvajících srážek, který způsobily zdvižení vodní hladiny Blanice a nárůst hodnoty kulminačního průtoku až na úroveň 200 až 500leté vody. Významnou měrou k překročení 3. stupně povodňové aktivity přispěly menší přítoky mající na vznik povodní jinak zanedbatelný vliv a výška hladiny tak dosáhla až 4 m. Proud vody napáchal škody na všech komunikacích i majetku občanů, zaplaveny byly sklepní, obytné prostory, zahrady a další přilehlé pozemky obyvatel. Zprávu o blížící se povodňové vlně obdržel starosta obce Ostrov 2. 6. 2013 už o 7 hodině ráno od starostky městyse Louňovice pod Blaníkem, ležícího od obce protiproudně na Blanici. Od té doby byla obec v plné pohotovosti, pomocí dvou čerpadel se snažili odčerpat vodu z nejvíce postižených lokalit ve snaze minimalizovat škody. Na místě zasahovali i jednotky HZS. Musely být evakuovány dvě rodiny, které byly v bezprostředním ohrožení. Po opadnutí vodní hladiny byly sčítány škody a odstraňovány nánosy hlíny a sedimentů, které s sebou Blanice nesla.
Přívalové srážky
Přívalové srážky v posledních letech způsobují největší problémy, jelikož jsou obtížně předpověditelné. K největším škodám došlo v roce 2016 (viz. fotodokumentace obce). Přívalové srážky způsobily splachy z přilehlých zemědělských pozemků. Díky nevhodnému využití půdy (ve kterém převládá hlavně v západní části orná půda) se voda nestíhá akumulovat a ohrožuje tak obyvatele žijící v Ostrově. Tok přívalových srážek zaplavil místní komunikace, sklepní prostory na nemovitostech občanů, nánosy blata poškodily fasády domů soukromých objektů, zahrady a přilehlé pozemky.