Žďár nad Sázavou

Stupně povodňové aktivity

HLÁSNÉ PROFILY

K zabezpečení hlásné povodňové služby se zřizují hlásné profily - místa na vodním toku, která slouží ke sledování průběhu povodně. Hlásné profily se rozdělují do tří kategorií:

Základní hlásné profily - kategorie A - jsou vybrané profily s vodoměrnými stanicemi na významných vodních tocích. Informace z těchto profilů jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na národní úrovni, nebo jsou využívány pro předpovědní povodňovou službu. Jsou profesionálně provozované ČHMÚ nebo správci povodí (Povodí Vltavy, státní podnik).

Doplňkové hlásné profily - kategorie B - jsou profily na vodních tocích, které jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na regionální (krajské) úrovni. Jsou zřizovány krajskými úřady a provozovány místně příslušnými obcemi.

Profily kategorie A a B tvoří celostátní systém hlásné služby.

Pomocné hlásné profily - kategorie C - jsou účelové profily na vodních tocích, které mohou zřídit a provozovat pro své potřeby obce nebo vlastníci ohrožených nemovitostí. Profily kategorie C mají lokální význam a spolu s profily kategorie B tvoří základ místních varovných systémů, pracujících na různé technické úrovni (manuálně nebo automaticky) a poskytují varování obyvatelstvu zejména při přívalových povodních na malých tocích. Doporučené minimální vybavení: vodočetná lať nebo alespoň 3 značky vodních stavů (např. na pilíři mostu) odpovídající směrodatným limitům pro SPA s barevným rozlišením (I. SPA - zelená, II. SPA - žlutá, III. SPA - červená) nebo s římskými číslicemi.

Pro varování a včasnou ochranu území SO ORP Žďár nad Sázavou slouží následující hlásné profily:

Stupně povodňové aktivity - hlásné profily kat. A a B směrodatné pro území SO ORP Žďár nad Sázavou

Stupně povodňové aktivity - hlásné profily kategorie C

STUPNĚ POVODŇOVÉ AKTIVITY

Stupně povodňové aktivity (SPA) vyjadřují míru povodňového nebezpečí. Jsou vázány na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu (denní úhrn srážek, hladina vody v nádrži, vznik ledových nápěchů a zácp, chod ledu, mezní nebo kritické hodnoty sledovaných jevů z hlediska bezpečnosti vodního díla apod.). U zvláštních povodní vyjadřují vývoj a míru povodňového nebezpečí na vodním díle a na území pod ním.

Rozsah opatření prováděných při řízení ochrany před povodněmi se řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace, která se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity (SPA).

První stupeň povodňové aktivity (I. SPA) – stav bdělosti

Nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí. Za nebezpečí povodně se považuje zejména situace při:

• dosažení určitého limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci
• náhlém tání podle meteorologické předpovědi
• předpovědi nebezpečí intenzivních srážek
• předpovědi silných bouřek
• zjištění chodu ledové kaše
• prvním zjištění růstu dnového ledu
• příchodu výrazně teplého počasí v období tání
• vzniku mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy

Tento stav nastává rovněž vydáním výstražné informace předpovědní povodňové služby.

Stav vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí (splach ornice z polí do zastavěné části obce), zahajuje činnost hlásná a hlídková služba. Na vodních dílech nastává stav bdělosti při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti tohoto díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně.

Rozsah opatření při vyhlášení I. SPA (Kapitola Činnost povodňového orgánu v době nebezpečí povodně a při povodni)

Druhý stupeň povodňové aktivity (II. SPA) – stav pohotovosti

Vyhlašuje příslušný povodňový orgán, když nebezpečí povodně přerůstá v povodeň, ale nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto. Vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti.

II. SPA se vyhlašuje v případě, že nebezpečí povodně přeroste v povodeň, přičemž za povodeň se považuje:

• dosažení nebo reálný předpoklad dosažení směrodatného limitního stavu hladiny nebo průtoků na toku v rozhodných hlásných profilech
• přechodné výrazné zvýšení hladiny v toku, při kterém hrozí jeho vylití z koryta, které může způsobit škody
• přechodné výrazné zvýšení hladiny v toku, při kterém se voda z koryta již rozlévá a může způsobit škody
• přechodné zvýšení hladiny v toku při současném chodu ledů, případně tvorby ledových bariér s následným zpětným vzdouváním hladiny v toku a možnosti vzniku rozlivů
• oznámení vlastníka vodního díla na nepříznivý vývoj z hlediska bezpečnosti,
• doporučení správce toku

II. SPA se vyhlašuje se i při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti.

Vyhlášením II. SPA se aktivizují povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňových plánů.

Rozsah opatření při vyhlášení II. SPA (Kapitola Činnost povodňového orgánu v době nebezpečí povodně a při povodni)

Třetí stupeň povodňové aktivity (III. SPA) – stav ohrožení

Vyhlašuje se při bezprostředním nebezpečí nebo při vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území. Vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na  vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření. Provádí se povodňové zabezpečovací práce podle povodňových plánů a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.

Podkladem pro vyhlášení je:

• dosažení nebo reálný předpoklad dosažení směrodatného limitního stavu hladiny nebo průtoku v toku v rozhodných povodňových hlásných profilech
• oznámení vlastníka vodního díla na nepříznivý vývoj z hlediska bezpečnosti
• doporučení správce toku
• další skutečnosti charakterizující takovou míru povodňového nebezpečí

Rozsah opatření při vyhlášení III. SPA (Kapitola Činnost povodňového orgánu v době nebezpečí povodně a při povodni)