Odtokové poměry
Záplavová území
Záplavové území je na území SO ORP Žatec oficiálně stanoveno pro vodní toky Ohře, Liboc, Chomutovka a Blšanka. »
Potenciálně ohrožená místa a části obcí a měst jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí a měst ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány soustředěným povrchovým odtokem ze svahů při přívalových srážkách.
Vodní tok Ohře má na území SO ORP Žatec oficiálně stanovené záplavové území v úseku ř. km 32.3 - 97.1, které bylo vyhlášené Okresním úřadem Louny a nabývá platnosti od 8. 1. 2001 (č. j. ŽP-6299/00-231/1-Cr), v území byla vyhlášena Okresním úřadem Louny aktivní zóna ZÚ, která nabývá platnosti dnem 21. 6. 2002 ( č. j. ŽP-2779/02-231/1-Cr). »
Vodní tok Liboc má na území SO ORP Žatec oficiálně stanovené záplavové území v úseku ř. km 0.0 - 9.66, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Ústeckého kraje a nabývá platnosti od 8. 4. 2013 (č. j. 256/ZPZ/2013/Liboc2013/Ko). »
Vodní tok Chomutovka má na území SO ORP Žatec oficiálně stanovené záplavové území v úseku ř. km 0.0 - 37.0, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Ústeckého kraje a nabývá platnosti od 21. 3. 2006 (č. j. 56000-04/ZPZ/Zapl-Chomutovka/06/Ko). »
Vodní tok Blšanka má na území SO ORP Žatec oficiálně stanovené záplavové území v úseku ř. km 0.0 - 12.0, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Ústeckého kraje a nabývá platnosti od 9. 4. 2013 (č. j. 257/ZPZ/2013/Blšanka2013/Ko). »
Povodňová situace v jednotlivých obcích SO ORP Žatec
Bítozeves
Obcí protéká významný vodní tok Chomutovka se stanoveným záplavovým územím. Chomutovka protéká Bitozevsí a místními částmi Tatinná a Nehasice. Ohroženy jsou objekty v Nehasicích - levý břeh 10 obytných budov, Tatinná pravý břeh 4 obytné budovy a Bitozeves 12 obytných budov na obou březích Chomutovky. Severní část Nehasic, Bitozevsi a Vidlovle je ohrožena přívalovými povodněmi. Obec disponuje digitálním povodňovým plánem a má stanovenu povodňovou komisi.
Blažim
Nad obcí pramení Blažimský potok, který protéká intravilánem. V obci se nachází 3 malé vodní nádrže. V povodí nad obcí se nachází téměř výhradně zemědělská půda - je zde ohrožení přívalovou povodní (identifikováno několik významných drah soustředěného povrchového odtoku při přívalových srážkách). Obec nemá zpracován povodňový plán a není stanovena povodňová komise.
Čeradice
Obec je ohrožena přívalovou povodní (nejvíce u č.p. 27) Severem katastru protéká vodní tok Liboc se stanoveným záplavovým územím - nenacházejí se zde nemovitosti. Obec disponuje povodňovým plánem a má stanovenu povodňovou komisi.
Deštnice
Obcí protéká Sádecký potok v jeho horním povodí nad obcí a na jeho levostranném přítoku (u hřiště) je stanoven kritický bod přívalové povodně. Kritický bod je taktéž nad místní částí Sádek (z polních tratí Nad vsí a U hřbitova). V horní části povodí Sádeckého potoka (nad žel. tratí), se nachází soustava malých vodních nádrží. Obec nemá zpracován povodňový plán a není stanovena povodňová komise.
Holedeč
Obcí protéká významný vodní tok Blšanka s oficiálně stanoveným záplavovým územím. Na území obce Holedeč je při povodni ohrožováno zhruba 78 budov po obou březích Blšanky a je zde také ohrožení přívalovými povodněmi (kritické body nad ul. Lesní, Měcholupská a v místní části Stránky). Obec disponuje digitálním povodňovým plánem a má stanovenu povodňovou komisi.
Liběšice
Východním okrajem Liběšic protéká bezejmenný potok - nízké ohrožení přívalovou povodní. V místní části Dubčany je v povodí Liběšického potoka nad obcí stanoven kritický bod přívalové povodně. Místní částí Líčkov protéká Líčkovský potok s levostranným přítokem v intravilánu - nízké ohrožení přívalovou povodní. Místní část Kluček protéká Klučecký potok a do něj se v intravilánu zprava vlévá Líčkovský potok - dva kritické body přívalové povodně (na Líčkovském potoku nad místní částí a z povodí nad č.p. 25 a 64). Místní částí Lhota protéká Sádecký a Klučecký potok - ohrožení přívalovou povodní. Západním okrajem místní části Dobříčany protéká významný vodní tok Blšanka s oficiálně stanoveným záplavovým územím. Na pravém břehu jsou ohroženy tři chaty. Obec nemá zpracován povodňový plán a není stanovena povodňová komise.
Libočany
Obcí protékají významné vodní toky Ohře a Liboc s oficiálně stanoveným záplavovým územím. Ohře již při Q5 zaplavuje areál fotbalového hřiště a další přilehlé pozemky. Při povodni na toku Liboc se v oboubřežní inundaci nachází 14 budov. Obec disponuje povodňovým plánem a má stanovenu povodňovou komisi.
Libořice
Obcí protéká významný vodní tok Blšanka s oficiálně stanoveným záplavovým územím. Pravobřezními přítoky Blšanky na území obce jsou Libořický a Želečský potok. V Libořicích je při povodni ohrožováno 7 objektů na pravém břehu Blšanky a 15 objektů na levém břehu. v místní části Železná se jedná o 2 objekty na pravém břehu a 6 na levém. V Libořicích jsou také stanoveny dva kritické body přívalové povodně (nad č.p.133 a nad zeměděl. areálem). Obec disponuje povodňovým plánem a má stanovenu povodňovou komisi.
Lipno
Lipnem protéká Lipenský potok, u fotbalového hřiště se nachází průtočný Zadní a Přední rybník a také požární nádrž. Místní částí Lipenec protéká tok Hasina a v centru obce se na pravostranném přítoku nachází malá vodní nádrž. V místní části Drahomyšl se nachází dvě nebeské malé vodní nádrže. Obec je ohrožena přívalovými povodněmi - jih zástavby Lipna nad Zadním rybníkem, místní část Lipenec - severovýchod zástavby a Drahomyšl z jihu nad č.p. 40 a 44 (ohroženo především č p. 20). Obec nemá zpracován povodňový plán a není stanovena povodňová komise.
Lišany
Jihem katastru protéká významný vodní tok Ohře s oficiálně stanoveným záplavovým územím. Záplavové území Q100 zasahuje do intravilánu a je zde ohroženo 34 objektů. Možnost přívalové povodně ze sklonitých pozemků na severu a severovýchodě obce je zde ohrožováno zhruba 7 dalších objektů. Obec disponuje povodňovým plánem a má stanovenu povodňovou komisi.
Měcholupy
Měcholupy protéká významný vodní tok Blšanka s oficiálně stanoveným záplavovým územím. Ohroženy dva objekty u pevného jezu. Na jihovýchodě stanoveny dva kritické body přívalové povodně (nad zeměděl. areálem a nad sklady) Místní částí Velká Černoc protéká Černocký potok - stanoven kritický bod přívalové povodně, který je částečně transformován malou vodní nádrží nad místní částí. Želeč - extravilánem protéká Želečský potok s několika průtočnými malými vodními nádržemi - zástavba není ohrožena. Místní část Milošice má pouze nízké riziko ohrožení přívalovou povodní. Obec disponuje povodňovým plánem a má stanovenu povodňovou komisi.
Nové Sedlo
Novým Sedlem protéká Číňovská svodnice,je zde malé ohrožení povodní. Žabokliky - protéká významný vodní tok Liboc s oficiálně stanoveným záplavovým územím. Ohroženy 3 objekty na levém břehu. Stanoveny dva kritické body přívalové povodně - sever a západ obce od zemědělsky obdělávaných pozemků. V centru Žaboklik se nachází malá vodní nádrž. Sedlčice - protéká významný vodní tok Liboc s oficiálně stanoveným záplavovým územím. Ohroženo 8 budov a 2 zemědělské areály na levém břehu. Stanoven kritický bod přívalové povodně - sever obce nad zemědělským areálem. Místní části Březany a Čiňov mají nízké ohrožení povodní. Severní hranici katastru tvoří významný vodní tok Ohře. V záplavovém území se zde nenacházejí žádné objekty. Obec disponuje povodňovým plánem a má stanovenu povodňovou komisi.
Staňkovice
Staňkovice a místní část Selibice mají nízké riziko ohrožení povodní. Do místní části Tvršice zasahuje záplavové území Ohře - ohroženy dva objekty na levém břehu. U trafostanice je stanoven kritický bod přívalové povodně. Obec disponuje povodňovým plánem a má stanovenu povodňovou komisi.
Tuchořice
Tuchořicemi a Třeskonicemi protéká Liběšický potok. V Tuchořicích se na zmíněném potoku nacházejí malé vodní nádrže. Jsou zde stanoveny dva kritické body přívalové povodně (východní část zástavby a z povodí Liběšického potoka. Třeskonice jsou přívalovou povodní ohroženy méně. Nečemicemi protéká Klučecký potok s několika levostrannými přítoky. Jsou zde stanoveny 4 kritické body přívalové povodně (Nad chatovou kolonií, vtok Klučeckého potoka do intravilánu, Na dlouhém mýtě a Na rudě). Obec nemá zpracován povodňový plán a není stanovena povodňová komise.
Velemyšleves
Obcí protéká významný vodní tok Chomutovka s oficiálně stanoveným záplavovým územím. Jsou ohroženy objekty po obou březích toku ve všech místních částech s vyjímkou Minice, kde je však zaplavena přístupová komunikace. Zálezy - 4 objekty, Velemyšleves - 10 objektů a zeměděl. areál, Truzenice - 7 objektů. V místní části Turzenice je stanoven kritický bod přívalové povodně (jihozápadní polní tratě). Přívalovou povodní mohou být ohroženy i ostatní části obce. Obec disponuje povodňovým plánem a má stanovenu povodňovou komisi.
Zálužice
Obec je částečně zasazena do meandru toku Ohře. Zástavba obce je chráněna do Q20. Při Q100 je celá zástavba dle záplavového území ohrožena. Celkově se jedná o 33 objektů. Obec disponuje povodňovým plánem a má stanovenu povodňovou komisi.
Žatec
Městem protéká vodní tok Ohře. Je zde kapacitní koryto, které je na většině města kapacitní na Q100 (v záplavovém území se nachází pouze několik rekreačních objektů). Vyjímkou je místní část Trnovany ležící u soutoku Ohře a Blšanky, kde jsou ohroženy rodinné domy. Přívalová povodeň byla v minulosti zaznamenána v místní části Radíčeves. Město disponuje digitálním povodňovým plánem a má stanovenu povodňovou komisi.
Žíželice
Obcí protéká tok Hutná I a to od sz. k jv v celkové délce cca 3km. Tento potok by mohl v případě rozvodnění částečně zaplavit obec Žiželice a její část Hořetice. Obec může být také ohrožena přívalovou povodní především z jihozápadních svahů. Obec disponuje povodňovým plánem a má stanovenu povodňovou komisi.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Žatec
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívací plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívací plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívací plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívací plochy (≥ 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Místa ohrožena přívalovou povodní na území SO ORP Žatec
Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Žatec
Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Žatec. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce vodního toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi ORP.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Žatec mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem jezovým zdržím, mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů ve SO ORP Žatec
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na toku Ohře se nad zájmovým územím nachází VD Nechranice, jenž zásadně ovlivňuje odtokové poměry v SO ORP. Na vodních tocích v zájmovém území se nachází několik jezových těles a malých vodních nádrží.»
Seznam vybraných vodních děl na území SO ORP Žatec