Žatec

Charakteristika zájmového území

Správní obvod obce s rozšířenou působností Žatce se nachází v jižní části Ústeckého kraje. Na severu hraničí se správními obvody Chomutov a Most. Na jihu sousedí se Středočeským krajem a se správním obvodem obce s rozšířenou působností Rakovník, na východě hraničí se správním obvodem Louny. Západní část hraničí se správními obvody Kadaň a Podbořany.

Ke dni 31. 12. 2017 žilo ve správním obvodu ORP Žatec celkem 27 158 obyvatel. Správní obvod se svou rozlohou 30 741 ha zaujímá 5,8 % Ústeckého kraje. Hustotou osídlení 89 obyvatel/km² je druhým nejřidčeji osídleným správním obvodem v našem kraji. Převážná většina obyvatel (72 %) žije v sídelním městě Žatec, které mělo k 1. 1. 2017 celkem 19 193 obyvatel.

Znázornění území SO ORP Žatec

Správní obvod ORP Žatec obsahuje 1 město: Žatec a 17 obcí: Bitozeves, Blažim, Čeradice, Deštnice, Holedeč, Liběšice, Libočany, Libořice, Lipno, Lišany, Měcholupy, Nové Sedlo, Staňkovice,Tuchořice, Velemyšleves, Zálužice a Žíželice. 

Základní údaje o obcích v SO ORP Žatec (k 31. 12. 2016)

Celý správní obvod ORP Žatec spadá do působnosti Povodí Ohře, s. p. Nejvýznamnějšími vodními toky v řešeném území jsou Ohře, Blšanka, Chomutovka či Liboc. Nad SO ORP Žatec se nachází na vodním toku Ohře vodní dílo Nechranice. Manipulace na tomto vodním díle ovlivňuje průtok vody ve vodním toku Ohře pod tímto vodním dílem. Největší hustota říční sítě je v jižní a jihovýchodní části ORP, naopak sever a severozápad jsou na vodní toky chudé. Extrémně nízké je v celé SO ORP zastoupení vodních ploch, jmenovitě rybníků.

Žatecko je velmi významnou zemědělskou oblastí a je spojováno především s pěstováním chmele, který zde má více než sedmisetletou tradici. Dále se zde nachází několik cenných přírodních lokalit, z nichž nejzajímavější je přírodní památka Stroupeč. Do zájmového území zasahuje Přírodní park Džbán. Leží zde i řada maloplošných zvláště chráněných území. Mezi ně patří přírodní památky Kozinecká stráň, Na Spáleništi, Travertinová kupa, Miocenní sladkovodní vápence, Údolí Hasiny u Lipence, Staňkovice, Žatec, Stráně nad Chomutovkou, Stroupeč. Vodní tok Ohře a Liboc je v daném území evropsky významnou lokalitou.

Většinově nízké zastoupení lesních porostů se významně projevuje v hodnotách krajinného rázu, v obyvatelnosti a průchodnosti krajiny, v retenčních schopnostech půd, v ochraně půd před vodní a větrnou erozí a v celkových hodnotách životního prostředí.

Silniční a železniční síť

Územím prochází 3 železniční tratě celostátního významu. Jedná se o celostátní trať č. 123 spojující Most a Žatec, celostátní trať č. 124 mezi Lužnou u Rakovníka a Chomutovem a celostátní trať č. 160, která spojuje Žatec s Plzní.

Území SO ORP Žatec není přímo napojeno na síť dálnic a rychlostních komunikací. V zájmovém území je vybudovaný separovaný přibližně 6 km dlouhý úsek rychlostní komunikace R7. V konečné fázi bude tato rychlostní silnice spojovat Prahu a Chomutov. Tento úsek je ovšem stále označovaný jako silnice I/7, která zájmovým územím prochází přibližně směrem východ – západ. 
Územím prochází od jihozápadu k severovýchodu silnice I/27 Most – Plzeň. V sídlech ležících na této silnici (Radíčeves, Žiželice, Velemyšleves, Velichov a Žatec) jde o úseky velmi nebezpečné a vysoce rizikové. V současné době dochází k výstavbě přemostění údolí Chomutovky v obci Velemyšleves, díky kterému dojde k odstranění tranzitní dopravy z obce. 

Silnic druhých tříd je lokalizováno v území celkem 5:

• II/221 Svoješín – Velká Černoc – Blšany,

• II/225 Louny – Lipenec, Drahomyšl, Trnovany, Žatec, Libočany, směr Kadaň,

• II/227 Rakovník - Holedeč, Žatec,

• II/250 od I/28 - Bitozeves, Staňkovice, Žatec,

• II/251 od II/250 – Vidovle, Blažim k I/27.

Silnice I. a II. třídy jsou doplněny sítí silnic třetí třídy a místních komunikací, která dotváří silniční obslužnost zájmového území jednotlivých sídel a jejich částí.

 Geologické a geomorfologické charakteristiky

Zájmové území leží v mírně zvlněném terénu, z geomorfologického hlediska se nachází v provincii Česká vysočina a ve třech subprovinciích, a to v Krušnohorské soustavě, Poberounské soustavě a v České tabuli. Území spadá dále do čtyř geomorfologických oblastí, kterými jsou Podkrušnohorská oblast, Plzeňská pahorkatina, Brdská oblast a Středočeská tabule. Mezi geomorfologické celky zasahující do území patří Mostecká pánev, Rakovnická pahorkatina, Džbán a Dolnooharská tabule a geomorfologické podcelky tvoří Žatecká pánev, Kněževeská pahorkatina, Hazmburská tabule a Ročovská vrchovina. Průměrná nadmořská výška oblasti se pohybuje převážně mezi 300 – 400 m. n. m. Nejvyšším bodem zde je vrch o nadmořské výšce 509 m n. m.

Správní území ORP spadá do geologické jednotky hercynské mezoevropy, kam patří Český masiv. Český masiv je území nejednotné genezí sjednocené procesy v době hercynského (variského) vrásnění před 380 až 300 miliony lety. Nejrozšířenějším geologickým předčtvrtohorním podkladem jsou vrásněné sedimenty (křídové útvary, třetihorní usazeniny). V okolí města Žatec se vyskytují zejména černozemní půdy, které lemují nivní půdy podél řeky Ohře, v území se dále vyskytují hnědozemě a kambizemě. Z hlediska obsahu jílnatých částic a štěrku se v zájmovém území vyskytují půdy jílovitohlinité.

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá většina území ORP Žatec do teplé podoblasti T2 a z jihu sem zasahuje mírně teplá podoblast MT11.

Lokalita se tak vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým a teplým přechodným obdobím a krátkou, mírně teplou a suchou až velmi suchou zimou. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 450-500 mm, průměrný roční teploty jsou okolo 7-8 °C. 

Charakteristika teplé podoblasti T2 a mírně teplé podoblasti MT11