Odtokové poměry
Vodní toky Haná v ř. km 18,481 – 35,278 (od hranic krajů Jihomoravského a Olomouckého – soutok Malé a Velké Hané), Malá Haná v ř. km 0,000 – 4,068 (od soutoku s Velkou Hanou – po hráz VD Opatovice) a Velká Haná v ř. km 35,278 – 37,921 (od soutoku s Malou Hanou – nad Hamiltony) mají na území SO ORP Vyškov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 22. 03. 2010 (č. j. JMK142924/2009). »
Vodní tok Rakovec má na území SO ORP Vyškov oficiálně stanoveno záplavové území pro Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v ř. km 0,000 - 20,485, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 20. 12. 2019 (č. j. JMK 170376/2019). Záplavové území zahrnuje katastrální území obcí Rousínov, Komořany, Tučapy, Vážany a Nemojany. »
Vodní tok Pustiměřský potok má na území SO ORP Vyškov oficiálně stanoveno záplavové území v ř. km 0,000 - 8,882 a bylo vyhlášeno Městským úřadem Vyškov a nabývá platnosti od 05. 12. 2020 (č. j. MV 116224/2020). Záplavové území zahrnuje katastrální území obcí Pustiměř, Drysice, Chvalkovice na Hané. »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území SO ORP Vyškov se v jednotlivých obcích nachází několik míst, která mohou omezovat odtokové poměry. Jedná se především o lávky, mosty, propustky, jezy apod. »
Místa omezující odtokové poměry na území ORP Vyškov
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí SO ORP ohrožována přívalovými povodněmi. Kromě kritických bodů přívalové povodně podle VÚV TGM, v. v. i. jsou v databázi POVIS uvedena i další místa, kde se s tímto jevem můžeme setkat a místa, kde k přívalovým povodním dochází nejčastěji. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území ORP Vyškov
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000. »
Na území SO ORP bylo metodou kritických bodů vytipováno 67 lokalit, které mohou být ohroženy bleskovou povodní. Kritickým bodem je myšleno místo, kudy vtéká voda z okolí do intravilánu obce. Jejich lokalizaci s vyznačeným zdrojovým povodím naleznete zde.
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Vyškov metodou kritických bodů
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území ORP Vyškov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, spadá řeka Haná v ř. km 32,22 - 32,40 mezi kritické. Konkrétně se jedná o úsek Vyškov jez až Křečkovice přítok. »
V seznamu najdeme i vodní tok Rakovec. Problematickým místem vzhledem k výskytu ledových jevů je ovšem pouze Jez Křenovice, nacházející se na území SO ORP Slavkov u Brna (ř. km 1,53). »
V seznamu najdeme také vodní toky Hvězdlička », Medlovický potok », Rostěnický potok » i Švábenický potok » .
Na dalších tocích není ledové nebezpečí stanoveno, přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území ORP Vyškov
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území SO ORP Vyškov se nachází cca 45 vodních děl. »
Na vodním toku Malá Haná se nachází vodní dílo I. TBD kategorie - vodárenská nádrž Opatovice, ležící poblíž stejnojmenné obce. Na sledovaném území se nachází dva rybníky, které spadají do IV. kategorie vodních děl (Ivanovický a Pístovický).
Na řece Hané se nachází dva jezy (ř. km 27,82 a 32,244) a na vodním toku Rakovec se nachází jezy tři (ř. km 10,9; 12,45 a 18,63).
Dále se na území SO ORP nachází rybník Kačenec II, který je zařazen do IV. kategorie TBD a při havárii na vodním díle by mohl ohrozit intravilán města Vyškov.
Většina rybníků na území SO ORP plní zejména funkci rekreační.
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území SO ORP Vyškov
Protipovodňová opatření
V SO ORP Vyškov se nachází cca 22 protipovodňových opatření. Ta jsou řešena pomocí suchých nádrží, poldrů hrází a žlabů. Suchá retenční nádrž se nachází v katastru obce Topolany u Vyškova. Poldry jsou lokalizovány v katastrech obcí Hvězdlice, Pustiměř, Lysovice a Dětkovice. »
Protipovodňová opatření na území SO ORP Vyškov