Uničov

Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Přirozená povodeň na vodních tocích Oskava a Oslava

U těchto vodních toků hrozí zejména regionální povodeň vzniklá v důsledku silných srážek s vysokými denními a vícedenními úhrny (letní povodeň), dále v důsledku tání sněhu a srážek (zimní a jarní povodeň). Povodeň na vodním toku Oskava zasáhne především město Uničov (části Nová Dědina, Horní a Dolní Sukolom, Brníčko), v menším rozsahu pak obce Šumvald (soutok s tokem Dražůvka) a Želechovice. Povodní na vodním toku Oslava je zasažen intravilán obce Dlouhá Loučka. »

Povodeň tohoto typu lze celkem úspěšně předvídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby. Nejčastější výskyt je v jarních až letních měsících, případně podzimních měsících. Průtoky jsou sledovány v hlásných profilech kategorie A, B a C. S ohledem na reálné postupové rychlosti a doběhové doby a existující monitorovací systém VH dispečinku Povodí Moravy, s. p. a prognózy srážek ČHMÚ podle matematického modelu ALADIN, lze vývoj povodně předvídat a činit potřebná opatření jak na úrovni obcí, tak na úrovni PK ORP.

Při povodňových stavech na Oskavě a Oslavě může voda na mnoha místech vybřežovat na okolní pozemky a zaplavovat nemovitosti (pozemky a stavby) po delší dobu (desítky hodin až dny).

Místa omezující odtokové poměry jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

 Přirozená povodeň na dalších drobných vodních tocích

U drobných vodních toků hrozí zejména lokální letní povodeň z krátkodobých přívalových srážek velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin), tzv. „přívalová povodeň“, jejíž jádro postihne území některé z obcí, nebo více obcí ve správním obvodu SO ORP Uničov. Na většině drobných vodních toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách jsou obce ohrožovány splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích. » 

V minulosti došlo k rozvodnění vodních toků Teplička (v obci Újezd), Benkovský potok (v Dětřichově a Renotech) nebo Brabínek (v obci Nová Hradečná).

Tento typ povodně se může vyskytnout pouze na menších povodích typu 2, jakým jsou drobné toky ve správě Lesů ČR, s. p. a Povodí Moravy, s. p. nebo jejich přítoky. U těchto drobných toků, převážně bystřinného charakteru má povodeň náhlý, rychlý a krátkodobý průběh. Povodně se vyskytují převážně po letních přívalových srážkách lokálního charakteru, případně po náhlém oteplení a tání sněhu v jarním období.

Tyto povodňové situace na základě předpovědní služby nelze prakticky předvídat. Proti tomuto typu povodně je obrana nemožná (extrémně rychlý průběh povodně). Vzhledem k velmi rychlému průběhu povodně na těchto tocích budou povodňové orgány řešit převážně již jen odstraňování povodňových škod. O to více by povodňová ochrana na těchto tocích měla být zaměřena na pravidelnou a účinnou prevenci (zejména důsledné provádění preventivních povodňových prohlídek).

Nejvýznamnějším specifikem všech místních vodních toků (řek, potoků i občasných toků) je neexistence možnosti ovlivňovat kulminační průtoky (výjimkou je několik drobných vodních toků, na kterých jsou vybudovány rybníky).

Pokud se voda soustředí do vodních toků, rychle plní průtočnou kapacitu jejich koryt a tím, že sbírá po cestě odtoku vše, co je odplavitelné, rychle zanáší průtočné profily propustků a mostů a vybřežené vody u těchto objektů zaplavují přilehlé nemovitosti. Takovéto povodně rychle odeznívají (během hodiny, či několika hodin) a je obtížné, ba nemožné, se na ně připravit a účinně jim čelit (v těchto případech je významná hlavně prevence spočívající v pravidelných a důsledných povodňových prohlídkách, případně v realizaci takových protipovodňových opatření, která působí zcela automaticky - např. zpětné klapky na kanalizačních přípojkách a výustích apod.).

Nebezpečí vzniku povodní přináší též zimní období, kdy často koryta drobných vodních toků zcela promrzají, jsou vyplněna ledem a navíc může dojít k jejich zavátí sněhem z okolních pozemků. V případě, že pak dojde k náhlé oblevě a současně i dešťovým srážkám, stačí i běžné soustředění odtoku do vodotečí k tomu, aby vody z nich vybřežovaly na okolní pozemky a zaplavovaly okolní nemovitosti. Velmi nebezpečná je pak zejména situace, kdy vybřežené vody při náhlém ochlazení opět zamrznou. V takovém případě je téměř nemožné úspěšně čelit odtoku vod z povodí, i když nejsou nijak v období normální situace a počasí nebezpečné.

Nejkritičtější místa, odkud přichází přívalová povodeň na území ORP Uničov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Zimní povodeň způsobena ledovými jevy na tocích

Tvorba ledových nápěchů a ledových zácp i při relativně menších průtocích se vyskytuje v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů. Při dlouhodobějších mrazech vzniká ve vodních tocích ledová kaše z vnitrovodního ledu i dnový led. Dnový led je schopen vytvářet ledové prahy, které fungují jako rostoucí pevné jezy. Společně se tvoří i břehový led a ledová kaše. Výsledkem těchto jevů je extrémně zaledněné koryto. V případě oteplení se nejdříve uvolní dnový led a to může způsobit průtokovou vlnu spojenou s transportem ledové hmoty. Za velkého průtoku ledové kaše nebo tříště dojde po určité transportní vzdálenosti k ucpání koryta, vytvoří se ledový nápěch z ledové hmoty, která vzdouvá hladinu natolik, že může dojít k rozlití mimo koryto. Když bariéra (kaše, tříště, ker) povolí vzrůstajícímu tlaku zadržované vody, vznikne vlna, která se na svém postupu zplošťuje a ztrácí svoji sílu. Cyklus se může kaskádovitě opakovat a nabývat tak na ničivosti minimálně v korytě toku.

Díky tomu, že zájmové území spadá do teplé a mírně teplé oblasti T2, MT7, MT9 a MT10 (dle Quitta 1971), nevyskytuje se zde velké ohrožení ledovými jevy. Nicméně, i zde může lokálně docházet k hromadění ledových ker a k omezení průtočnosti koryt.

Místa častých ledových jevů jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

 Ledové jevy

Historické povodně

V nedávné historii bylo území SO ORP Uničov významně zasaženo povodněmi v letech 1999 a 2006. V roce 2006 došlo ke zvýšení hladiny vodních toků Oskavy, Oslavy a Tepličky v důsledku dešťových srážek a tání sněhu. Koryto toků bylo zcela naplněné, a proto neměla voda kam odtékat a došlo k rozlivu z jeho koryta. Povodeň zasáhla svým rozsahem území obcí a místních částí: Uničov – část Nová Dědina, Dlouhá Loučka, Nová Hradečná, Újezd – Haukovice, Šumvald, Uničov – část Brníčko, Uničov – část Detřichov, Uničov – směr Lazce. Nejvíce poškozena byla katastrální území Nová Hradečná a Brníčko. Povodní bylo dotčeno v rámci ORP Uničov 28 objektů, převážně rodinných domů. Celková škoda byla vyčíslena na 3 miliony korun. Mírněji bylo území SO ORP zasaženo povodní ještě v roce 2007. Při těchto povodních se podařilo zabránit větším škodám na majetku.
Následují fotografie zachycující skutečný stav při povodních z roku 2006 (v tištené verzi jsou fotografie k dispozici v Příloze č. 6 - Fotodokumentace).

Poslední významná povodeň se na Uničovsku vyskytla ve dnech 7. a 8. června 2020. Povodeň byla způsobena opakovaným přechodem bouřek přes přibližně stejné území, přičemž vypadlo extrémní množství srážek, které půda nestihla vsáknout. Tím byl vyvolaný extrémní povrchový odtok. Srážkoměrná stanice Oskava zaznamenala 24hodinový úhrn srážek čítající 84,3 mm. V profilu Dlouhá Loučka kulminovala řeka Oslava v 00:00 hod. dne 8. 6. při 247 cm a průtoku 28,5 m³s^-1 (platil III. SPA). V profilu Uničov kulminovala řeka Oskava v 07:30 hod. ve stejný den při 331 cm a 57,6 m³s^-1 (taktéž platil III. SPA).
Zdroj: Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci ze dne 7. a 8. června 2020 zpracovaná a vydaná ČHMÚ Ostrava.
Předběžné vyhodnocení povodně v interaktivní podobě je dostupné na webové stránce:
https://storymaps.arcgis.com/stories/878800fbefee43fb850c89ac587cb263

V hlásných profilech směrodatných pro území SO ORP Uničov byly zaznamenány následující historické hodnoty (viz tabulka níže).

Stanice Uničov (hlásný profil kat. B) tok Oskava »