Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území SO ORP Uherské Hradiště lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi je většina obcí ve SO ORP Uherské Hradiště ohrožena především v letním období, při intenzivních lokálních srážkách, kdy může dojít k rychlému vzestupu hladiny ve vodních tocích. Některé obce jsou také ohrožovány v jarním období, při rychlém tání sněhové pokrývky spojeném se srážkami. Při intenzivních srážkách může také dojít k zaplavení částí některých obcí splachy z polí mimo vodní toky.
Přirozená povodeň na hlavních vodních tocích
Na území SO ORP lze povodeň dobře předpovídat pomocí hydrologické předpovědní služby především u nížinných toků s velkým povodím jako je Morava a Olšava. Povodně v těchto oblastech jsou způsobené především trvalejšími srážkami, ale může se jednat i o přívalové povodně. Vývoj povodňové situace lze předpovídat na základě sledování průtoků na vodoměrných profilech (Zlín, Kroměříž, Spytihněv, Uherský Brod, VD Bojkovice, VD Luhačovice, VD Ludkovice) a s ohledem na odhadnuté postupové doby průtoků vodních toků.
Zejména u vodních toků Morava, Olšava, Salaška, Okluky, Březnice, Jalubský potok, Kudlovický potok, Jankovický potok a Kyjovka hrozí povodeň vzniklá v důsledku silných srážek s vysokými denními a vícedenními úhrny (letní povodeň), tání sněhu a srážek (zimní a jarní povodeň). »
Povodeň na řece Moravě zasáhne především obce Babice, Kněžpole, Topolná, Huštěnovice, Uherské Hradiště, Staré Město, Kunovice, Kostelany nad Moravou, Nedakonice a Uherský Ostroh. »
Povodeň na vodním toku Olšava může ohrozit především obce Podolí, Popovice, Kunovice a Uherské Hradiště. »
Povodeň na vodním toku Salaška může zasáhnout obce Salaš, Velehrad a Staré Město. »
Povodeň na vodním toku Okluky zasáhne území obce Hluk, Ostrožská Lhota a Uherský Ostroh. »
Povodní na vodním toku Březnice je ohroženo území obce Březolupy, Bílovice, Topolná a Kněžpole. »
Povodní na vodním toku Jalubský potok může být zasaženo území obce Jalubí, Huštěnovice, Staré Město. »
Povodní na vodním toku Kudlovický potok může být ohroženo území obce Kudlovice a Babice. »
Povodeň na vodním toku Jankovický potok může zasáhnout obce Jankovice, Traplice, Sušice a Babice. »
Povodeň na vodním toku Kyjovka (Stupavka) může zasáhnout obce Staré Hutě a Stupava. »
Povodeň tohoto typu lze celkem úspěšně předvídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby. Nejčastější výskyt je v jarních až letních měsících, případně podzimních měsících. Průtoky jsou sledovány v hlásných profilech kategorie A, B a C. S ohledem na reálné postupové rychlosti a doběhové doby a existující monitorovací systém VH dispečinku Povodí Moravy, s. p. a prognózy srážek ČHMÚ podle matematického modelu ALADIN, lze vývoj povodně předvídat a činit potřebná opatření jak na úrovni obcí, tak na úrovni PK ORP.
Při povodňových stavech na zmíněných vodních tocích může voda na mnoha místech vybřežovat na okolní pozemky a zaplavovat nemovitosti (pozemky a stavby) po delší dobu (desítky hodin až dny).
Místa omezující odtokové poměry jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Přirozená povodeň na dalších drobných vodních tocích
Hůře se povodeň předpovídá u menších toků na území SO ORP Uherské Hradiště. Průběh povodní na vodních tocích v oblasti Bílých Karpat, Chřibů a Vizovických vrchů má náhlý, rychlý průběh a krátkodobý charakter. »
Téměř nepředpověditelné jsou tzv. bleskové povodně, z krátkodobých přívalových srážek velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin), jejíž jádro postihne území některé z obcí, nebo více obcí ve správním obvodu ORP. Možnost vzniku lze určit pouze orientačně na základě informací z meteorologických radarů. Na většině drobných vodních toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách jsou obce ohrožovány splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích. Na území SO ORP Uherské Hradiště by se tento druh povodně mohl týkat např. toků Olšava, Okluky, Březnice, Salaška, Dlouhá řeka, Zlechovský potok, Jankovický potok, Kudlovický potok.
Tento typ povodně se může vyskytnout pouze na menších povodích typu 2, jakými jsou drobné toky ve správě Lesů ČR, s. p. a Povodí Moravy, s. p. nebo jejich přítoky. U těchto drobných toků, převážně bystřinného charakteru má povodeň náhlý, rychlý a krátkodobý průběh. Povodně se vyskytují převážně po letních přívalových srážkách lokálního charakteru, případně po náhlém oteplení a tání sněhu v jarním období.
Tyto povodňové situace na základě předpovědní služby nelze prakticky předvídat. Proti tomuto typu povodně je obrana nemožná (extrémně rychlý průběh povodně). Vzhledem k velmi rychlému průběhu povodně na těchto tocích budou povodňové orgány řešit převážně již jen odstraňování povodňových škod. O to více by povodňová ochrana na těchto tocích měla být zaměřena na pravidelnou a účinnou prevenci (zejména důsledné provádění preventivních povodňových prohlídek).
Nejvýznamnějším specifikem všech místních vodních toků (řek, potoků i občasných toků) je neexistence možnosti ovlivňovat kulminační průtoky (výjimkou je několik drobných vodních toků, na kterých jsou vybudovány nádrže).
Pokud se voda soustředí do vodních toků, rychle plní průtočnou kapacitu jejich koryt a tím, že sbírá po cestě odtoku vše, co je odplavitelné, rychle zanáší průtočné profily propustků a mostů a vybřežené vody u těchto objektů zaplavují přilehlé nemovitosti. Takovéto povodně rychle odeznívají (během hodiny, či několika hodin) a je obtížné, ba nemožné, se na ně připravit a účinně jim čelit (v těchto případech je významná hlavně prevence spočívající v pravidelných a důsledných povodňových prohlídkách, případně v realizaci takových protipovodňových opatření, která působí zcela automaticky - např. zpětné klapky na kanalizačních přípojkách a výustích apod.).
Nebezpečí vzniku povodní přináší též zimní období, kdy často koryta drobných vodních toků zcela promrzají, jsou vyplněna ledem a navíc může dojít k jejich zavátí sněhem z okolních pozemků. V případě, že pak dojde k náhlé oblevě a současně i dešťovým srážkám, stačí i běžné soustředění odtoku do vodních toků k tomu, aby vody z nich vybřežovaly na okolní pozemky a zaplavovaly okolní nemovitosti. Velmi nebezpečná je pak zejména situace, kdy vybřežené vody při náhlém ochlazení opět zamrznou. V takovém případě je téměř nemožné úspěšně čelit odtoku vod z povodí, i když nejsou nijak v období normální situace a počasí nebezpečné.
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území SO ORP Uherské Hradiště, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Zimní povodeň způsobená ledovými jevy na tocích
Tvorba ledových nápěchů a ledových zácp i při relativně menších průtocích se vyskytuje v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů. Při dlouhodobějších mrazech vzniká ve vodních tocích ledová kaše z vnitrovodního ledu i dnový led. Dnový led je schopen vytvářet ledové prahy, které fungují jako rostoucí pevné jezy. Společně se tvoří i břehový led a ledová kaše. Výsledkem těchto jevů je extrémně zaledněné koryto. V případě oteplení se nejdříve uvolní dnový led a to může způsobit průtokovou vlnu spojenou s transportem ledové hmoty. Za velkého průtoku ledové kaše nebo tříště dojde po určité transportní vzdálenosti k ucpání koryta, vytvoří se ledový nápěch z ledové hmoty, který vzdouvá hladinu natolik, že může dojít k rozlití mimo koryto. Když bariéra (kaše, tříště, ker) povolí vzrůstajícímu tlaku zadržované vody, vznikne vlna, která se na svém postupu zplošťuje a ztrácí svoji sílu. Cyklus se může kaskádovitě opakovat a nabývat tak na ničivosti minimálně v korytě toku.
Nejproblémovější lokalitou z hlediska výskytu ledových jevů je vodní tok Morava na území města Uherské Hradiště a Staré Město, v obci Kostelany nad Moravou a v Uherském Ostrohu, kde se mohou zejména během zimních měsíců vyskytnout ledové jevy a dát vzniku zimní povodni. »
Místa častých ledových jevů jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry