Šternberk

Hydrologické údaje

Základní údaje o vodních tocích na území SO ORP Šternberk

Město Šternberk

Do územního obvodu města Šternberka pro ochranu před povodněmi patří katastrální území Šternberk, Dalov, Lhota u Šternberka, Těšíkov, Krakořice a Chabičov. Vodstvo je významné poměrně hustou říční sítí. Pramennou oblastí je Nízký Jeseník a významné toky v zájmovém území jsou Sitka (Huzovka), Sprchový potok (levostranný přítok Sitky), Těšíkovský potok (pravostranný přítok Trusovického potoka), Aleš (Domašovský potok) a Grygava.

Nejvýznamnějším recipientem povrchových vod v zájmovém území je vodní tok Sitka pramenící na úpatí Stránského vrchu v nadmořské výšce cca 680 m n. m. Délka toku činí více než 36 km a ústí zleva do Oskavy. Městem Šternberk protéká od severu k jihu a níže pak k jihozápadu. Koryto Sitky je v zastavěné části města upravené a většinou na obou březích ohraničené svislými opěrnými zdmi, které jsou většinou v dobrém stavu. V chatrnějším stavu jsou opěrné zdi v úseku nad ulicí Dvorskou, kde kamenné zdi na konkávním břehu jsou při dně podemílány proudící vodou, nad dnem jsou porušovány klimatickými vlivy, ze zdí vypadávají kameny a místy se zdi bortí. Naopak koryto ve dně při konvexní straně se zanáší splaveninami a na štěrkových lavicích vyrůstají traviny a křoviny, čímž se ještě více snižuje kapacita. Rovněž níže v upravených úsecích je kapacita koryta postupně snižována ukládáním štěrkových splavenin ve dně, především v rozšířených částech a při konvexních březích. Zvýšení dna koryta je nejvíce zřejmé v místech, kde do koryta zaúsťují různé trubní odpady a ze dna vyčnívají již jen vrchlíky potrubí. V přilehlé zástavbě podél toku Sitky vznikají problémy již dříve při zvýšených průtocích, a to vlivem řady nehrazených kanalizačních a jiných výustí, které jsou zaústěny do koryta a zpětným vzdutím se vody dostávají do podzemních částí přilehlých objektů. Nejvýznamnějším přítokem Sitky ve Šternberku je levostranný Sprchový potok přitékající podél Jívavské ulice. Dalším významným vodohospodářským prvkem je mlýnský náhon (ID 10188354) vedoucí od jezu na křižovatce ulic Masarykova a Janáčková kolem objektu bývalého mlýna na Věžní ulici a dále do Babic, kde ústí do Babického potoka. Mlýnský náhon napájí na území města Šternberka vodní nádrž (DIBAVOD ID: 410030680007). Drobnějším vodním tokem vedoucím přes zastavěné území města je Grygava, která je od fotbalového stadionu po železniční přejezd zatrubněna.

V místní části Dalov protéká východně od zastavěné části vodní tok Dalovský potok, v místní části Chabičov pak Levinský potok (také mimo intravilán obce). V Krakořicích pramení levostranný přítok vodního toku Lískovec. Územím místní části Těšíkov protéká Těšíkovský potok (pravostranný přítok Trusovického potoka).

Problémem mohou být při jarním tání či při přívalových deštích občasné vodoteče, např. přicházející do města podél ulice Na Valech, Opavská (několik vodotečí), dále trať ECCE HOMO, vodoteč přicházející do místní části Dolní Žleb z pozemků sídla Chabičov-Levín. Problémy s povrchovou vodou vznikají také na pravém břehu Sitky ze scelených pozemků východně od silnice Šternberk-Hlásnice, kdy může za dešťů stékat velké množství přívalových vod svedených dešťovou kanalizací do Sitky.

Město Moravský Beroun

Povrchové vody odtékají v regionu Moravského Berouna převážně k jihu a jsou součástí povodí Moravy. Správní území města Moravský Beroun je však součástí dvou povodí: Moravy a Odry. Územím tedy prochází významné evropské rozvodí – Dunaj/Odra.

Odvodňování výše položených oblastí Nízkého Jeseníku zajišťuje především regionálně významná říčka Bystřice protékající místní částí Ondrášov a její levostranný přítok Důlní potok protékající místní částí Nové Valteřice a Moravský Beroun. Do Důlního potoka se vlévá levostranný přítok Čabová protékající stejnojmennou místní částí města.

Město Libavá

Intravilánem města Libavá protéká Libavský potok a Heroltický potok. Ve městě dochází k soutoku těchto potoků. Při rozvodnění těchto dvou potoků může dojít k ohrožení budov v jejich bezprostřední blízkosti.

Babice

Obcí Babice protéká Babický potok, který je v intravilánu obce částečně zatrubněný. Riziko tedy představují místa zúžení profilu (zatrubnění). Na Babickém potoku se také nachází vodní nádrž IV. kategorie - Kamenný rybník. Obec je také ohrožována přívalovými povodněmi přicházejícími z polí na mírně ukloněných svazích v severovýchodní části obce.

Domašov u Šternberka

Na území obce Domašov u Šternberka pramení vodní toky Domašovka a Aleš (Domašovský potok). Vzhledem k tomu, že se jedná o horní části vodních toků, tak tyto oblasti představují riziko především v případě krátkodobých intenzivních dešťů (přívalové povodně).

Domašov nad Bystřicí

Vodní tok Bystřice protéká obcí v délce asi 1200 m od severu k jihu. Vzhledem k tomu, že se jedná o tok bystřinného charakteru, dochází ke značnému kolísání vodních stavů. Řeka protéká částečně upraveným korytem, mimo zastavěné území je koryto neupravené. Koryto není plně kapacitní, podél toku je vyhlášeno záplavové území pro Q₁₀₀ 75 m³/s. Levostranným přítokem Bystřice je místní tok, přitékající ze SV strany do obce částečně upraveným korytem. Tento přítok nezpůsobuje problémy s přívalovými vodami. Na toku jsou 3 menší rybníky, které jsou majetkem obce (pronajaty ČRS). Pravostranný přítok Bystřice přitékající ze západní strany má po většinu roku nízký stav vody. K jeho rozlití a zaplavení přilehlých pozemků a obytných domů č. p.193 a 194 došlo při přívalových deštích v červenci 2001. Částečnou ochranu obce před záplavami poskytuje údolní niva severně nad obcí, která svými retenčními schopnostmi ovlivňuje průběh povodňové vlny.

Hlásnice

Obec Hlásnice není v případě povodně přicházející od vodních toků ohrožována. Riziko představují přívalové srážky (a s nimi spojená eroze půdy), když může dojít k zaplavení sklepů některých obytných budov. Jinak zkušenosti s ohrožením obec nemá.

Hnojice

Obec Hnojice obtéká západně od intravilánu obce vodní tok Říčí potok, ze severovýchodní strany obce přitéká levostranný přítok Kamínka. Obec však nebývá povodněmi ohrožována.

Horní Loděnice

Správním územím obce Horní Loděnice protékají vodní toky Trusovický potok, Dalovský potok a další nepojmenované přítoky. Trusovický potok pramení v lesích severně nad obcí Horní Loděnice v nadmořské výšce 578 m n m. Územím obce protéká v ř. km 21,2 - 27,0 a nivu tvoří převážně zahrady rodinných domů a louky. Břehy jsou místy zpevněny kameny.

Hraničné Petrovice

Obcí protéká Petrovický potok, který však nepředstavuje větší riziko. Obec je ohrožována především přívalovými povodněmi přicházejících ze svahů nacházejících se jižně od intravilánu obce.

Huzová

Územím obce Huzová protéká horní část vodního toku Sitka, která může obec ohrozit jak v pravobřežní tak i v levobřežní části, především v době jarního tání.

Jívová

Vzhledem k poloze obce (nachází se na kopci), není obec Jívová ohrožována povodněmi.

Komárov

Okrajovou částí obce Komárov protéká Zlatý potok, který však pro intravilán obce nepředstavuje větší nebezpečí. Nicméně obec je ohrožována přívalovými srážkami, když dochází k přítoku přívalových vod z Paseckého kopce (neboť obec se rozkládá na úpatí tohoto kopce).

Lipina

Obcí Lipina protéká Sprchový potok, který může ohrozit obec v době zvýšené povodňové aktivity především v levobřežní části. Území obce bylo také v roce 2009 postiženo přívalovými srážkami v severní části obce. Zde je provozována skládka stavební suti a dalšího materiálu pro terénní úpravy a stavbu hotelu Ecce Homo.

Lužice

Jižně od intravilánu obce Lužice protéká vodní tok Sitka. Zde došlo k poškození břehů – nátrže rozsáhlého charakteru + naplaveniny v korytě. Proto je nutná oprava velkých břehových nátrží v blízkosti obytných domů a komunikace.

Mladějovice

Vzhledem k poloze obce (nachází se na kopci), není obec Mladějovice ohrožována povodněmi. Riziko představují přívalové srážky, které mohou postihnout část Dolní Mladějovice.

Mutkov

Vzhledem k poloze obce (nachází se na kopci), není obec Mutkov ohrožována povodněmi.

Norberčany

Územím obce Norberčany protéká Libavský potok, který však neohrožuje intravilán obce.

Řídeč

Územím obce Řídeč protéká Zlatý potok, který ohrožuje obec především v okolí propustku pod silnicí III/44421, kde může dojít k ucpání naplaveninami a následnému rozlivu nad propustkem. Obec je také ohrožována přívalovými povodněmi přicházejících z polí nacházejících se severně od Zlatého potoka v severovýchodní části katastru obce a také z polí pod kopcem Lískovec v jižní části katastru obce.

Strukov

Obec Strukov se rozprostírá východně od vodního toku Teplička. Mezi ohroženou oblast patří celá západní část obce (od místní komunikace).

Štarnov

Obec Štarnov se nachází nad soutokem vodních toků Aleš (Domašovský potok) a Grygava. Vlivem oblevy v zimním a jarním období při trvalejších dešťových srážkách dochází k zatopení pozemků a rodinných domů, především od vodního toku Aleš.

Žerotín

Vlivem jarního tání a současného výskytu dešťových srážek většího rozsahu dochází k zatopení území vlivem rozvodnění vodního toku Hlavnice. Rovněž není vyloučena možnost rozvodnění vodního toku Teplička a zatopení přilehlých pozemků a budov.

Zvýrazněné vodní toky a plochy na území SO ORP Šternberk

Základní hydrologické charakteristiky vodních toků
Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého kraje – Technická zpráva (Pöyry Environment a.s.)

Základní údaje o vodních dílech na území SO ORP Šternberk

Na vodních tocích ve správním území ORP Šternberk se nenachází žádná vodní díla I. až III. kategorie z hlediska TBD. Avšak v celém ORP je několik vodních děl.