Šternberk

Charakteristika zájmového území

Správní obvod obce s rozšířenou působností Šternberk se nachází v severovýchodní části Olomouckého kraje a spadá pod okres Olomouc. Na severu sousedí s Moravskoslezským krajem (ORP Rýmařov), na severozápadě sousedí s ORP Uničov, na západě má krátkou hranici s ORP Litovel a na jihu sousedí s obvodem krajského města Olomouc.
V území SO ORP Šternberk se nachází 22 obcí:  Babice, Domašov nad Bystřicí, Domašov u Šternberka, Hlásnice, Hnojice, Horní Loděnice, Hraničné Petrovice, Huzová, Jívová, Komárov, Město Libavá, Lipina, Lužice, Mladějovice, Moravský Beroun, Mutkov, Norberčany, Řídeč, Strukov, Štarnov, Šternberk a Žerotín. Nejjižněji se nachází obec Štarnov, nejseverněji je položena obec Huzová, východní bod se nachází na území města Libavá a západní na území obce Strukov. K 1. 1. 2019 zde žilo 24 221 obyvatel.

Obce ve správním území SO ORP Šternberk

Geologické a geomorfologické charakteristiky

SO ORP Šternberk se nachází v povodí řeky Moravy. Městem Šternberk protéká vodní tok Sitka, rovněž označován jako Huzovka, neboť pramení asi 5 km severně od obce Huzová. Sitka protéká celým územím obvodu směrem od severovýchodu k jihozápadu a nedaleko za správním územím ORP se u obce Chomutov vlévá do řeky Oskavy, která dále ústí do Moravy. Stejně jako vodní tok Sitka teče většina vodních toků ve směru sever-jih, což je dáno především geomorfologií, neboť se území nachází na úpatí Nízkého Jeseníku.

Území SO ORP se nachází z geomorfologického hlediska na území 2 celků: Nízký Jeseník a Hornomoravský úval. Nízký Jeseník je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy s pozůstatky sopečné činnosti. Je tvořen především prvohorními, kulmskými sedimentovanými horninami, spočívající na předchozích sedimentech a vulkanitech, vzniklých intenzívní sopečnou činností na dně devonského moře. Oblast Nízkého Jeseníku byla vždy známa těžbou barevných a drahých kovů. Jeho nadmořská výška se pohybuje pouze mezi 400 - 600 metry. Nejvyšší část Nízkého Jeseníku na západě dosahuje až 800 metrů (Dobřečovská hora 809 m n. m.). Směrem k východu jeho výška klesá až na 350 metrů. Navazuje na východní část Hrubého Jeseníku, rozprostírá se mezi severní Slezskou nížinou a jižním Hornomoravským úvalem. Na východě přechází v Moravskou bránu a Ostravskou pánev. Na území správního obvodu vytyčujeme podcelky Bruntálská vrchovina, Domašovská vrchovina a Slunečná vrchovina, které se následně podrobněji člení na okrsky - viz obrázek. Hornomoravský úval se nachází v jihozápadní části SO ORP a je tvořen sníženinou, vyplněnou pliocenními sedimenty a kvartérními náplavami řek. Osou úvalu je řeka Morava (v severní části i řeka Oskava), největšími přítoky jsou zde řeky Bečva a Haná. Na území SO ORP je tento celek zastoupen jedním podcelkem a to Uničovskou plošinou.

Struktura půdního fondu

Celé území SO ORP Šternberk má celkovou výměru 33 552, 9 ha. Největší podíl mají zemědělské půdy, poté lesy, zastavěné a ostatní plochy a vodní plochy.

Základní údaje o obcích v SO ORP Šternberk (k 31. 12. 2018)

Klimatické charakteristiky

Zájmové území se nachází v 7 klimatických podoblastech (podle Quitta, 1971). Největší plocha připadá na teplé podoblasti T2 a T4 v rámci Hornomoravského úvalu. Zde je nejnižší nadmořská výška celého obvodu a to 250 m n. m. V těchto klimatických oblastech leží obce Babice, Hnojice, Komárov, Lužice, Mladějovice, Řídeč, Strukov, Štarnov a Žerotín. Směrem na sever a severovýchod se teplá podoblast mění v mírně teplou podoblast MT10, MT9, MT7 a MT3. V těchto podoblastech leží město Šternberk, dále obce Domašov u Šternberka, Hlásnice, Horní Loděnice, Hraničné Petrovice, Huzová a Mutkov. Chladná oblast CH7, která zaujímá území s nejvyšší nadmořskou výškou 707 m n. m., je situována na území obcí Domašov nad Bystřicí, Moravský Beroun a Norberčany.

Charakteristika mírně teplých podoblastí T2, T4, CH7, MT10, MT9, MT7 a MT3