Náměšť nad Oslavou

Hydrologické údaje

Hydrologicky je zájmové území správního obvodu ORP Náměšť nad Oslavou součástí povodí vodního toku Dyje (číslo hydrologického pořadí 4-16). Hlavními vodními toky na území SO ORP Náměšť nad Oslavou jsou Jihlava a Oslava. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch, z nichž nejvýznamnější jsou vodní nádrže Mohelno a Dalešice.

Území SO ORP Náměšť nad Oslavou náleží do tří hydrologických povodí 3. řádu:

• Hydrologické povodí 3. řádu 4-16-02 Oslava a Jihlava od Oslavy po Rokytnou zaujímá majoritní část zájmového území až na jižní a jihozápadní část, a také na východní cíp (část území obce Rapotice a Sudice). Hlavním vodním tokem je tok Oslava, který protéká střední částí SO ORP Náměšť nad Oslavou.
• Hydrologické povodí 3. řádu 4-16-01 Jihlava po Oslavu se rozkládá v jižní a jihozápadní části SO ORP Náměšť nad Oslavou na území obcí Studenec, Třesov, Hartvíkovice, Popůvky, Sedlec, Kramolín, Kladeruby nad Oslavou, Lhánice, a také na území městyse Mohelno. Hlavním vodním tokem je tok Jihlava, který protéká po jižní a západní hranici SO ORP Náměšť nad Oslavou.
• Hydrologické povodí 3. řádu 4-15-03 Svratka od Svitavy po Jihlavu zasahuje pouze do východního cípu SO ORP Náměšť nad Oslavou do území obce Rapotice a Sudice. 

Vodní tok Jihlava a Oslava tvoří kostru říční sítě správního obvodu ORP Náměšť nad Oslavou. Na území ORP Náměšť nad Oslavou se vyskytuje velké množství drobných vodních toků, které pramení v zájmovém území (přítoky především vodního toku Oslavy). Povodně v povodí drobných vodních toků jsou vyvolány převážně přívalovými srážkami. Doba mezi příčinnou srážkou a výskytem povodně v zasaženém místě na drobném vodním toku je velmi krátká (řádově v desítkách minut až hodinách). Tato „blesková“ rychlost spolu s minimem regulační prvků (nedostatek vodních nádrží) výrazně omezuje operativní opatření, která mají vliv na změnu tvaru hydrogramu (snížení maximálního průtoku, zvětšení doby doběhu). Povodňové události v malých povodích ČR se na rozdíl od regionálních povodní vyskytují každoročně.

Neporušená krajina má výraznou schopnost retence a akumulace vody, což v konečném důsledku zpomalí odtok povrchové vody. Schopnost retence a akumulace vody je výrazně snížena dnešním velkovýrobním přístupem ke krajině (vysoké zornění půdy, velké rozlohy polí, nízký obsah organického podílu v půdě, nevhodná skladba dřevin na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nevhodně meliorované pozemky, velké rozlohy zpevněných ploch, aj.). Důsledkem takového hospodaření je nižší stabilita krajiny a především také zvýšení rizika bleskových povodní.

Do území SO ORP Náměšť nad Oslavou nezasahuje žádná chráněná oblast přirozené akumulace vod.

Základní údaje o významných vodních tocích na území SO ORP Náměšť nad Oslavou

První z nejvýznamnějších vodních toků na území SO ORP Náměšť nad Oslavou je vodní tok Jihlava. Číslo hydrologického pořadí 4-16-01-001/0 až 4-16-04-025/0. Vodní tok Jihlava pramení v Českomoravské vrchovině na louce nedaleko obce Jihlávka v Jihlavských vrších v nadmořské výšce 665,98 m. Protéká městy Jihlavou a Třebíčí, v hluboké dolině zařezané do Křižanovské vrchoviny a Jevišovické pahorkatiny, kde jsou na ní vzduty vodní nádrže Dalešice a Mohelno. Vodní tok Jihlava vytváří jižní a jihozápadní hranici mezi SO ORP Náměšť nad Oslavou a SO ORP Třebíč a protéká v zájmovém území obcemi Třesov, Hartvíkovice, Popůvky, Kramolín, Mohelno a Lhánice. V Ivančicích přetíná Boskovickou brázdu a přibírá své dva největší přítoky: vodní tok Oslavu zleva a vodní tok Rokytnou zprava. Poté proráží hřeben Bobravské vrchoviny a vstupuje do Dyjsko-svrateckého úvalu. Zde protéká městem Pohořelice a nakonec ústí zprava do vodního toku Svratka ve vodní nádrži Nové Mlýny - střed u Ivaně na jejím 3,04 ř. km v nadmořské výšce 168,54 m. Plocha povodí činí 2 996,5 km² s délkou toku 180,8 km. V povodí vodního toku Jihlava se nachází 2 666 vodních nádrží s celkovou vodní plochou 3 608,46 ha, největší z nich je soustava vodních nádrží Dalešice a Mohelno. Hustota říční sítě v povodí vodního toku Jihlava činí 1,02 km/km², střední sklon vodního toku činí 2,75 ‰. Další charakteristiky vodního toku Jihlava jsou k dispozici na stránkách Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Vodní tok Jihlava je ustanoven ve vyhlášce č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, jako významný vodní tok.
Vodní tok Jihlava může v případě vybřežení ohrozit nemovitosti na území městyse Mohelno a obce Lhánice. Tento stav je ale velmi nepravděpodobný z důvodu vybudovaných vodních nádrží Dalešice a Mohelno, které regulují průtok vody na vodním toku Jihlava a slouží také k retardaci a zploštění povodňové vlny.

Povodí vodního toku Jihlava, zdroj: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

Podélný profil vodního toku Jihlava, zdroj: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

Druhý z nejvýznamnějších vodních toků na území SO ORP Náměšť nad Oslavou je vodní tok Oslava. Číslo hydrologického pořadí 4-16-02-001/101. Vodní tok Oslava pramení v jižním cípu chráněné krajinné oblasti Ždárské vrchy poblíž Matějovského rybníka ve výšce 566,94 m n. m. Od prameniště teče jižním směrem přes Matějovský a Veselský rybník, kde se stáčí východním směrem. V území obce Sazomín se stačí k jihu a teče přibližně jižním směrem přes vodní nádrž Mostiště do města Velké Meziříčí. Za městem Velké Meziříčí nabírá vodní tok jihovýchodní směr. Do zájmového území proniká vodní tok ze severu do území obce Čikov a teče přibližně jižním směrem přes území obce Zahrádka, Naloučany, Ocmanice, Náměšť nad Oslavou, Kralice nad Oslavou, Březník, Sedlec, Kladeruby nad Oslavou a Kuroslepy. V území obce Kuroslepy mění tok směr na východní a zájmové území opouští, v území města Ivančice se vlévá zleva do vodního toku Jihlava ve výšce 204,56 m n. m. Plocha povodí činí 867,03 km² s délkou toku 99,24 km. V povodí vodního toku Oslava se nachází 164 vodních ploch větších než 1 ha s celkovou vodní plochou 960,30 ha. Největší vodní nádrže na vodním toku jsou Mostiště a Veselský rybník. Hustota říční sítě v povodí vodního toku Oslava činí 1,12 km/km². Další charakteristiky vodního toku Oslava jsou k dispozici na stránkách Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Vodní tok Oslava je ustanoven ve vyhlášce č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, jako významný vodní tok.
Vodní tok Oslava může v případě vybřežení ohrozit nemovitosti na území obcí Čikov, Zahrádka, Naloučany, Náměšť nad Oslavou, Kralice nad Oslavou, Březník a Kuroslepy. 

Povodí vodního toku Oslava, zdroj: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

Podélný profil vodního toku Oslava, zdroj: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

Okarecký potok (číslo hydrologického pořadí 4-16-02-076) pramení na území obce Smrk nedaleko rybníka Přibyl na západoseverozápad od SO ORP Náměšť nad Oslavou ve výšce cca 460 m n. m. Následně teče východním směrem přes rybník Přibyl, Kacíř, Vrbinec, Hlad a proniká do území obce Studenec, která již spadá pod zájmový SO ORP Náměšť nad Oslavou. Za rybníkem Hlad se Okarecký potok stáčí jižním až východním směrem a teče přes rybník Čikovec a Velké Rozběhlo, které se nachází v území obce Okarec. Za rybníkem Velké Rozběhlo tvoří vodní tok hranici mezi územím města Náměšť nad Oslavou a obcí Vícenice u Náměště nad Oslavou a následně protéká vodní nádrží Vícenický žleb. Za Vícenickým žlebem ústí Okarecký potok zprava do vodního toku Oslava. Plocha povodí činí 40,29 km² s délkou toku 12,96 km a průměrným průtokem u ústí 0,06 m³/s.
Okarecký potok nemůže v případě vybřežení ohrozit žádné objekty v území SO ORP Náměšť nad Oslavou.

Maršovecký potok (číslo hydrologického pořadí 4-16-02-0770) pramení v území obce Pozďatín na sever od SO ORP Náměšť nad Oslavou ve výšce cca 460 m n. m., následně teče jižním směrem a protéká rybníkem Čepička a Maršovec, za kterým proniká do území SO ORP Náměšť nad Oslavou. V území obce Zahrádka protéká rybníky Dubovec a Stejskal a v území obce Okarec ústí zleva do Okareckého potoka. Plocha povodí činí 8,53 km2 s délkou toku 5,33 km.
Maršovecký potok nemůže v případě vybřežení ohrozit žádné objekty v území SO ORP Náměšť nad Oslavou.

Vodní tok Jasinka (číslo hydrologického pořadí 4-16-02-068) pramení v severní části katastrálního území Jestřábí u Velké Bíteše ve výšce cca 542 m n. m., následně teče západním a jihozápadním směrem a proniká do zájmového území v území obce Jasenice, kde protéká intravilánem obce. Následně protéká i severní části intravilánu obce Naloučany a ústí zleva do vodního toku Oslavy ve výšce 365 m n. m. Plocha povodí činí 29,7 km² s délkou toku 11,2 km.
Vodní tok Jasinka může v případě vybřežení ohrozit nemovitosti v obci Jasenice a Naloučany. V minulosti došlo k zatopení přilehlých zahrad a sklepů v severní části intravilánu obce Naloučany při zvýšeném průtoku na vodním toku, situaci ještě zkomplikoval nekapacitní most III. třídy III/3993 na vodním toku Oslava, který je umístěn cca 200 m poproudně od ústí vodního toku Jasinka do vodního toku Oslava.

Vodní tok Jelenka pramení v jižní části obce Ruda ve výšce cca 548 m n. m., teče jihovýchodním a jižním směrem přes intravilán obce Holubí Zhoř a do zájmového území proniká v území obce Čikov. Následně vtéká do severní části území obce Jasenice, protéká severní částí intravilánu obce a ústí zprava do vodního toku Jasinka. Délka vodního toku Jelenka činí 7,79 km.
Vodní tok Jelenka může v případě vybřežení ohrozit nemovitosti v obci Jasenice.

Pucovský potok pramení v lesích v katastrálním území Jindřichov u Velké Bíteše ve výšce cca 520 m n. m. na severovýchod od SO ORP Náměšť nad Oslavou. Číslo hydrologického pořadí 4-16-02-0741. Pucovský potok po celou délku toku teče jihozápadním směrem přes obec Pucov a proniká do severního výběžku města Náměšť nad Oslavou. V katastrálním území Jedov ústí Pucovský potok zleva do vodního toku Oslava. Plocha povodí činí 10,35 km2 s délkou toku 7,29 km.
Pucovský potok nemůže v případě vybřežení ohrozit žádné objekty v území SO ORP Náměšť nad Oslavou.

Jinošovský potok (číslo hydrologického pořadí 4-16-02-0870) pramení v území obce Jinošov ve výšce cca 510 m n. m. a následně teče jižním směrem přes intravilán obce Jinošov. Do území města Náměšť nad Oslavou proniká v katastrálním území Otradice a teče podél komunikace II. třídy II/392 až do intravilánu obce Kralice nad Oslavou. Za intravilánem obce Kralice nad Oslavou ústí Jinošovský potok zleva do vodního toku Chvojnice. Plocha povodí činí 12,76 km² s délkou toku 7,11 km.
Jinošovský potok ohrožuje nemovitosti v území obce Jinošov a Kralice nad Oslavou.

Vodní tok Chvojnice (číslo hydrologického pořadí 4-16-02-084) pramení v lesích poblíž obce Košíkov u Velké Bíteše ve výšce 518 m n. m., následně teče převážně jižním směrem. Do zájmového území proniká do východního výběžku do území obce Krokočín. Poté vodní tok protéká intravilánem obce Krokočín a teče jižním směrem, kde protéká vodní nádrží Kralice. Za vodní nádrží Kralice tvoří vodní tok Chvojnice hranice mezi obcemi Lesní Jakubov/Kralice nad Oslavou, Kralice nad Oslavou/Sudice, Březník/Sudice a následně teče po východní hranici obce Kuroslepy. Vodní tok Chvojnice ústí zleva do vodního toku Oslava v území obce Senohrady u Senohradského mlýna ve výšce 280 m n. m. Plocha povodí činí 51,27 km² s délkou toku 20,98 km.
V případě vybřežení vodního toku Chvojnice může dojít k zaplavení mostu na komunikaci III. třídy III/3956 v území obce Hluboké, nebo k ohrožení nemovitostí v území obce Kralice nad Oslavou a Sudice.

Vodní tok Luh (číslo hydrologického pořadí 4-16-02-082) pramení na severozápad od intravilánu obce Březník ve výšce cca 428 m n. m., následně teče jihovýchodním směrem do intravilánu obce Březník. Za intravilánem obce Březník vodní tok nabírá jižní směr a pokračuje přes intravilán obce Kuroslepy až k vodnímu toku Oslava, do kterého ústí zleva. Plocha povodí činí 8,35 km² s délkou toku 5,57 km.
V případě vybřežení vodního toku Luh může dojít k ohrožení nemovitostí v obci Březník a Kuroslepy.

Skřípinský potok (číslo hydrologického pořadí 4-16-02-080) pramení v lesích v západní části obce Kladeruby nad Oslavou ve výšce cca 450 m n. m., následně teče východním až jihovýchodním směrem přes rybník Tlustý, Chobot a Kočičák. Za rybníkem Kočičák se vodní tok stáčí severním směrem a na hranici obce Senohrady a městyse Mohelno ústí zprava do vodního toku Oslava. Plocha povodí činí 7,96 km² s délkou toku 7,03 km.
Skřípinský potok nemůže v případě vybřežení ohrozit žádné objekty v území SO ORP Náměšť nad Oslavou.

Vodní tok Štenkrava pramení pod Zeleným kopcem v lesích v jihozápadním výběžku území obce Kralice nad Oslavou ve výšce 465 m n. m. Vodní tok Štenkrava teče přibližně východním až jihovýchodním směrem a proniká do území městyse Mohelno a obce Lhánice. V obci Lhánice se vodní tok stáčí jižním směrem, protéká intravilánem obce a ústí zleva do vodního toku Mohelnička. Délka vodního toku činí 6,23 km.
Vodní tok Štenkrava nemůže v případě vybřežení ohrozit žádné objekty v území SO ORP Náměšť nad Oslavou.

Vodní tok Mohelnička (číslo hydrologického pořadí 4-16-01-106) pramení na jih od Zeleného kopce v lesích v jihozápadním výběžku území obce Kralice nad Oslavou ve výšce 445 m n. m. Vodní tok Mohelnička teče východním až jihovýchodním směrem, proniká do území městyse Mohelno a následně protéká intravilánem městyse Mohelno až do intravilánu obce Lhánice. V intravilánu obce Lhánice mění vodní tok Mohelnička směr na jižní a ústí zleva do vodního toku Jihlava. Plocha povodí činí 12,67 km² s délkou toku 7,71 km.
Vodní tok Mohelnička může v případě vybřežení ohrozit objekty na území městyse Mohelno a obce Lhánice.

Bezejmenný vodní tok s IDVT 10194554 pramení v severní části Náměšťské obory v katastrálním území Náměšť nad Oslavou a teče jihozápadním směrem. Před komunikací II. třídy II/399 vtéká do zatrubnění s hrubými česlemi, které vede podél zmíněné komunikace II. třídy. Zatrubnění ústí u barokního mostu na levém břehu vodního toku Oslavy. Při vydatných srážkových úhrnech došlo v minulosti vlivem splavenin k ucpání vtoku do zatrubnění, které mělo za následek tok vody po komunikaci II. třídy II/399 a zaplavení přilehlých nemovitostí v okolí barokního mostu a firmy HASPOL spol. s. r. o.
Bezejmenný vodní tok s IDVT 10194554 může v případě souběhu výše popsaných okolností ohrozit nemovitosti v území města Náměšť nad Oslavou.

Vodní toky vyskytující se a zasahující do území SO ORP Náměšť nad Oslavou delší než 3,0 km

N-leté průtoky v korytě vodního toku Jihlava v místech hlásných profilů

 N-leté průtoky v korytě vodního toku Oslava v místech hlásných profilů 

Základní údaje o významných vodních dílech na území města Náměšť nad Oslavou

Vodní nádrž Dalešice leží na západní hranici mezi SO ORP Náměšť nad Oslavou s SO ORP Třebíč. Vodní nádrž se nachází v západní části SO ORP Náměšť nad Oslavou a rozkládá se na území obcí Třesov, Hartvíkovice, Popůvky a Kramolín. Jedná se o přečerpávací vodní nádrž, která byla postavena v letech 1970 až 1978 a její součástí je dolní nádrž Mohelno. Vodní nádrž je napájena vodním tokem Jihlavou a leží v ř. km 64,5. Hráz je nejvyšší hrází v České republice a druhou nejvyšší sypanou hrází v Evropě. Hráz nádrže je sypaná a je tvořena rokfilovou technologií s jílovým těsnícím jádrem. Kóta koruny hráze činí 384 m n. m., délka koruny hráze v koruně činí 300,0 m a šířka koruny hráze v koruně činí 8,0 m. Maximální hloubka je 85,5 m. Objem prostoru stálého nadržení je 59,2 mil. m3, objem ochranného prostoru činí 4,7 mil. m³, celkový objem nádrže činí 126,9 mil. m3 a plocha hladiny je 4,8 km². Vzdutí hladiny je dlouhé 22 km, maximální hloubka je 85,5 m. Vodní nádrž je vybavena dvěma pravobřežními výpustmi s kapacitou 2x 66 m³/s. Vodní nádrž je dále vybavena dvěma bezpečnostními přelivy o celkové délce 23,0 m. Hlavním účelem vodní nádrže je poskytovat zdroj technologické vody pro jadernou elektrárnu Dukovany, která se čerpá z vodní nádrže Mohelno, výroba elektrické energie, dlouhodobé vyrovnávání průtoků na vodním toku Jihlava, snižování povodňových průtoků, sedimentace nečistot a rekreační využití. Provozovatelem a vlastníkem vodní nádrže je společnost ČEZ, a. s. - vodní elektrárny (tel.: 561 105 519, e-mail: infocentrum.edu@cez.cz). Z hlediska TBD je vodní nádrž řazena do I. kategorie. V říjnu 2016 došlo k rekonstrukci koruny hráze.
V případě zvláštní povodně na vodní nádrži Dalešice by došlo k ohrožení městyse Mohelno a rekreačních objektů v obci Lhánice.

Vodní nádrž Mohelno leží na jižní hranici mezi SO ORP Náměšť nad Oslavou a SO ORP Třebíč. Vodní nádrž se nachází v jižní části SO ORP Náměšť nad Oslavou a rozkládá se na území městyse Mohelno. Vodní nádrž Mohelno je součástí vodního díla Dalešice a jedná se o spodní vyrovnávací nádrž. Do provozu byla uvedena v roce 1977. Vodní nádrž je napájena vodním tokem Jihlavou a leží v ř. km 59,9. Hráz je betonová gravitační s délkou hráze v koruně 185,0 m, šířkou v koruně 7,75 m a výškou 48,65 m. Objem prostoru stálého nadržení činí 5,7 mil. m³, objem zásobního prostoru činí 11,3 mil. m³ a celkový objem je 17,1 mil. m³. Vodní plocha se rozkládá na 75,03 ha. Vodní nádrž je vybavena dvěma spodními výpustěmi o celkové maximální kapacitě 218,0 m³/s. Vodní nádrž je dále vybavena dvěma bezpečnostními přelivy o celkové délce 23,0 m. Provozovatelem a vlastníkem vodní nádrže je společnost ČEZ, a. s. - vodní elektrárny (tel.: 561 105 519, e-mail: infocentrum.edu@cez.cz). Z hlediska TBD je vodní nádrž řazena do I. kategorie. Vodní nádrž má stejný účel jako vodní nádrž Dalešice, s kterou vytváří jeden celek. Z vodní nádrže Mohelno se čerpá technologická voda pro jadernou elektrárnu Dukovany. 
V případě zvláštní povodně na vodní nádrži Mohelno by došlo k ohrožení městyse Mohelno a rekreačních objektů v obci Lhánice.

Vodní nádrž Mostiště neleží na území SO ORP Náměšť nad Oslavou, ale v případě vzniku zvláštní povodně může dojít k ohrožení nemovitostí a obyvatel na území SO ORP Náměšť nad Oslavou. Vodní nádrž se nachází cca 25 km severoseverozápadně od středu SO ORP Náměšť nad Oslavou, na sever od města Velké Meziříčí. Vodní nádrž je průtočná a je napájena především vodním tokem Oslavou. Hráz je vyvedena jako kamenitá sypaná s návodním sprašovým těsněním a je umístěna na vodním toku Oslava v ř. km 65,948. Hráz je v koruně dlouhá 340,7 m o výšce 41,7 m. Koruna hráze je umístěna ve výšce 480,4 m n. m. Provozní objem činí 11 937 000 m³, plocha hladiny je 93,0 ha. Vodní nádrž je vybavena jednou spodní rozstřikovací výpustí o kapacitě 18,0 m³/s., průměrný průtok činí 1,42 m³/s. Bezpečnostní přeliv se nachází v jižní části hráze a je boční, nehrazený. Vodní dílo slouží ke snížení povodňových průtoků, akumulaci vody pro vodárenský odběr pro skupinový vodovod (pro více jak 70 000 obyvatel) a nadlepšení průtoků na vodním toku Oslava k zajištění odběru k provozu sádek a bočního rybníku pod vodním dílem. Provozovatelem a správcem je povodí Moravy, s. p., závod Dyje (tel.: 541 637 602, e-mail: sekretariatzd@pmo.cz). Z hlediska TBD je vodní dílo řazeno do I. kategorie.
V roce 2005 byla v důsledku prokázání jevů vykazujících poruchy v těsnícím jádru hráze zahájena rozsáhlá oprava, v rámci které proběhla i rekonstrukce, která trvala až do roku 2016.
V případě zvláštní povodně na vodní nádrži Mostiště by došlo k ohrožení města Náměšť nad Oslavou a obce Naloučany.

Vodní nádrž Kralice leží na východní hranici mezi SO ORP Náměšť nad Oslavou a SO ORP Rosice. Vodní nádrž se nachází ve východní části SO ORP Náměšť nad Oslavou na území obce Kralice nad Oslavou. Nádrž byla vybudována v letech 1981 až 1982. Vodní nádrž je napájena vodním tokem Chvojnice, hráz leží na ř. km 13,14 . Provozovatelem a vlastníkem vodní nádrže jsou Lesy České republiky, oblastní ředitelství jižní Morava (tel.: 956 942 311, e-mail: or942@lesycr.cz). Z hlediska TBD je vodní dílo řazeno do IV. kategorie. Vodní nádrž Kralice je využívána především k rybochovným a rekreačním účelům a dále také k protipovodňové ochraně. V roce 2014 prošla vodní nádrž rozsáhlou opravou. Hlavní rekonstrukční práce spočívaly v renovaci sdruženého bezpečnostního přelivu, následně došlo k odtěžení více jak 40 000 m³ nánosů a na přítoku do nádrže byly vybudovány tři nové vodní tůně.
V případě zvláštní povodně na vodní nádrži Kralice by došlo k ohrožení nemovitostí v území města Kralice nad Oslavou a Sudice.

Vodní nádrž Vícenický žleb se nachází ve střední části SO ORP Náměšť nad Oslavou v území města Náměšť nad Oslavou a obce Vícenice u Náměště nad Oslavou. Vodní nádrž je průtočná na Okareckém potoce. Plocha vodní nádrže činí 5,42 ha. Vodní dílo je v majetku města Náměšť nad Oslavou a provozovatelem je Moravský rybářský svaz, z. s. pobočný spolek Náměšť nad Oslavou (tel.: 777 047 965, e-mail: momrs.namest@seznam.cz). Z hlediska TBD je vodní dílo řazeno do IV. kategorie. Vodní nádrž je využívána především k rybochovným účelům.
V případě zvláštní povodně na vodní nádrži Vícenický žleb by došlo k ohrožení rekreačních objektů pod hrází nacházejících se na území města Náměšť nad Oslavou a obce Vícenice u Náměště nad Oslavou.

Rybník Rathan se nachází ve střední části SO ORP Náměšť nad Oslavou v území města Náměšť nad Oslavou a je napájen bezejmenným vodním tokem s IDVT 10198195. Plocha rybníku činí 16,5 ha. Vlastníkem i provozovatelem rybníku Rathan je Rybářství Kolář, a. s. (tel.: 384 498 122, e-mail: bazala@rybarstvikolar.cz). Z hlediska TBD je vodní dílo řazeno do IV. kategorie. Rybník je využíván především k rybochovným a rekreačním účelům.
V případě zvláštní povodně na rybníce Rathan by došlo k ohrožení města Náměšť nad Oslavou.

Studenecký rybník se nachází v západním cípu SO ORP Náměšť nad Oslavou v území obce Studenec a je napájen Okareckým potokem. Rozloha rybníku činí 25,69 ha. Vlastníkem a provozovatelem je Rybářství Kolář, a. s. (tel.: 384 498 122, e-mail: bazala@rybarstvikolar.cz). Z hlediska TBD je vodní dílo řazeno do IV. kategorie. Rybník je využíván především k rybochovným a rekreačním účelům.
V případě zvláštní povodně na Studeneckém rybníce by došlo k ohrožení obce Okarec.

Rybník Stejskal se nachází v západní části SO ORP Náměšť nad Oslavou v území obce Zahrádka a je napájen Maršoveckým potokem. Rozloha rybníku činí 12,57 ha. Vlastníkem a provozovatelem je Rybářství Kolář, a. s. (tel.: 384 498 122, e-mail: bazala@rybarstvikolar.cz). Z hlediska TBD je vodní dílo řazeno do IV. kategorie. Rybník je využíván především k rybochovným a rekreačním účelům.
V případě zvláštní povodně na rybníku Stejskal by nedošlo k ohrožení nemovitostí v SO ORP Náměšť nad Oslavou.

Rybník Netušil se nachází v západní části SO ORP Náměšť nad Oslavou v území obce Okarec a je napájen náhonem z Okareckého potoka. Rozloha rybníku činí 17,2 ha. Vlastníkem a provozovatelem je Rybářství Kolář, a. s. (tel.: 384 498 122, e-mail: bazala@rybarstvikolar.cz). Z hlediska TBD je vodní dílo řazeno do IV. kategorie. Rybník je využíván především k rybochovným a rekreačním účelům.
V případě zvláštní povodně na rybníku Netušil by nedošlo k ohrožení nemovitostí v SO ORP Náměšť nad Oslavou.

Rybník Dubovec se nachází v západní části SO ORP Náměšť nad Oslavou v území obce Dubovec a je napájen Maršoveckým, Hranečnickým a Častotickým potokem. Rozloha rybníku činí 28,2 ha. Vlastníkem a provozovatelem je Rybářství Kolář, a. s. (tel.: 384 498 122, e-mail: bazala@rybarstvikolar.cz). Z hlediska TBD je vodní dílo řazeno do IV. kategorie. Rybník je využíván především k rybochovným a rekreačním účelům.
V případě zvláštní povodně na rybníku Dubovec by nedošlo k ohrožení nemovitostí v SO ORP Náměšť nad Oslavou.

Významné vodní nádrže na území SO ORP Náměšť nad Oslavou větší než 2,0 ha