Nové Město na Moravě

Odtokové poměry

Záplavové území je na území SO ORP Nové Město na Moravě oficiálně stanoveno pro vodní toky: Svratka, Fryšávka, Bobrůvka, Bílý potok a Nedvědička » 

Potenciálně ohrožená místa a části obcí jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány odtokem ze svahů při přívalových srážkách.

Vodní tok Svratka má na území SO ORP Nové Město na Moravě oficiálně stanovené záplavové území Q100 v úseku ř. km 123,500 - 167,548, které bylo vyhlášené Okresním úřadem Žďár nad Sázavou a nabývá platnosti od 21. 5. 2001 (č. j. ŽPVod.1765/01/Kl). »

Vodní tok Fryšávka má na území SO ORP Nové Město na Moravě oficiálně stanovené záplavové území Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 21,735, které bylo vyhlášené Krajským úřadem kraje Vysočina a nabývá platnosti od 3. 2. 2011 (č. j. KUJI8708/2011 OLVHZ1829/2010St-7). »

Vodní tok Bobrůvka má na území SO ORP Nové Město na Moravě oficiálně stanovené záplavové území Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 19,080 - 60,000, které bylo vyhlášené Krajským úřadem kraje Vysočina a nabývá platnosti od 14. 2. 2008 (č. j. KUJI11999/2008). »

Vodní tok Bílý potok má na území SO ORP Nové Město na Moravě oficiálně stanovené záplavové území Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 15,110, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Pardubického kraje a nabývá platnosti od 8. 8. 2008 (č. j. 31196-5/2008/OŽPZ/Vt). »

Vodní tok Nedvědička má na území SO ORP Nové Město na Moravě oficiálně stanovené záplavové území Q100 v úseku ř. km 0,000 - 28,500, které bylo vyhlášené Okresním úřadem Žďár nad Sázavou a nabývá platnosti od 1. 3. 1993 (č. j. ŽP/Vod2685/99-Vr). »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Nové Město na Moravě

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Metodou tzv. kritických bodů byla také Výzkumným ústavem vodohospodářským, v.v.i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR na digitálním modelu reliéfu a land - use v měřítku 1: 500 000.

Mapa kritických bodů v SO ORP Nové Město na Moravě

Vzhledem k charakteru reliéfu, je oblast SO ORP Nové Město na Moravě ohrožována při intenzivních srážkách přívalovými povodněmi a především v jižních partiích s intenzivnějším zemědělstvím splachy z polí. Často dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích, k ucpání propustků a omezení či úplné znemožnění dopravy, což dále zhoršuje nastalou situaci. »

Místa ohrožená přívalovou povodní v SO ORP Nové Město na Moravě

Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Dle seznamu ČHMÚ se mezi kritické toky s výskytem ledových jevů řadí tok Svratky na úseku Benátky - Jimramov (ř. km. 123,4 - 125,5).

Ostatní vodní toky na území SO ORP Nové Město na Moravě se dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného ČHMÚ, neřadí mezi kritické. Nicméně, nebezpečné ledové jevy mohou ovlivnit nebo způsobit povodeň na všech tocích. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce toku – Povodí Moravy s. p. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů), je popsána manipulace při výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi ORP. »

Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Nové Město na Moravě

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území SO ORP Nové Město na Moravě se nachází přibližně 200 rybníků s celkovou rozlohou více než 600 ha a všechny se z hlediska TBD řadí do kategorie IV. » Ve většině případů nemají rybníky dostatečně kapacitní výpusti a přelivy, jsou již poměrně staré, čemuž odpovídá i neuspokojivý stav hrází. Pouze cca 30 rybníků má platný manipulační řád.
Mezi nejohroženější oblasti při protržení hráze rybníků patři: povodí Fryšávky, Bobrůvky, Mirošovky a Lučního potoka.

Seznam významných vodních nádrží ovlivňujících odtokové podmínky na území SO ORP Nové Město na Moravě

 Vodní nádrže