Moravská Třebová

Odtokové poměry

Ve správním obvodu ORP je stanoveno záplavové území pro Q5, Q20 a Q100 na tocích Třebůvka (ř.km 15,580 – 45,472, Krajským úřadem Pardubického kraje v roce 2018 - č.j. KrÚ 5995/2018), dále na toku Moravská Sázava (Krajským úřadem Pardubického kraje v roce 2004 - č.j. OŽPZ/19635/03/Vt), Mírovka (Krajským úřadem Olomouckého kraje v roce 2010 - sp.zn. KÚOK/56661/2010/OŽPZ/7206/2) a na části Jevíčky (Krajským úřadem Pardubického kraje v roce 2013 č. j. KrÚ 691196/2013 a KrÚ 624993/2013). Ostatní toky nemají stanovena záplavová území. »

Záplavové území Třebůvky zasahuje celkovou rozlohou 583,16 ha do území následujících katastrálních území: Bezděčí u Trnávky, Dlouhá Loučka, Gruna, Linhartice, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání, Útěchov a Vranová Lhota.

Záplavové území stoleté vody (Q₁₀₀) Moravské Sázavy zasahuje 181,59 ha na území katastrálních území obcí Rychnov na Moravě a Třebařov. Ve všech zmiňovaných obcích (kromě Gruny a Rychnova na Moravě) zasahuje záplavové území stoleté vody (Q₁₀₀) do zastavěného území.

Potenciálně ohrožená místa a části obcí jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány odtokem ze svahů při přívalových srážkách. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Moravská Třebová

Na území SO ORP Moravská Třebová se nachází celkově 98 objektů, které mohou ovlivňovat odtokové poměry. Jedná se především o mosty, mostky a lávky přímo na tocích, ale také o propustky mimo koryta vodních toků, jejichž kapacita je určující při přívalových povodních. 

 Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

SO ORP Moravská Třebová je ohrožováno při intenzivních srážkách přívalovými povodněmi především v oblastech s intenzivnějším zemědělstvím, kde hrozí splachy z polí. Často dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích, k ucpání propustků a omezení či úplnému znemožnění dopravy, což dále zhoršuje nastalou situaci. Míst ohrožených přívalovou povodní bylo na tomto území stanoveno 98. »

Místa ohrožená přívalovou povodní v SO ORP Moravská Třebová

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,4 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 39 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 4,9 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Mapa kritických bodů v SO ORP Moravská Třebová

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území SO ORP Moravská Třebová. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území SO ORP Moravská Třebová

• Indikátor přívalových povodní
• Indikátor přívalových povodní - mapová aplikace
• Radar

Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve SO ORP Moravská Třebová mezi kritické. Na některých z nich se vyskytují ledové jevy mimo SO ORP Moravská Třebová. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Moravská Třebová

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Významnou měrou může průběh povodně ovlivnit zejména vodní nádrž Moravská Třebová ( 11,9 ha, Moravská Třebová, Třebůvka), Velký Třebařovský rybník (15,8 ha, k.ú.Třebařov, Bezejmenný tok), Nový udánecký rybník (2,9 ha, k.ú. Boršov u Moravské Třebové, Udánecký potok), Horní boršovský rybník (4,0 ha, k.ú. Boršov u Moravské Třebové, LP Stříbrného potoka), vodní nádrž Smolenská (5,9 ha, k.ú. Jevíčko předměstí, Maloninský p.), vodní nádrž Finsterlova hlubina (9,6 ha, k.ú. Jevíčko - předměstí, Jevíčka) a Maletín (2,7 ha, k.ú. Borušov a Maletín, Mírovka), poldr Žichlínek (6 ha, obec Žichlínek (ORP Lanškroun), Moravská Sázava). »

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové podmínky na území SO ORP Moravská Třebová

 Vodní díla