Kroměříž

Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Regionální i nadregionální povodeň vzniklá v důsledku silných srážek s vysokými denními a vícedenními úhrny (letní povodeň), případně s táním sněhu společně se srážkami (zimní a jarní povodeň) hrozí zejména na významnějších vodních tocích, konkrétně na Moravě, Bečvě, Hané, Romži (Valové), Moštěnce, Kotojedce, Olšince, Rusavě, Mojeně, Litavě (Cézavě), a Kyjovce (Stupavě).

Povodeň tohoto typu lze celkem úspěšně předvídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby. Nejčastější výskyt v jarních až letních měsících, případně podzimních měsících. Průtoky jsou sledovány v hlásných profilech kategorie A, B a C. S ohledem na reálné postupové rychlosti a doběhové doby a existující monitorovací systém VH dispečinku Povodí Moravy, s. p. a prognózy srážek ČHMÚ podle matematického modelu ALADIN, lze vývoj povodně předvídat a činit potřebná opatření jak na úrovni obcí, tak na úrovni PK ORP.

Místa omezující odtokové poměry jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

 Přirozená povodeň na dalších drobných vodních tocích

U drobných vodních toků hrozí zejména lokální letní povodeň z krátkodobých přívalových srážek velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin), tzv. „přívalová povodeň“, jejíž jádro postihne území  některé z obcí, nebo více obcí ve správním obvodu SO ORP Kroměříž. Na většině drobných vodních toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách jsou obce ohrožovány splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích. »

Tento typ povodně se může vyskytnout pouze na menších povodích typu 2, jakým jsou drobné toky ve správě Lesů ČR, s. p. a Povodí Moravy, s. p. nebo jejich přítoky. U těchto drobných toků, převážně bystřinného charakteru má povodeň náhlý, rychlý a krátkodobý průběh. Povodně se vyskytují převážně po letních přívalových srážkách lokálního charakteru, případně po náhlém oteplení a tání sněhu v jarním období.

Tyto povodňové situace na základě předpovědní služby nelze prakticky předvídat. Proti tomuto typu povodně je obrana nemožná (extrémně rychlý průběh povodně). Vzhledem k velmi rychlému průběhu povodně na těchto tocích budou povodňové orgány řešit převážně již jen odstraňování povodňových škod. O to více by povodňová ochrana na těchto tocích měla být zaměřena na pravidelnou a účinnou prevenci (zejména důsledné provádění preventivních povodňových prohlídek).

Nejvýznamnějším specifikem všech místních vodních toků (řek, potoků i občasných toků) je neexistence možnosti ovlivňovat kulminační průtoky (výjimkou je několik drobných vodních toků, na kterých jsou vybudovány rybníky).

Pokud se voda soustředí do vodních toků, rychle plní průtočnou kapacitu jejich koryt a tím, že sbírá po cestě odtoku vše, co je odplavitelné, rychle zanáší průtočné profily propustků a mostů a vybřežené vody u těchto objektů zaplavují přilehlé nemovitosti. Takovéto povodně rychle odeznívají (během hodiny, či několika hodin) a je obtížné, ba nemožné, se na ně připravit a účinně jim čelit (v těchto případech je významná hlavně prevence spočívající v pravidelných a důsledných povodňových prohlídkách, případně v realizaci takových protipovodňových opatření, která působí zcela automaticky - např. zpětné klapky na kanalizačních přípojkách a výustích apod.).

Nebezpečí vzniku povodní přináší též zimní období, kdy často koryta drobných vodních toků zcela promrzají, jsou vyplněna ledem a navíc může dojít k jejich zavátí sněhem z okolních pozemků. V případě, že pak dojde k náhlé oblevě a současně i dešťovým srážkám, stačí i běžné soustředění odtoku do vodotečí k tomu, aby vody z nich vybřežovaly na okolní pozemky a zaplavovaly okolní nemovitosti. Velmi nebezpečná je pak zejména situace, kdy vybřežené vody při náhlém ochlazení opět zamrznou. V takovém případě je téměř nemožné úspěšně čelit odtoku vod z povodí, i když nejsou nijak v období normální situace a počasí nebezpečné.

Nejkritičtější místa, odkud přichází přívalová povodeň na území ORP Kroměříž, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní

Zimní povodeň způsobena ledovými jevy na tocích

Tvorba ledových nápěchů a ledových zácp i při relativně menších průtocích se vyskytuje v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů. Při dlouhodobějších mrazech vzniká ve vodních tocích ledová kaše z vnitrovodního ledu i dnový led. Dnový led je schopen vytvářet ledové prahy, které fungují jako rostoucí pevné jezy. Společně se tvoří i břehový led a ledová kaše. Výsledkem těchto jevů je extrémně zaledněné koryto. V případě oteplení se nejdříve uvolní dnový led a to může způsobit průtokovou vlnu spojenou s transportem ledové hmoty. Za velkého průtoku ledové kaše nebo tříště dojde po určité transportní vzdálenosti k ucpání koryta, vytvoří se ledový nápěch z ledové hmoty, která vzdouvá hladinu natolik, že může dojít k rozlití mimo koryto. Když bariéra (kaše, tříště, ker) povolí vzrůstajícímu tlaku zadržované vody, vznikne vlna, která se na svém postupu zplošťuje a ztrácí svoji sílu. Cyklus se může kaskádovitě opakovat a nabývat tak na ničivosti minimálně v korytě toku.

V zájmovém území je pravděpodobnost ohrožení zimní povodní způsobené ledovými jevy malá. Místa výskytu ledových jevů jsou vymezena pouze na krátkém úseku na vodním toku Morava nad jezem Kroměříž a dále v úseku u Kvasic. »

Místa častých ledových jevů jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Ledové jevy

Historické povodně

• Morava

Morava je nejvýznamnějším vodním tokem v zájmovém území, kde je také hlavní odvodňovací bází, proto na ni byl vždy kladen důraz a povodňové situace na tomto vodním toku jsou velmi dobře zdokumentované, a to i do minulosti.
Zaznamenány jsou rozlivy již od roku 1652, kdy nebylo koryto Moravy ještě regulované. Do roku 1881 je zaznamenáno několik větších povodní letního i zimního typu na základě deníkových či kronikových zápisů, od tohoto roku se na vodním toku Morava začal měřit vodní stav a od roku 1916 i kulminační průtok. Mezi roky 1881 - 1916 bylo překročení kulminačního vodního stavu (tj. 450 cm) zaznamenáno v 21 případech.
Od roku 1916 lze velké vody hodnotit podle jejich kulminačních průtoků se zřetelem na hodnoty jejich N-letého průtoku, kdy dvouletý kulminační průtok na stanici Kroměříž je stanoven na 443 m³/s.

Chronologie povodní přesahujících dvouletý kulminační průtok 443 m³/s na Moravě v Kroměříži v období 1916 - 2003. Q značí kulminační průtok, Z je zimní a L letní typ povodně.

Mezi lety 1916 až 2010 proběhlo v zájmovém území 39 povodňových situací, kdy byl překročen dvouletý kulminační průtok. Ve 22 případech se jednalo pouze o dvouletou povodeň, 5x byl překročen pětiletý a desetiletý kulminační průtok, třikrát je zaznamenána dvacetiletá povodeň a dvakrát padesátiletá a stoletá povodňová situace. Převažuje letní typ povodně (23 případů) nad zimním (16). Blíže budou popsány povodňové situace v roce 1997, 2006 a 2010.

Povodeň v červenci 1997
Počasí začátkem července 1997 bylo spojeno s rozsáhlou brázdou nízkého tlaku nad Velkou Británií, Skandinávií a jižní Evropou. Přemístění této brázdy nad naše území a pohyb okolní studené a okluzní fronty vyvolal dešťové srážky zejména na severu Moravy s následným rozšířením do východní, střední a severozápadní části povodí řeky Moravy. Tato vysoká intenzita dešťových srážek a jejich dlouhé trvání s rychlým opakováním měly za následek ztrátu retenčních vlastností půdy, kdy nad vsakem a výparem převažoval odtok.
Povodňová vlna měla velmi komplikovaný a naprosto neodhadnutelný průběh. Bylo to jednak proto, že přítoky řeky Moravy vytvářely několik čel povodňové vlny, Dřevnice v místě zaústění v Otrokovicích a Bečva v místě zaústění nad Kroměříží již 7. července, zatímco čelo z vlastní Moravy dostoupilo k tomuto datu do města Olomouce. Ke vzájemnému propojení všech vln do povodňového průtoku došlo 9. července. Další vliv přítoků se projevil průchodem kulminačních průtoků. Tato kulminace pak postupovala vlivem rozsáhlých záplav velmi nepravidelně, zejména ve střední a dolní části povodí. Docházelo zde, vlivem plnění rozsáhlých inundačních území až po Lanžhot, k mnohahodinovým zpožděním kulminací mezi jednotlivými sledovanými úseky. Na průběh kulminace měla vliv také skutečnost, že atmosférické srážky s různou intenzitou trvaly nepřetržitě 4 dny a pokračovaly ještě v druhé vlně.
V samotné Kroměříži nastal I. stupeň povodňové aktivity 6. července, III. stupeň byl vyhlášen 7. července a povodňová vlna kulminovala 10. července s výškou hladiny 725 cm. Povodeň zasáhla především levobřežní stranu města, konkrétně části Dolní a Horní Zahrady, rozsáhlé zahrádkářské kolonie, průmyslovou zónu i Podzámeckou zahradu. Škody po povodních byly v Kroměříži vysoké. Zničeno bylo 12 domů, opravovat se muselo 101 bytových domů a 861 rodinných domů. Voda zalila i 723 rekreačních staveb a zahrádkářských chat. Zatopeno bylo také 18 km komunikací a více než 4 km vedení a rozvodů inženýrských sítí. Podle tehdejších údajů městského stavebního úřadu škoda přesáhla 900 milionů korun. V Kroměříži bylo před vodou evakuováno 2 216 osob. Na území bývalého okresu Kroměříž bylo zatopeno 86 km² plochy. Postiženo bylo 25 obcí, zničeno 56 domů a poškozených bylo po povodni celkem 1728 domů.

Povodeň v březnu 2006
Tato povodňová situace se charakterem odlišovala od povodní v roce 1997. Její vývoj byl podmíněn mimořádnými zásobami sněhu z dlouhé zimy 2005/6. Náhlým oteplením, doprovázeným dešťovými srážkami na celém území (26. 3.) došlo k velmi rychlému tání a následnému prudkému vzestupu hladin řek. Škody ve městě Kroměříž byly ve srovnání s povodní v roce 1997 malé, což bylo dáno i novými protipovodňovými opatřeními.

Povodeň v květnu a v červnu 2010
Při této povodni způsobené dlouhotrvajícími dešti nedošlo na území města Kroměříž k výrazným škodám. Situace byla řešena preventivními opatřeními (např. odřezáním zábradlí z lávky apod.) společně s přípravou a instalací ochranných pytlů a odčerpáváním vody. Obydlené oblasti nebyly zasaženy kromě hájenky, odkud byli evakuováni 4 obyvatelé.