Kroměříž

• Morava (IDVT 10100003)

Nejvýznamnějším vodním tokem v zájmovém území je vodní tok Morava, který protéká SO ORP Kroměříž ze severu k jihovýchodu. Morava pramení na jižních svazích Králického Sněžníku v nadmořské výšce 1 380 m. Horní tok Moravy teče horskými oblastmi Králického Sněžníku a Hanušovické vrchoviny směrem k jihu, kde se vlévá nejprve do Mohelnické brázdy a dále do Hornomoravského a nakonec do Dolnomoravského úvalu, kde tvoří hranici se Slovenskem. Morava ústí za hranicemi České republiky zleva do Dunaje v nadmořské výšce 136 m. Plocha povodí Moravy činí 26 658 km², z toho se nachází v České republice 20 692 km². Délka vodního toku je 354 km (V ČR 284 km). Průměrný průtok u ústí činí přibližně 120 m³/s. Do SO ORP Kroměříž vtéká na 167,7 km a opouští jej na 186,7 km.

Mezi významné levostranné přítoky Moravy v okolí či přímo v SO ORP Kroměříž patří zejména Bečva (cca 15 km severně od intravilánu města Kroměříž), Moštěnka či Rusava. Zprava se do vodního toku Morava vlévají tyto významnější vodní toky: Valová (cca 10 km severozápadně od intravilánu města Kroměříž), Haná, Věžecký potok a Kotojedka.

Vodní toky Morava, Bečva, Moštěnka, Rusava, Valová i Haná jsou ustanoveny ve vyhlášce č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, jako významné vodní toky. Věžecký potok a Kotojedka sice nejsou charakterizovány jako významné, mají však silný místní význam pro město Kroměříž.

Morava ohrožuje povodňovými rozlivy následující obce: Bezměrov (kapacita koryta je 500 - 575 m³/s, což odpovídá Q5 - Q10), Kroměříž-Hradisko (500 - 575 m³/s, Q5 - Q10), Kroměříž-Postoupky (500 - 575 m³/s, Q5 - Q10), Kroměříž (650 m³/s, Q10 - Q20), Kroměříž-Trávník (650 m³/s, Q10 - Q20), Střížovice (650 m³/s, Q10 - Q20), Kvasice (650 m³/s, Q10 - Q20), Záříčí (500 - 575 m³/s, Q5 - Q10), Chropyně (500 - 575 m³/s, Q5 - Q10), Chropyně-Plešovec (500 - 575 m³/s, Q5 - Q10), Skaštice (500 - 575 m³/s, Q5 - Q10), Kroměříž-Bílany (650 m³/s, Q10 - Q20), Hulín (650 m³/s, Q10 - Q20) a Hulín-Záhlinice (650 m³/s, Q10 - Q20).
Nejproblémovější je oblast na soutoku Bečvy, Moštěnky a Moravy. Při střetu povodní lze očekávat rozlivy ploště až 14 x 15 km. Nejméně kapacitní profily Moravy jsou na pravém břehu pod Kroměříží cca v ř. km 180 a na levém břehu pod jezem Kroměříž v ř. km 182,760. Vybřežená voda na levý břeh Moravy může přicházet (i bez přelití hrází Moravy) z rozlivů Bečvy, Moštěnky, Rusavy a Mojeny. V trati s ohrázovaným korytem je nutné počítat s problémovými bezodtokovými zónami a také vždy s možným narušením hrází (nejčastěji po jejich přelití, ale nelze vyloučit ani dřívější protržení průsakem).

Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Morava

• Bečva (IDVT 10100043)

Povodí Bečvy vykazuje značnou rozmanitost. Jeho nejvyššími body jsou Čertův mlýn s výškou 1 207 m n. m. a Radhošť s výškou 1 130 m n. m. Nejnižší místo se nachází při ústí Bečvy do Moravy na kótě cca 195 m n. m. Celá říční soustava povodí Bečvy má charakter horských toků s významným transportem štěrků. V horní části má dvě větve. Jednou z nich je Vsetínská Bečva, která pramení pod Vysokou v nadmořské výšce cca 760 m, sbírá vody z Javorníků a Vsetínských vrchů. Druhou je Rožnovská Bečva, pramenící na severním svahu Vysoké. Obě větve se slévají pod Valašským Meziříčím, odkud dále pokračují pod názvem Spojená Bečva. Ta pak zleva ústí do řeky Moravy u Tovačova (Troubek) cca 15 km severně od intravilánu města Kroměříž. Délka Spojené Bečvy je 61,2 km, přičemž celková plocha povodí řeky Bečvy činí 1 626 km². Bečva správním územím ORP Kroměříž neprotéká.

Bečva ohrožuje povodňovými rozlivy následující obce a města: Záříčí, Kyselovice, Žalkovice, Břest, Chropyně, Chropyně-Plešovec a Kroměříž (a dál vodní tok Morava). Kapacita koryta je ve výusti trati mezi Přerovem a ústím do Moravy místně jen 240 - 450 m³/s (cca Q1 - Q5).

Nebezpečí hrozí zejména při střetu povodní na Moravě a Bečvě, Moštěnka však také přispívá k plošně velkým rozlivům, které mohou v soutokové oblasti těchto tří vodních toků zasáhnout plošně území 14 x 15 km v hloubkách až 1,5 m při Q100. Kulminace Bečvy většinou předchází kulminační průtok z Moravy, nástup povodně z Bečvy bývá obvykle rychlejší a prudší.

Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Bečva

• Romže (Valová) - IDVT 10219482

Přibližně 10 km severozápadním směrem od intravilánu města Kroměříž se do vodního toku Morava zprava vlévá Romže (Valová). Tento 53 km dlouhý vodní tok pramení na Drahanské vrchovině u obce Dzbel v nadmořské výšce 492 m, pak teče jihovýchodním směrem přes Konice, Kostelec na Hané a Prostějov do Uhřičic, kde se zprava vlévá do Moravy v 192 m n. m. Průměrný průtok u ústí činí 1,2 m³/s a plocha povodí je 456 km².

Ač vodní tok Romže (Valová) při běžné situaci neovlivňuje odtokové poměry v zájmovém území, zvýšené či povodňové průtoky na těchto tocích můžou mít dopad na povodňovou situaci v SO ORP Kroměříž.

Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Romže (Valová)

• Haná (IDVT 10100123)

Dalším vodním tokem, který ovlivňuje povodňovou situaci v zájmovém území, je Haná. Tento vodní tok vzniká u Vyškova soutokem Velké a Malé Hané, které pramení na Drahanské vrchovině. Od Vyškova Haná pokračuje přibližně východním směrem a do Moravy se vlévá zprava v kroměřížské části Hradisko průměrným průtokem 2 m³/s. Celková délka Hané je 35,8 km a plocha povodí činí 608 km². Délka vodního toku na území SO ORP Kroměříž je 3,8 km (ř. km 0,0 - 3,8).

Haná ohrožuje povodňovými rozlivy nad Q100 zejména Bezměrov, Kroměříž-Hradisko a Kroměříž-Postoupky. Povodně do Q100 ve výustní trati vybřeží především v případě střetu s povodní na Moravě. Ohrožení je možné také při zvláštní povodni VD Opatovice (v případě porušení hráze), kdy kulminační průtok může být větší než 500 m³/s a průlomová vlna může zasáhnout oblast ORP Kroměříž za 10 hodin od vzniku poruchy.

• Moštěnka (IDVT 10100078)

Moštěnka je levobřežním přítokem řeky Moravy. Pramení u obce Osíčko v Hostýnských vrších v nadmořské výšce cca 730 m na svahu Kelčského Javorníku. Od pramene teče převážně směrem severním až severozápadním, od ř. km 33 přes zaústění Bystřičky v Dřevohosticích teče jihozápadním směrem a přibližně tímto směrem teče až po ústí do Moravy na hranici k. ú. Kroměříž a k. ú. Skaštice. Moštěnka protéká převážně nížinným územím Hané, její délka je 45,6 km a plocha povodí činí 354,6 km². Průměrný průtok u ústí vykazuje hodnotu 1,23 m³/s. Délka vodního toku na území SO ORP Kroměříž je 9,5 km (ř. km 0,0 - 9,5).

Moštěnka ohrožuje povodňovými rozlivy následující obce: Žalkovice (kapacita koryta je 90 - 195 m³/s, což odpovídá Q5 - Q100), Kyselovice (nad ř. km 7,8: 70 - 90 m³/s, Q5 - Q10; ř. km 4,6 - 7,8: 195 m³/s, cca Q100), Chropyně (Q100), Břest (30 - 195 m³/s, Q1 - Q100), Plešovec (30 - 195 m³/s, Q1 - Q100), Skaštice (30 - 195 m³/s, Q1 - Q100) a Kroměříž (30 - 195 m³/s, Q1 - Q100).

Kapacita koryta je proměnlivá od Q5 do Q100. V úseku od ř. km 9,381 po betonový most ve Skaštici v ř. km 2,922 dochází k rozsáhlému rozlivu Q100. Ohrožena je celá zástavba Žalkovic, část obce Břest a chatová oblast Horní Zahrady. Voda může zaplavit silnice Žalkovice - Kyselovice, Žalkovice - Břest, Skašovice - Kyselovice a Kroměříž - Chropyně.

Základní hydrologické charakteristiky vodních toků Haná a Moštěnka

• Malá Bečva (IDVT 10100361)

Malá Bečva je umělý kanál, který odvádí vodu z řeky Bečvy nad jezem v Troubkách v nadmořské výšce 199 m do řeky Moštěnky, do které se připojuje u Plešovce v nadmořské výšce 190 m.  Náhon byl vybudován za účelem zajištění vody pro chropyňský mlýn, provozování závlah a pro napájení vodních nádrží. Plocha povodí je 69,5 km² a celková délka toku činí 18,1 km. Průměrný průtok u ústí vykazuje hodnotu 0,08 m³/s a délka vodního toku na území SO ORP Kroměříž je 9,3 km (ř. km 0,0 - 9,3).

Tento vodní tok ohrožuje povodňovými rozlivy následující obce: Záříčí a Chropyně. Nejpravděpodobnější výskyt povodně je však v přívalových srážek. Nátok z Bečvy je totiž hrazen stavidlem a tímto profilem neproteče do Malé Bečvy takový průtok, který by mohl významně ovlivnit povodňové stavy v úseku ORP Kroměříž.

• Rusava (IDVT 10100163)

Rusava je levostranný přítok řeky Moravy, má délku 25,2 km a povodí o rozloze 147,41 km². Pramení v Hostýnských vrších, přibližně ve výšce 600 m n. m. na jižním úbočí vrchu Bukovina. Pak teče západním směrem a protéká stejnojmennou obcí Rusava a následně městy Holešov a Hulín, kde se stáčí k jihu. Do Moravy se vlévá pod Kroměříží v nadmořské výšce 184 m. Délka Rusavy na území SO ORP Kroměříž je 9,6 km (ř. km 0,0 - 9,6).

Ohroženy jsou zejména Pravčice (kapacita koryta je 24 - 50 m³/s, což odpovídá Q5 - Q50), Hulín (pravý břeh 37 - 50 m³/s, Q20 - Q50 a levý břeh 24 - 57 m³/s, Q5 - Q100) a Hulín-Záhlinice (70 m³/s, Q100).

Nejpravděpodobnější výskyt povodně je z přívalových nebo dlouhotrvajících vydatných srážek nebo při povodni z náhlého tání sněhu v kombinaci s deštěm. Od ř. km 5,88 je až do obce Pravčice (po silniční most) koryto kapacitní na 80 m³/s, pak však koryto nepřevede průtok Q100 a dojde k oboustrannému vybřežení.

Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Rusava

• Litava (Cézava) - IDVT 10100046
  

Vodní tok Litava pramení na úpatí Chřibů v nadmořské výšce 510 m v k. ú. Chvalnov-Lísky. V zájmovém území protéká obcemi Zástřizly a Chvalnov-Lísky, odkud pokračuje k západu a následně jihozápadu až jihu, kde po 58 km ústí do Svratky. Celková plocha povodí je 789,8 km². Průměrný průtok u ústí vykazuje hodnotu 1,64 m³/s a délka vodního toku na území SO ORP Kroměříž je 8,3 km (ř. km 51 - 58,3).

Tento vodní tok ohrožuje povodňovými rozlivy obec Zástřizly: Záříčí, intravilánu obce Chvalnov-Lísky se vyhýbá.

• Kyjovka (Stupava) - IDVT 10100029

Vodní tok Kyjovka (taktéž nazývaná Stupava) je levostranným přítokem vodního toku Dyje. Její pramen se nalézá v pohoří Chřiby, na jižním svahu kopce Vlčák (561 m n. m.) v nadmořské výšce 512 m nedaleko od obce Stará Huť. Spolu se svými přítoky odvodňuje povodí o velikosti 665,8 km². Průměrný průtok řeky u jejího ústí je cca 1,09 m³. Délka Kyjovky (Stupavy) na území SO ORP Kroměříž je 8,8 km (ř. km 70,5 - 79,3).

Kyjovka (Stupava) může ohrozit povodňovou situací město Koryčany (kapacita koryta je 21 m³/s, což odpovídá cca Q100). Lokální plošně menší rozlivy jsou však pouze u ČOV Koryčany.

Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Kyjovka (Stupava)

Základní údaje o vodních dílech na území ORP Kroměříž

Přehled vodních děl na území ORP Kroměříž naleznete v mapové prohlížečce v dotazovatelné vrstvě "Vodní díla".

• VD Koryčany »
  

V jižním okraji SO ORP Kroměříž v k. ú. Koryčany leží na vodním toku Kyjovka (Stupava) VD Koryčany. Jedná se o vodárenský objekt s ochrannou i energetickou funkcí. Ohrožení lze očekávat při mimořádné poruše vodního díla, zvláště v kombinaci s extrémními povodňovými průtoky. Hráz je sypaná kamenohlinitá se středním hlinitým jádrem, její výška nad terénem je 20 m. Délka v koruně činí 180 m.

• jez Kroměříž »
  

Jez Kroměříž se nachází na 114. ř. km a jeho součástí je i vodní elektrárna. Jez je důležitý pro jeho energetické využití, vzdutí vody pro zajištění přímých i nepřímých povolených odběrů a v neposlední řadě jako stabilizační stupeň. Jez je tvořen pevnou a pohyblivou částí, kdy kóta pevné koruny jezu je 188,6 m n. m. a betonovým tělesem je tvořen spádový stupeň výšky 3,95 m. Pohyblivá část je pak tvořena třemi poli. Skutečná kapacita koryta nad a pod jezem se pohybuje v rozmezí od 600 do 700 m³/s. Správce a provozovatel jezu je Povodí Moravy, s. p., vodní elektrárnu provozuje Energo - Pro, a. s.

• Lubná »
  

V katastrálním území obce Lubná (cca 8 km jižně od intravilánu města Kroměříž) se nachází rybník Lubná a dva suché poldry, které mohou ovlivnit povodňovou situaci především v místních částech Zlámanka a Drahlov. Jedná se však o drobné objekty bez většího významu, objem rybníku Lubná je 57,8 m³. Poldry zadrží dohromady 20 m³ vody.

• Záhlinické rybníky »

Na levém břehu Rusavy před jejím ústí do Moravy se nachází soustava Záhnilických rybníků a štěrkovišť, které mohou být zasaženy velkými povodněmi. Soustava se skládá ze čtyř rybníků: Svárovský r. (105 ha), Pláňavský r. (44 ha), Doubravický r. (54 ha) a Němčický r. (36 ha).

• Štěrkoviště Kvasice »

Na levém břehu vodního toku Morava leží v k. ú. Kvasice štěrkoviště, které může negativně spolupůsobit při možné poruše hráze Moravy (průsak či přelití - viz povodně v roce 1997).

• Morkovické rybníky »

Rybochovné rybníky ležící na Morkovickém potoce, které se skládají ze tří dílčích vodních ploch (Horní, Prostřední a Dolní Morkovický rybník). Při protržení hrází hrozí nebezpečí zvláštní povodně zejména v obcích Pornice a Uhřice.

• jez Pravčice »

Pohyblivý jez na 8,86 ř. km vodního toku Rusava v k. ú. Hulín, jehož vlastníkem i provozovatelem je Povodí Moravy, s. p.

• jez Hulín I. » a Hulín II. »

Oba jezy se nachází v Hulíně, a to na 7,34 a 5,88 ř. km a jsou ve vlastnictví Povodí Moravy, s. p. Jez Hulín I. je pohyblivý, zatímco jez Hulín II. je pevný. Leží na vodním toku Rusava.

• jez u Pláňavského rybníka »

Jez sloužící k napájení rybniční soustavy, leží na 3,9 ř. km vodního toku Rusava. Jedná se o pohyblivý jez stavidlového typu.

• VD Opatovice »
  

Toto vodní dílo se nachází na vodním toku Haná cca 35 km západně od intravilánu města Kroměříž, u které však nelze předpokládat podstatnější transformaci povodní - jedná se o vodárenskou nádrž bez ovladatelného retenčního prostoru. Ohrožení však lze očekávat, ale jen při mimořádné poruše vodního díla, zvláště v kombinaci s extrémními povodňovými průtoky. Celkový objem nádrže je 9,867 mil. m³, výška hráze nad terénem je 36,1 m a délka hráze v koruně je 177,1 m.