Odtokové poměry
Záplavové území je na území SO ORP Jeseník oficiálně stanoveno pro vodní toky: Bělá, Staříč, Zlatý potok, Černý potok, Branná, Pravobřežní přítok Černého potoka, Vindavku a Vojtovický potok. »
Potenciálně ohrožená místa a části obcí jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány odtokem ze svahů při přívalových srážkách.
Vodní tok Bělá má na území SO ORP Jeseník oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 30,700, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá platnosti od 5. 4. 2005 (č. j. KUOK/16012/04/OŽPZ/339). »
Vodní tok Staříč má na území SO ORP Jeseník oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 8,450, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá platnosti od 6. 4. 2005 (č. j. KUOK/16012/04/OŽPZ/339). »
Vodní tok Zlatý potok má na území SO ORP Jeseník oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 2,80 které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá platnosti od 3. 1. 2006 (č. j. KUOK/57/2006/OŽPZ/430). »
Vodní tok Černý potok má na území SO ORP Jeseník oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 12,600, od soutoku s Vidnávkou (ř. km. 0,000) po konec zástavby obce Černá voda (ř. km. 0,600). ZÚ bylo vyhlášeno Krajským úřadem Olomouckého kraje dne 9. 2. 2007 (č. j. KUOK 120972/2006). »
Vodní tok Branná má na území SO ORP Jeseník oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 21,699, (dle TPE 0,000 – 24,250) . ZÚ bylo vyhlášeno Krajským úřadem Olomouckého kraje dne 4. 6. 2013 (č. j. KÚOK 49320/2013). »
Pravobřežní přítok Černého potoka v km 8,200 („Kaltenštejnský potok") má na území SO ORP Jeseník oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 1,000 - 3,000. ZÚ bylo vyhlášeno Městským úřadem Jeseník, odborem životního prostředí dne 11. 7. 2012 (č. j. MJ/08519/2012/03/OŽP/R-51/Ši). »
Vodní tok Vidnavka má na území SO ORP Jeseník oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 21,430. ZÚ bylo vyhlášeno Městským úřadem Jeseník, odborem životního prostředí dne 13. 6. 2011 (č. j. KUOK 65586/2011). »
Vojtovický potok má na území SO ORP Jeseník oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,400 - 6,825. ZÚ bylo vyhlášeno Krajským úřadem Olomouckého kraje dne 25.6. 2014 (č. j. KUOK 58083/2014). »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území SO ORP Jeseník se v jednotlivých obcích nachází několik míst, která mohou omezovat odtokové poměry. Jedná se především o lávky, mosty, propustky. »
Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Jeseník
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Vzhledem k charakteru reliéfu, je podstatná část SO ORP Jeseník ohrožována při intenzivních srážkách přívalovými povodněmi a splachy z polí. Často dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků, což dále zhoršuje nastalou situaci. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Jeseník
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000. »
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území ORP Jeseník. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Nebezpečné ledové jevy mohou ovlivnit nebo způsobit povodeň na větších nížinných tocích, jako je Bělá nebo Vidnavka. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce toku – Povodí Odry, státní podnik. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů), je popsána manipulace při výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi ORP. »
Místa výskytu ledových jevů na území ORP Jeseník
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
S výjimkou rybniční soustavy na Černém potoce a několika dalších rybníků se ve správním obvodu ORP Jeseník prakticky nevyskytují větší nádrže, které by měly z hlediska povodňového větší význam pro zmírnění odtoku. »
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území SO ORP Jeseník
Protipovodňová opatření
V SO ORP Jeseník se nachází 6 protipovodňových opatření. Ta jsou řešena pomocí ochranných hrází, retenční přehrážky.»
Protipovodňová opatření na území SO ORP Jeseník