Jeseník

Hydrologické údaje

ZÁKLADNÍ HYDROLOGICKÉ ÚDAJE

Jesenicko patří mezi srážkově nejbohatší území v České republice, kdy ve vrcholové oblasti Hrubého Jeseníku je roční úhrn srážek okolo 1300 mm. Při poslední velké povodni v r. 1997 dešťové srážky nad 50 mm trvaly nepřetržitě více jak 10 dnů.

Hydrologicky je zájmové území správního obvodu ORP Jeseník součástí povodí řeky Odry (ČHP: 2-02, 2-04) a jejich přítoků: Bělé - 271 km², která odvodňuje Hrubý Jeseník, Staříče – 53 km² a Vidnávky – 159 km², které odvodňují Rychlebské hory, Černého potoka - 62,5 km², který odvodňuje Vidnavskou vrchovinu, Zlatého potoka – 24,9 km² a Olešnice, které odvodňují Zlatohorskou vrchovinu a řady drobných vodotečí, které tvoří jejich přítoky. Tyto okrajové přítoky řeky Odry mají na území našeho státu poměrně krátkou část svého toku a netvoří u nás větší samostatná povodí. Pramení většinou v Rychlebských horách, popřípadě na severních svazích Jeseníku. Všechny ústí v Polsku do soustavy Kladské Nisy. Rozvodnice jde od Malého Dědu (1113 m) severozápadním směrem přes Červenou Horu (1333 m), Keprník (1424 m) a Šerák (1351 m) až ke státním hranicím a po nich po hřebenech Rychlebských hor až k Javorníku (774 m). Na druhou stranu od Malého Dědu severním směrem přes Orlík (1205 m) k Rejvízu, kde se stáčí východním směrem až k Albrechticím, kde opouští území ČR.

Jen malá jihozápadní část správního obvodu (katastr obce Ostružná) na odvrácené straně Hrubého Jeseníku zasahuje hydrologicky do povodí Dunaje (ČHP: 4-10), respektive jeho přítoku řeky Moravy (ČHP: 4-10-1) Branná s přítoky (ČHP: 4-10-1-028) – 23,9 km².

Výše uvedené toky tvoří kostru říční sítě správního obvodu Jeseník. Všechny vodní toky pramení na území správního obvodu Jeseník a ze správního obvodu odtékají. Do správního obvodu ORP Jeseník nepřitéká žádná vodoteč.

Vodní toky na Jesenicku mají charakter převážně horských toků (s bystřinným prouděním), co zabezpečuje rychlý odtok vody z povodí. Velká svažitost území určuje spádové poměry vodních toků, což ovlivňuje poměrně mohutný splaveninový chod ve vodotečích a za povodní má značně devastační účinky.

Povodně v povodí drobných vodních toků jsou vyvolány převážně přívalovými srážkami. Doba mezi příčinnou srážkou a výskytem povodně v zasaženém místě na drobném vodním toku je velmi krátká (řádově v desítkách minut až hodinách). Tato „blesková“ rychlost spolu s minimem regulační prvků (nedostatek vodních nádrží) výrazně omezuje operativní opatření, která mají vliv na změnu tvaru hydrogramu (snížení maximálního průtoku, zvětšení doby doběhu). Povodňové události v malých povodích ČR se narozdíl od regionálních povodní vyskytují každoročně.

Hydrologické charakteristiky hlavních vodních toků

Řeka Bělá - Jesenická (v Polsku Biala Glucholaska) je významný vodohospodářský tok a je páteřním tokem Jesenicka. Řeka pramení ve Videlském sedle ve výšce 880 m n. m., odtéká z hor na sever, od Jeseníku mění směr na severovýchodní, protíná státní hranice ČR-Polsko u Mikulovic v 307 m n. m. a ústí do Kladské Nisy (levý přítok Odry). Celková plocha povodí Bělé je na území ČR 271 km², v Polsku 113 km², délka toku v ČR 32,8 km, celkem 54,9 km, průměrný roční průtok u státní hranice 4,32 m³.s^-1. Největším přítokem je Staříč (plocha povodí 53,4 km²), který ústí zleva v km 16,633 (16,720 dle TPE). Nad Staříčem má Bělá plochu 118,3 km².
Koryto a okolí Bělé patřilo k nejhůře zasaženým povodněmi v r. 1997. Původně úzké, v horním toku kamenité, místy balvanité koryto bylo za povodně značně rozšířeno a na mnoha místech bylo upravováno. Stavby na řece byly za povodně 1997 značně poškozeny.
Hydrologické stanice: Domašov (vč.1930-1938), Jeseník - Bukovice (vč.1958-dosud, lg.1960 - dosud), Hradec (vč. 1928 až 1949), Mikulovice (vč.1928-, lg 1937-).
Řeka Bělá ohrožuje přímo obce: Bělá pod Pradědem, Jeseník, Česká Ves, Písečná, Hradec-Nová Ves a Mikulovice

Řeka Staříč je významný vodohospodářský tok. Řeka pramení na JV, 1 km od Ramzové na svazích Smrku ve výšce 1075 m n. m., ústí zleva do Bělé v Jeseníku ve 420 m n. m.(po soutok s Ramzovským potokem je nazýván jako Jesenný potok). Plocha povodí je 53,3 km², délka toku 14,6 km, průměrný roční průtok u ústí 0,91 m³.s^-1. Významnějším pravostranným přítokem je Vápenný potok. Nejvýznamnějším přítokem je však Ramzovský potok pramenící pod sedlem mezi Mračnou a Černavou ve výši 975 m.
Hydrologická stanice Lipová - lázně (vč. 1964-).
Řeka Staříč ohrožuje přímo obce: Lipová-lázně a Jeseník

Řeka Vidnávka (Widna v Polsku) je významný vodohospodářský tok. Řeka pramení na J svazích Studničního vrchu ve výšce okolo 880 m n. m. Tok směřuje nejdříve JZ směrem, již po dvou kilometrech se stáčí na SZ a v obci Vápenná pak definitivně na sever. Ve Velké Kraši se stáčí na východ a ve Vidnavě opět sleduje severní směr a protíná státní hranici ČR - Polsko u Vidnavy v 221,0 m n. m. Plocha povodí je 158,34 km², délka toku 26,0 km, průměrný roční průtok u státní hranice je 1,81 m³.s^-1. Nejvýznamnější přítoky jsou pravostranné Černý potok a Vápenský potok a levostranné pak Skorošický potok, Stříbrný potok, Polka (Ztracený potok) a Obloučník.
Hydrologická stanice Vidnava (vč. 1909-).
Řeka Vidnávka ohrožuje přímo obce: Vápenná, Žulová, Velká Kraš, Vidnava. Přítoky Vidavky pak ohrožují: Skorošice

Černý potok je významný vodohospodářský tok. Potok pramení východně od Žulové ve výšce 415 m n. m., ústí zprava do Vidnávky ve Velké Kraši v 243,0 m n. m. Plocha povodí je 62,5 km², délka toku 13,7 km, průměrný průtok u ústí 0,55 m³.s^-1.
Hydrologická stanice Velká Kraš (lg. 1964-).
Černý potok ohrožuje přímo obce: Černá Voda, Stará Červená Voda

Zlatý potok je významný vodohospodářský tok. Potok pramení na východní straně Příčné hory a pod Heřmanovickým sedlem ve výšce 668 m n. m., protíná státní hranice ČR - Polsko u Zlatých hor v 379 m n. m. Plocha povodí Zlatého potoka se Zámeckým, Černým a Skřivánkovským potokem je 24,9 km², délka toku 8,9 km, v Polsku 17 km. V Polsku vtéká do Prudniku (Prudnik: délka 40 km, plocha povodí 214 km²), s ním do Osoblahy a ta do Odry. Průměrný průtok u státní hranice 0,32 m³.s^-1.
Zlatý potok ohrožuje přímo obec: Zlaté Hory

Olešnice pramení na jihu Horního Údolí mezi Zeleným vrchem a Bleskovcem ve výšce 785 m n. m., ústí zprava do Bělé u Mikulovi v 309 m n. m. Má délku 14 km a s jediným pravobřežním polským přítokem má plochu povodí 37,8 km². Průměrný průtok u ústí je 0,47 m³.s^-1.

Javorná pramení na sever od Rejvízu, má délku toku 6 km a plochu povodí s Ondřejovickým potokem 11,68 km². Oba potoky vtékají do Olešnice a ta do Bělé.

Javornický potok pramení na svazích Travné ve výšce 580 m n. m., protíná státní hranice s Polskem ve výšce 243 m n.m.. Plocha povodí je 18,8 km², délka toku 10,6 km. Průměrný průtok u státní hranice je 0,22 m³.s^-1.

N-leté průtoky na vybraných profilech

Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Bělá

Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Staříč

Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Vidnávka

Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Račí potok

Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Vojtovický potok

Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Červený potok

Základní údaje o vodních dílech na území SO ORP Jeseník

Na území ORP Jeseník se nachází celkem 81 vodních děl. S výjimkou rybniční soustavy na Černém potoce a několika dalších rybníků se ve správním obvodu ORP Jeseník prakticky nevyskytují větší nádrže, které by měly z povodňového hlediska větší význam.