Jeseník

Historické povodně

Povodně před rokem 1997

V 19. století byly na Jesenicku celkem 4 velké povodně. V srpnu 1813, v červnu 1823, kdy Bělá zničila všechny mosty. V srpnu 1880 došlo k obrovským svahovým sesuvům v oblasti Šeráku a povodeň z května 1897 opět zničila všechny mosty.

První povodní století dvacátého byla katastrofa z 9. - 10. 7. 1903. Délka postiženého pásma byla tehdy 30 km a šířka 5 - 7 km. Po této povodni byly na domech v Jeseníku instalovány kruhy, které měly při povodních sloužit k uvazování loděk. Další povodně byly 23. 7. 1914 a 1. 7. 1921. V roce 1921 spadlo v oblasti Keprník, Vozka, Červená Hora během jedné hodiny 180 mm srážek. Vodní proud strhl všechny mosty a mnoho domů. Zahynulo celkem 7 lidí (2 v Domašově, 3 osoby v Bukovicích, 1 člověk v České Vsi a 1 člověk v Písečné). Následky katastrofy mohly být ještě ničivější. Ke zmírnění škod přispěly především retenční nádrže a fakt, že voda mohla odtékat do stran. „Dneska je řeka jako bobová dráha“, hodnotí současný stav koryt řek pan Kaňovský. V minulosti, kdy se řeka mohla rozlít do stran byly největší škody na horním toku Bělé, protože na své pouti postupně ztrácela energii. Dnes, kdy řeka nemá šanci odbočit z koryta, nabere rychlost a páchá největší škody dál po proudu v Písečné a Mikulovicích.

Povodně před rokem 1997 na Zlatém potoce

Velké povodně zažily Zlaté Hory v letech 1829, 1847, 1854, 1859, 1883, 1884, 1897, 1903 a 1911. v roce 1897 byl stav vody tak vysoký, že voda zaplavila most v Nádražní ulici a v Zadní ulici museli být obyvatelé některých domů zachráněni pomocí žebříků. Vodní hráze u Černého jezera byly zcela strženy, několik můstků a mostů bylo odplaveno. Po 9 dnů pracoval oddíl ženistů a po dalších 6 týdnů 40 vojáků na odstranění škod.

Ještě horší povodeň přišla 9. 7. 1903. Tři dny trvaly průtrže mračen a přivodily městu nedozírné škody. Jinak nevinný potok měl místy šířku od 50 do 100 m a všechno zničil. V místech, kde se voda nemohla rozlít, vyhloubila si takové koryto, že se do něho mohly postavit celé domy. Městská čtvrt Podlesí, zahrady Adensamerovy továrny na hedvábí (dnešní Moravolen), restaurace Edelštejn (od r. 1945 restaurace Hraničář, nyní bytovka Dětské ozdravovny), nový městský park (dnes Vitzové) a mnoho jiných pozemků bylo zaplaveno, rozryto, zaneseno bahnem, cesty na Příkopě a v Husím dvoře úplně zmizely. Voda proudila Novým městem a hlavním náměstím ve velké hloubce. V Zadní ulici byla 2 metry hluboká rýha a voda místy naplavila suť do výše 1 metru. Pod Husím dvorem proudila voda přes pole a naplavila tam všechny věci, které cestou sebrala ze stržených domů, jako klády, prkna, střech, cihla, kameny a domácí nářadí. S výjimkou jen poškozeného mostu v Nádražní ulici byla většina mostů, lávek a splavů stržena. V noci z 9. na 10. 7. se hasiči a občané postavili vodnímu živlu, aniž dbali vlastní bezpečnosti. V Zadní ulici, která vede podle potoka, byly pomocí žebříků, prken a provazů sestaveny přechody přes potok a tak bylo zachráněno přes 100 osob. Také mnoho kusů nábytku bylo zachráněno před zkázou. Voda úplně strhla 9 domů, 8 stodol a 3 stáje. Pět dalších domů bylo tak poškozeno, že se nedaly opravit a proto byly strženy. 12 domů a 9 stodol bylo poškozeno jen částečně a později byly opraveny. Bylo přerušeno telefonní, poštovní a železniční spojení. Povodeň zničila farní kostel v Arnoltovicích. Na úhradu nesmírných škod bylo státem věnováno 27 533 kč a sbírka zahájena představiteli města vynesla 11 370 kč.

K obnovení provozu města a poskytování první pomoci bylo zde 1 měsíc umístěno vojsko. Ze začátku jeden pěší prapor, později 2 prapory.

Aby se v budoucnosti předešlo těmto katastrofickým povodním, byla postavena v r. 1909 před Arnoltovicemi protipovodňová nádrž – suchý poldr. Může pojmout 2,25 mil. m³ vody a stála 500 000 marek.

V říjnu 1903 se začalo s regulací potoka pod vedením zemských inženýrů. Řečiště se značně rozšířilo a svahy byly opevněny.

Dne 6. září 1911 museli zasáhnout hasiči, protože velká voda si na několika místech regulovaného potoka utvořila průchod a hrozila se rozlít. Po městem za tzv. Bílým mostem (dnes v Polské ulici) sebrala voda sady a pozemky. Stav vody byl větší než v r. 1903, ale kladně se projevily výhody regulace i retenční nádrže postavené ve Zlatých Horách a Arnoltovicích. V nádrži (poldru) byla výška vody 7,5 m.

Další povodně přišly v r.1923, 1944 a 1997.

Povodně před rokem 1997 na toku Olešnice

Podle farní kroniky docházelo v Horním i Dolním Údolí často k záplavám. V r. 1798 postihla Horní Údolí děsivá povodeň, domy a stodoly byly strženy. Tři děti voda strhla a jejich těla se později našla v Mikulovicích. Tělo třetího dítěte se nenašlo vůbec.

9. 8.1846 se se strašlivým větrem a bouří přihnal takový příval, že proud vody v krátké chvíli stačil udělat u čísel domů 34, 35 a 36 novou cestu, když před tím odnesl část pole a zahrady a přemístil je o kus dál. Voda silně poničila domy č. p. 94 a 106. Další záplavy byly v r. 1829, 1854, 1859, 1883, 1887, 1903. Po této povodni byly v letech 1905 až 1911 provedeny úpravy a regulace Olejnice a Rejvízského potoka (Steinseifenbach). Regulace hornoúdolského Zlatého potoka (Goldbach) se provedla v letech 1912 až 1917. Menší záplavy nastaly ještě v letech 1914, 1921, 1938, 1943.

Povodně před rokem 1997 na toku Javorné

V dějinách není známo, že by se její vody obzvláště bouřily. Jen v r. 1903 byly silné povodně. Samotné Ondřejovice to mnoho nepoškodilo, ale o to větší škody byly na Javorné. Silná bouře s větším množstvím vody strhla všechny rybniční hráze a tím odplavila množství chovaných pstruhů a ostatních ryb. Rybníky byly zaneseny bahnem a kamením, dva z nich už nebyly obnoveny. Byly zničeny vodní náhony i zásobní vodní nádrže k turbínám a továrnám. Protože se však železářská výroby v Javorné už velice utlumila, mnoho z těchto děl se již neobnovilo. Další povodeň v r. 1977 způsobila na rybnících ty samé škody, co v r. 1903. Tentokrát nebyly obnoveny 3 rybníky.

Povodeň červenec 1997

Příčiny živelné pohromy

V pátek 4. 7. 1997 leželo naše území na přední straně výškové brázdy nízkého tlaku pomalu postupující ze západní do střední Evropy. V ní se vlnila studená fronta, která dorazila na Moravu k večeru. V sobotu 5. 7. se současně v oblasti Alp začala v nižších hladinách atmosféry prohlubovat samostatná tlaková níže, postupně k severovýchodu. Její srážkové pásmo během dopoledne postupně zasáhlo celou severní Moravu a Slezsko. První upozornění o možném výskytu srážek sdělila hydrologická služba s tím, že v sobotu se očekávají srážky přibližně 15 až 30 mm během odpoledne a následující noci pak s větší intenzitou. Nad naším územím se vytvořilo tzv. střihové proudění (nahoře teplý a vlhký vzduch ze Středomoří, při zemi chladnější vzduch od severu), přičemž návětří hor podporovalo kondenzaci a srážková činnost nabývala rychle na intenzitě. Tento proces trval i po celou neděli 6.7. a intenzivní srážky dosáhly neuvěřitelných 189 mm denních srážkových úhrnů. Stejná situace zůstávala beze změny i v pondělí, teprve v úterý 8. 7. dopoledne začala tlaková níže ustupovat i východu a snižovala se intenzita srážek. Srážky začaly ustávat až ve středu.

Srážky

Kromě výše popsané cyklonální situace je pro oblast Jeseníku dalším nepříznivým faktorem také to, že je návětrnou oblastí Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor a také pomalý postup východo-západní fronty, což způsobuje několikadenní srážky.

Za těchto 5 dní spadlo v Jeseníku v úhrnu 512 mm srážek. Úhrn srážek za červenec 1997 pak činí neuvěřitelných 696,5 mm, co představuje 696 500 m³ vody na km². Pro srovnání průměrný úhrn srážek za rok v tomto století je 846 mm. Byl také překonán stoletý rekord v Jeseníku, který do r. července 1997 držel 23. červenec 1914, kdy za den napršelo 94,2 mm. Dalším překonaným rekordem je rekord v maximálních srážkách za měsíc. Ten byl doposud 299 mm a držel jej srpen roku 1938. Dokonce šestinásobně byl překonán stoletý průměr za červenec, který byl v Jeseníku 116 mm.

Druhá srážková epizoda v červenci 1997 byla po předchozích intenzivních deštích a rozsáhlých záplavách, které ještě přetrvával na středním a dolním toku Moravy, očekávána s obavami. Situace byla charakterizována tlakovou níží nad střední Evropou spojenou s frontálním systémem. Ve srovnání s předchozí situací se však očekávaly nižší srážkové úhrny. Tyto předpoklady se naplnily, jednodenní srážkové úhrny se ve srážkově nejvydatnějších dnech 18. 7. a 19. 7. pohybovaly kolem 30-40 mm, na některých místech dosáhly hodnot vyšších, jako v Červené Vodě (66,7 mm), na Pradědu (55 mm), ve Zlatých horách (66,3 mm) a ve Starém Městě (40,2 mm).

Prostorové rozložení srážek ve dnech 4. 7. - 8. 7. 1997 (mm)

Celkové srážky za období od 17. 7. do 21. 7. 1997 jen v některých místech přesáhly 100 mm, a to právě ve zmíněné Červené Vodě (103,5 mm), v Heřmanovicích (112,5 mm) v Javorníku (122,9 mm), na Pradědu (139 mm). Vzhledem k tomu, že se jednalo o situaci, která nebyla provázena několik dní trvajícím vytrvalým deštěm, jako v předchozím případě. Ale srážky měly charakter převážně přeháněk a místy bouřek s určitými přestávkami, nebyly její důsledky již tak ničivé.

Denní úhrny srážek červenec 1997

Hydrologická situace

Nejrychlejší vzestup povodně nastal v povodí okrajových přítoků Odry na řece Bělé v Jeseníku už dne 6.7. V 6 hodin byl vyhlášen 3.stupeň povodňové aktivity (SPA).

Druhá kulminace, probíhající v období mezi 19. – 22. 7. 1997 byla mnohem nižší, nepřesáhla 1.a 2.SPA. Co do velikosti kulminačních průtoků výrazně vyšších hodnot bylo dosaženo za první kulminace (mezi 7. a 9. 7.), než za kulminace druhé (mezi 19.- 22. 7.)

Kulminace Bělé v Jeseníku dne 7. 7. 1997

Průběh průtoků za povodně v červenci 1997 ve stanici Jeseník na toku Bělá

O tom, jakou rychlostí může dojít ke kulminaci povodňové vlny na řece Bělé, svědčí následující hydrogram ze dne 25 .7. 2002 z říčního km 4,90 (Mikulovice). Z obvyklého průtoku během 4 hodin hladina vystoupala až ke hranici II.SPA! Pod úroveň I.SPA se vrátila stejnou rychlostí.

Hydrogram tok Bělá 17. 7. - 1. 8. 1997

Na Vidnavce v profilu limnigrafu v obci Vidnava bylo dosaženo kulminace ve dnech 7.- 8. 7. 1997 kolem půlnoci. Výška hladiny přitom dosáhla hodnoty 370 cm, což odpovídá 233,04 m n. m. a průtoku 156 m³.s^-1 (podle ČHMÚ). Průtok by tak odpovídal hodnotě mezi Q₅₀ a Q₁₀₀. Průběh druhé povodňové epizody na řece Vidnavce je zřejmý z následujícího obrázku.

Hydrogram tok Vidnavka 17. 7. - 1. 8. 1997

Následky povodní

Okres Jeseník byl zasažen dvěma vlnami povodní, z nichž první byla mimořádnou živelnou pohromou. Z 23 měst a obcí okresu bylo zasaženo 22, z toho živelnou pohromou 6, včetně okresního města. Postižených obyvatel okresu bylo celkem 1200, z toho 134 rodin s dětmi, 2650 důchodců.

Povodeň se vyznačovala prudkostí a ničivostí velkého množství vody, méně rozsahem zaplavení, což je dáno 49 % horského území okresu.

Při povodni zahynula 1 žena v Písečné. V první povodňové vlně bylo evakuováno 390 osob, ve druhé 220.

Zničeny byly železniční i silniční spoje, takže okres byl dosažitelný jen vrtulníky. Inženýrské sítě a zařízení byly poškozeny tak, že okres byl bez pitné vody, elektřiny, plynu a telefonního spojení.

Poškozeny byly desítky budov a staveb. Celkový počet poškozených domů byl 260 z nich bylo 25 zničeno nebo poškozeno, z toho 2 rekreační chalupy. Počet zničených domů, na které byl vydán demoliční výměr byl 20, potvrzení o odplavení bylo vydáno 5.

Škody na majetku v důsledku povodní byly vyčísleny na 1, 983 miliardy Kč. Z toho:

• škody na obecním majetku v souhrnu 449,197 mil. Kč,
• škody na majetku ve vlastnictví obce na místních komunikacích celkem 312,724 mil. Kč,
• ekologické škody 1,199 mil.Kč (850 mil. Kč), škody na kulturních památkách a
• knihovnách 0,810 mil. Kč, škody na zdravotnických zařízeních 0,713 mil.

Škody na obecním majetku, povodně červenec 1997

Jako příčiny škod mimo hlavní přírodní příčinu byly uvedeny tyto:

• žádná nebo nekoncepční a nedostatečná údržba rozhodujících řek v okrese ze strany správců toků, zejména Povodí Odry a jejich neschopnost řešit nastalou situaci,
• přísná opatření správy CHKOJ zabraňující regulačním opatřením na březích řek,
• chybná koncepce územních plánů v obcích a povolování výstavby v záplavových oblastech,
• nedostatečná zábranová opatření u budov a staveb na březích řek v podnikatelské sféře,
• obecný nedostatek finančních prostředků na Integrovaný záchranný systém, na nákup těžké techniky a náhradní spojení.

Povodeň 6. 9. - 7. 9. 2007

Zájmové období nejlépe vystihují následující grafy znázorňující dlouhodobé měření hladin řeky Bělé v hydrologickém profilu Mikulovice.

Výška hladiny v hlásném profilu Mikulovice červenec až prosinec 2007

Z grafu je zřejmý výskyt jediné významnější povodňové události ve dnech 6. až 7. 9. 2007. Po více jak 10 letech od poslední významné povodně tak tato povodeň prověřila zejména provedená protipovodňová opatření na významných tocích ORP.

Meteorologická situace

Počasí u nás ovlivňoval výrazný frontální systém spojený s tlakovou níží nad Maďarskem a Slovenskem, který se velmi pozvolna přesouval z našeho území dále k východu až jihovýchodu. Přechod fronty byl spojen s výraznými srážkami, převážně trvalejšího charakteru.

Množství spadlých srážek

Podle neoficiálních údajů se množství spadlých srážek v období cca 48 hod pohybovalo od 150 mm do 250 mm.

Podle údajů ČHMÚ Ostrava napršelo ve srážkoměrné stanic ČHMÚ v Jeseníku  v období od 5. 9 .2007 do 7. 9. 2007 cca 195,4 mm srážek a ve srážkoměrné stanici v Javorníku 113,6 mm srážek.

Dosažené průtoky ve vodních tocích

Podle údajů získaných z ČHMÚ Ostrava byly dosaženy během hodnoceného období následující průtoky.

Tabulka dosažených průtoků za povodně na jednotlivých tocích

Kulminace se vesměs pohybovaly mezi Q₁₀ až Q₂₀. Výjimku tvoří Černý potok ve Velké Kraši, který kulminoval na úrovni Q₅₀. Opačný extrém pak představuje Staříč v Lipové-lázních, který se pohyboval na úrovni Q₅. Kulminace na vodním toku Bělá v Mikulovicích v ř. km  4,9 (měrný profil kategorie „A“) byla při průtoku 128 m³.s^-1. Jednalo se tedy o průtok vyšší než desetiletá voda (v daném profilu  dosahuje desetiletá voda hodnoty 108 m³.s^-1 dvacetiletá voda pak hodnoty 143 m³.s^-1).

Informace předávané obcím

Výstrahy ČHMÚ byly na obce zaslány OPIS a proto nebyly MěÚ Jeseník, OŽP zasílány opakovaně. První Prognóza Povodí Odry nenasvědčovala možným problémům a tudíž nebyla obcím zaslána. Po srážkách z 5. 9.na 6. 9. 2007 bylo zřejmé, že vývoj situace bude jiný než bylo uvedeno v této prognóze. Z tohoto důvodu bylo dne 6.9.2007 v 7:26 hod požádáno Povodí Odry, s.p. o propočet nové prognózy. Tato, i další jež následovaly, byla zaslána jednotlivým obcím v následujících časech :

• 6. 9. 2007 v 8:50 hod (prognóza z 8:00 hod)
• 6. 9. 2007 v 14:20 hod (prognóza z 12:00 hod)
• 6. 9. 2007 v 15:40 hod (prognóza z 15:00 hod)
• 6. 9. 2007 v 20:04 hod (prognóza z 19:00 hod)

Jako nástroj pro informování obcí byl použit internet (e-mail). Doručení informace bylo následně ověřováno i telefonicky. Doručování probíhalo bez větších problémů.

Činnost povodňové komise obce s rozšířenou působností (PK ORP) Jeseník

Povodňová komise ORP Jeseník pracovala ve složení Mgr. Procházka, Ing. Sedlák, Ing. Proske, Ing. Holub, pan Šebrle. Vzhledem k nastalé situaci byli k jednání povodňové komise přizváni i další účastníci – pan Kejval (tajemník bezpečnostní rady ORP), pan Pastucha (HZS Olomouckého kraje), pan Častulík (zástupce PČR), pan Šuranský (velitel Městské policie Jeseník). K podání informací byli operativně oslovováni i zástupci dalších složek.

Činnost PK ORP Jeseník byla zaměřena zejména na monitorování situace (vývoje průtoků na vodních tocích) a na předávání informací obcím. PK ORP Jeseník nebyla nucena aktivně zasahovat do činností jednotlivých povodňových komisí obcí, neboť tyto zvládaly všechny problémy vlastními silami (na PK ORP Jeseník byly v podstatě vzneseny pouze požadavky na zajištění pytlů na písek a cisterny na vodu). V pohotovosti byly rovněž jednotlivé složky IZS (hasiči a policie). Rovněž tyto složky nemusely výrazně zasahovat v průběhu povodně.

PK ORP Jeseník se sešla v následujících časech :

• 6. 9. 2007 v 9:00 hod – informace OŽP starostovi města o možném nepříznivém vývoji na tocích – návrh na svolání PK
• 6. 9. 2007 v 12:30 hod – zasedání PK – informace o stavu na tocích a v jednotlivých obcích a o předpokládaném dalším vývoji.
• 6. 9. 2007 v 16:20 hod – zasedání PK – informace o stavu na tocích a v jednotlivých obcích – návrh na vyhlášení III. SPA pro území okresu Jeseník (III. SPA byl vyhlášen v 17:30 hod). Dohodnut další postup PK ORP.
• 7. 9. 2007 v 7:30 hod – zasedání PK – informace o stavu na tocích a v jednotlivých obcích a o předpokládaném dalším vývoji.
• 7. 9. 2007 v 11:00 hod – zasedání PK – vzhledem k situaci na tocích a v obcích bylo dohodnuto zrušit III. SPA (III.SPA byl zrušen v 11:30 hod).

Místa na nichž došlo k vybřežení vod z koryta vodního toku

Vzhledem k tomu, že obce neposkytly přesné údaje o místech vybřežení, uvádíme pouze nejvýznamnější úseky s tím, že k lokálnímu vybřežení došlo na většině drobných vodních toků (dále viz „Lokální povodně“).

Významnější úseky vybřežení

• Vidnavka v ř. km 0,120 – 0,150 (v prostoru ČOV)
• Vidnavka v prostoru Malá Kraš
• Vidnavka ř. km 7,300 – 7,700
• Černý potok ř. km 0,300 (v prostoru koupaliště)
• Černý potok ř. km 1,000-1,400 (v prostoru dětského tábora)
• Černý potok v obci Černá Voda zejména v prostoru ř. km 11,300
• Bělá v ř. km 3,850-4,000 (prostor jezu u MVE pana Krejčího)
• Bělá ř. km 5,835 – u domu paní Krytinářové
• Bělá ř. km 7,770 – u domu pana Tesaře
• Bělá ř.km 11,450-11,881 (fotbalové hřiště Písečná)

Přehled vyhlášených stupňů povodňové aktivity v jednotlivých obcích ORP Jeseník

Obecně lze konstatovat, že rychlost nástupu povodně byla tak velká, že faktické vyhlašování jednotlivých stupňů povodňové aktivity za ní mírně zaostávalo.

Přehled prováděných zabezpečovacích prací v jednotlivých obcích ORP Jeseník

Tyto zabezpečovací práce byly většinou zabezpečovány pracovníky obce a místními sbory dobrovolných hasičů. Obce nevyčíslily náklady nutné na provádění těchto zabezpečovacích prací.

Přehled škod na majetku obcí a na státním majetku

Na obecním majetku vznikla škoda 38 060,932 tis. Kč (po přičtení sumy od obcí jež neposlaly zprávu o povodni 55 460,932 tis. Kč). Dále jsou vyčísleny škody na státním majetku, které činí 46 333 tis. Kč. Pokud se týká škod způsobených na majetku fyzických osob nebo soukromých firem, pak tento údaj není k dispozici (mimo odhad sesuvu na soukromém pozemku v České Vsi – 1,5 mil Kč) . Z hlášení obcí vyplývá, že v území ORP Jeseník došlo k zaplavení pravděpodobně stovek domů fyzických osob, případně jejich majetku (studny, pozemky). Jednalo se však o krátkodobé zaplavení s pravděpodobností, že nedošlo k trvalému poškození majetku.

Návrh opatření na zmírnění povodní

Jako nejožehavější místo, které by si zasloužilo nevětší pozornost, se jeví úsek vodního toku Vidnávka v Kobylé nad Vidnavkou (ř. km 7,300- 7,700) a úsek na vodním toku Černý potok v Černé Vodě v prostoru okolo ř. km 11,300. Tato místa doporučujeme správcům toků k zařazení do plánu na úpravu. Drobnější úpravy i investičního charakteru (např. zvýšení kapacit propustků, zbudování záchytných příkopů apod.) by měly zahrnout do svých plánů zejména obce.

Závěr

Obecně lze konstatovat, že přestože povodeň napáchala poměrně značné škody, byla ze strany povodňových komisí jednotlivých obcí a ze strany profesionálních složek IZS zvládnuta na dobré úrovni (viz. též zhodnocení povodně pracovníkem KÚ Olomouckého kraje – příloha číslo 15).

Povodeň ukázala některá slabá místa :

• Přes obrovské investice vložené do úprav toků stále existují úseky, které by bylo třeba upravit.

Významné škody byly způsobené vodou stékající z lesních pozemků, polí a luk – to znamená z volné krajiny. Bude potřeba se zaměřit i na úpravu – zásahy do krajiny. Odtok těchto povrchových vod je nutno zpomalit (zadržet vodu v krajině)

Blesková povodeň  26. 6. – 15. 7. 2009

Meteorologická situace 

Významné srážky přinesla teplá fronta, postupující od severovýchodu, spojená s tlakovou níží nad Balkánským poloostrovem. Nad  územím České republiky zesláblo proudění vzduchu, které mělo za následek denní bouřkové srážky.

Množství spadlých srážek

Jesenická stanice naměřila ve dnech 22.-27.2009 téměř 260 mm srážek, pro srovnání Jeseník má průměrný roční úhrn srážek 846 mm.

Úhrny srážek v jednotlivých stanicích

Graficky znázorněné srážky dne 24. 6. 2009

Hydrologická situace

V důsledku přívalových dešťů a intenzivních bouřek došlo ve večerních hodinách dne 26.6.2009 na Jesenicku k extrémně vysokým průtokům v povodí toku Vidnávky a Vojtovického potoka. V oblastech povodí, které byly nasyceny z předchozích přívalových dešťů, došlo k povrchovému odtoku, erozní činnosti a strmému vzestupu hladin a následnému vybředení velkých vod z koryt toků, především u menších vodních toků.

Informace předávané obcím

Jako nástroj pro informování obcí byl použit internet (e-mail). Tato komunikace se však ukázala nedostatečnou, chyběla zpětná vazba od starostů jednotlivých obcí. V rámci krizového štábu ORP Jeseník byl vytvořen systém předávání informací, řešení požadavků obcí a metodické pomoci. Z řad HZS byly určeny osoby pro stanovené sektory, jejichž prostřednictvím se předávaly informace přímo starostům postižených obcí.

Činnost krizového štábu obce s rozšířenou působností (KŠORP) Jeseník

Z důvodu vzniku stavu ohrožení, bylo rozhodnuto řešit povodňovou situaci v režimu krizového štábu. Krizový štáb pracoval ve složení:

• Město Jeseník: Mgr. Petr Procházka, Jaroslav Kejval, Ing. Vladimír Cupal, MUDr. Jiří Staňa, Ing. Věra Prosová, Ing. Milan Sedlák, Bc. Petr Pospíšil, František Morong a Bc. Pavel Šuranský.
• HZS Jeseník: Ing. Jan Pastucha, Bc. Štefan Labaj, Ing. Pavel Antoš, Ing. Radek Svozil, Jaroslav Černý
• ZZS Jeseník: MUDr. Vojtěch Gedeon
• KÚ OK: Ing. Alois Motyka
• JVS Jeseník: Jiří Kouřil
• Povodí Odry: Ing. Josef Holub

KŠ ORP Jeseník organizoval v závislosti na míře ohrožení, popř. míře zasažení území ve své působnosti, záchranné a zabezpečovací práce v součinnosti s jednotkami HZS, SDH, správci vodních toků, městské policie, PČR, AČR.Dále zajišťoval budování povodňových zábran, odstraňování povodňových škod.

Hladiny a dosažené průtoky ve vodních tocích

Vodoměrná stanice Povodí Odry, s.p. v Mikulovicích naměřila nejvyšší stav na řece Bělé v o půlnoci z pátku na sobotu, kdy hladina vystoupila na 311 cm při průtoku 170 m³/s, což je více než třicetiletá voda. Na přítocích byl průtok ještě vyšší. Ve Vidnavě na Vidnávce bylo nejhůře mezi druhou a třetí hodinnou ranní, kdy se řekou valila padesátiletá voda, hladina vystoupila na 352 cm při průtoku 143 m³/s. Na přítocích byly naměřeny hodnoty i stoleté vody. Při povodních v červenci 1997 měla hladina Vidnávky ve Vidnavě výšku 370 cm.

Výška hladiny při povodni roku 2009, Bělá, Mikulovice

Výška hladiny při povodni roku 2009, Vidnava, Vidnávka

Sesuvy půdy

V rámci povodní došlo k sesuvům půdy. Jejich rozložení podle počtu výskytu v jednotlivých obcí je uveden v tabulce.

Rozložení výskytu sesuvů půdy v jednotlivých obcích

Přehled škod

Prvotní odhad nákladů na zajištění nezbytně nutných prací a odstranění primárních škod v období vyhlášení „Stavu nebezpečí“ byly po konzultaci se starosty postižených obcí odhadnuty na 18 615 000,- Kč. Celkové náklady na odstranění povodňových škod na vodních tocích ve správě ZVHS-OP Odry se vyšplhaly na částku 170 650 000,- Kč, ve správě Lesů ČR s.p. škoda činila 388 841 000,- Kč a škoda na majetku Povodí Odry, s.p. byla vyčíslena na 11 181 000,- Kč. Na území ORP bylo přívalovou vlnou poškozeno cca 30% silnic II. a III. třídy, odhadovaná škoda byla 170 000 000,- Kč, na mostních objektech 40 000 000,- Kč, byla poškozena silnice I/60 (Jeseník – Bílý potok), kde se odhad nákladů vyšplhal na 27 050 000,- Kč a škoda na silnici I/44 se vyšplhala na 7 735 000,- Kč. Škody na železničních tratích byly odhadovány na  100 miliónů korun.

Závěr

Vzniklá povodňová situace se vyznačovala prudkostí a velkou ničivou silou vody, méně pak rozsahem zaplavení. Zničeny byly silnice, železniční tratě, byly poškozeny lávky, mosty, inženýrské sítě. Zároveň došlo k rozsáhlé půdní erozi na horských svazích a v údolích horských bystřin.

Většina obcí považuje za hlavní nedostatek a příčinu vybřežení vodních toků příliš malou hloubku koryt vodních toků, nízké opěrné zdi a nepostačující zpevnění břehů toků po celé jejich délce. Protipovodňový systém by mohl zlepšit i drenážování svahů. Je také potřeba, aby občané neskladovali dřevo, podlážky, trubky ze železa či plastu a podobné předměty v bezprostředním okolí vodních toků. tyto předměty voda snadno odplaví, následně dojde k jejich zastavení o most či lávku, dojde k narušení plynulosti vodního toku a dojde k vybřežení.

Velkým problémem se ukázaly svahové nestability, které nejvíce postihly Českou Ves. Ta navrhuje  pružnější administrativu při vyřizování sanací sesuvů.

Další opatření se týkalo vybavení SDH terénními čtyřkolkami. Některá místa se při povodních stávají nedostupná jak pro hasiče, tak i pro rychlou záchrannou službu. Terénní čtyřkolky by jim měli umožnit dostat se do odříznutých oblastí.

Do budoucna je zapotřebí vytvořit podrobné mapy území a inženýrských sítí, které budou k dispozici na všech obcích.

Změna klimatu naznačuje, že bleskových povodní bude v následujících letech přibývat, je zapotřebí, aby ČHMÚ vylepšil systém předpovědi určení místa srážek. Obce i složky IZS by se mohly lépe připravit a rychleji reagovat na vzniklou povodňovou situaci.

Je nutné klást větší důraz na protipovodňové prohlídky toků v rámci údržby toků a zjištěné závady odstraňovat.

Při povodních v létě 2009 se osvědčila spolupráce s humanitárními organizacemi. Organizace zjišťovala potřeby jednotlivých občanů zasažených povodní, shromažďovala informace a komunikovala s KŠ a starosty jednotlivých obcí.