Charakteristika zájmového území
Správní obvod ORP Jeseník se nachází v nejsevernějším výběžku Moravy a Slezska při hranicích s Polskem. Rozprostírá se na severu Olomouckého kraje a na jihu sousedí se správním obvodem ORP Šumperk. Na východě má ORP Jeseník společnou hranici se správním obvodem ORP Bruntál v Moravskoslezském kraji.
Celkovou rozlohou 719 km2 je nejmenším správním obvodem ORP mezi pěti ORP Olomouckého kraje (Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk). Na celkové ploše Olomouckého kraje se ORP Jeseník podílí pouze 14 %. Z celkové rozlohy zaujímá zemědělská půda 32,5 %, podíl orné půdy na zemědělské půdě je 56,3 %. Významnou část výměry kraje tvoří lesy (59,8 %).
Na Jesenicku také nalezneme velké množství rekreačních, turistických a lyžařských středisek (např. Ramzová, Ostružná). V celé řadě lokalit počet rekreantů výrazně převyšuje počet trvale bydlících obyvatel. Lze očekávat že tento trend bude nadále pokračovat z důvodu snadné dostupnosti regionu jak ze strany Olomouckého kraje, tak z Polska. Do správního obvodu ORP Jeseník náleží 24 obcí (z toho 5 měst a 19 obcí). Téměř polovina Jesenicka spadá do Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a některá zvláště cenná území byla navíc vyhlášena národními přírodními rezervacemi. Největší a nejvýznamnější z nich je Praděd (1 490 m n. m.) s Velkou a Malou kotlinou.
Základní údaje o obcích v SO ORP Jeseník (k 31. 12. 2023)
Území | Počet obyvatel | Celková výměra (ha) | Podíl zemědělské půdy (%) | Podíl zastavěných a ostatních ploch (%) | Podíl vodních ploch (%) | Podíl lesů (%) |
SO ORP Jeseník | 36 949 | 71 903,5 | 32,5 | 6,5 | 1,1 | 59,8 |
Bělá pod Pradědem | 1 729 | 9 223 | 17,0 | 2,8 | 0,4 | 79,7 |
Bernartice | 843 | 2 855,3 | 87,6 | 5,5 | 1,1 | 5,7 |
Bílá Voda | 327 | 1 498,7 | 28,0 | 6,4 | 0,7 | 64,8 |
Černá Voda | 544 | 997,5 | 51,7 | 11,0 | 1,7 | 35,8 |
Česká Ves | 2 336 | 2 451,7 | 25,7 | 5,6 | 0,9 | 67,9 |
Hradec-Nová Ves | 395 | 448,8 | 63,4 | 10,8 | 2,4 | 23,4 |
Javorník | 2 586 | 7 748,4 | 31,4 | 5,6 | 1,2 | 61,8 |
Jeseník | 10 619 | 3 823,2 | 20,1 | 17,1 | 1,0 | 61,8 |
Kobylá nad Vidnavkou | 376 | 1 080,2 | 59,6 | 5,9 | 2,4 | 32,1 |
Lipová-lázně | 2 085 | 4 437,1 | 17,2 | 6,2 | 0,5 | 76,0 |
Mikulovice | 2 524 | 3 330,7 | 44,3 | 9,0 | 1,3 | 45,5 |
Ostružná | 171 | 2 508,3 | 14,1 | 4,1 | 0,2 | 81,6 |
Písečná | 1 053 | 843,5 | 55,1 | 14,4 | 2,3 | 28,2 |
Skorošice | 708 | 4 646,5 | 31,1 | 4,6 | 0,7 | 63,7 |
Stará Červená Voda | 601 | 3 663,5 | 37,5 | 3,5 | 0,8 | 58,3 |
Supíkovice | 644 | 928,5 | 43,7 | 9,8 | 0,5 | 46,0 |
Uhelná | 473 | 2 249,1 | 47,1 | 5,0 | 1,6 | 46,2 |
Vápenná | 1 183 | 3 678,9 | 16,1 | 5,4 | 0,3 | 78,2 |
Velká Kraš | 717 | 2 148,1 | 60,2 | 8,1 | 1,1 | 30,5 |
Velké Kunětice | 528 | 983,2 | 68,2 | 6,6 | 1,0 | 24,2 |
Vidnava | 1 194 | 426,8 | 47,9 | 19,0 | 11,6 | 21,5 |
Vlčice | 452 | 1 864,4 | 57,1 | 9,9 | 1,7 | 31,2 |
Zlaté Hory | 3 736 | 8 592,5 | 20,8 | 6,2 | 1,3 | 71,7 |
Žulová | 1 125 | 1 475,7 | 46,0 | 12,6 | 4,6 | 36,8 |
Geomorfologické a geologické charakteristiky
Geomorfologicky náleží území okresu Jeseník do provincie Česká Vysočina, subprovincie Krkonošsko-Jesenická, geomorfologický celek: Vidnavská nížina, Žulovská pahorkatina, Zlatohorská vrchovina, část Opavské pahorkatiny, částečně Hrubý Jeseník, část Hanušovické vrchoviny a část Králický Sněžník.
Povrch regionu se postupně snižuje od mohutných hřebenů Hrubého Jeseníku na jihu přes Rychlebské hory a Zlatohorskou vrchovinu k Vidnavské rovině při polských hranicích. Okres je charakterizován silně svažitým terénem v rozpětí nadmořských výšek 230 - 1492 m n. m.
Převážná část Hrubého Jeseníku je tvořena krystalickou břidlicí, do které jsou vklíněny geologické útvary starších prvohor a starší vyvřeliny. Oblast krystalinika je většinou pokryta glaciálními štěrky a písky. Z vyvřelin se na velkých rozlohách vyskytuje žula, hlavně v širším okolí Žulové, kde je v četných lomech také těžena. Série krystalických břidlic je tvořena mnoha druhy rul, granulitů, fylitů, amfibolitů, svorů, kvarcitů a krystalických vápenců. Nejrozšířenější je dvojslídná rula, která tvoří podstatu Rychlebských hor. Menší ostrovy u Vápenné vytváří šedé krystalické vápence.
Aluviální náplavy jsou tvořeny materiálem štěrkovitým, písčitým, hlinitým i jílovitým a vyplňují údolní nivy po obou stranách vodních toků.
Struktura půdního fondu
Půdy jsou zastoupeny typy: ilimerizované a oglejované půdy, hnědé půdy vrchovin a podzoly, hnědé půdy horské a přechody k podzolům, hnědé půdy nižších poloh. Druhově se řadí půdy okresu Jeseník k půdám převážně silně štěrkovitým až kamenitým s obsahem skeletu větším jak 50 % v centrální části okresu. SZ a Z část okresu je tvořena převážně půdami hlinitými s obsahem skeletu 10 - 50 %, jižní část okresu je tvořena převážně půdami hlinitopísčitými a písčito-hlinitými (10 - 30 % jílových částic) s obsahem skeletu 10 - 50%. Tato skladba půd dává předpoklad vzniku častých sesuvů svahů při podmáčení. Za povodní dochází k výraznému transportu kamenného materiálu po toku.
Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.
Klimatické charakteristiky
Klimatické podmínky jsou dány rozmanitostí celého regionu. Převážná část území se nachází v klimatické oblastí chladné, charakterizované krátkým létem. Část regionu, která je níže položena se nachází v klimatické oblasti mírně teplé.
Na území SO ORP Jeseník je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 5,1 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 651 - 1 200 mm.
Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá severovýchodní území SO ORP Jeseník do mírně teplé oblasti MT7 a MT9, zbytek území spadá do chladné oblasti CH4, CH6 a CH7.
Mrazových dnů je 140 - 160, letních dnů 10 - 30. Průměrná měsíční teplota je v lednu -4°C a v červenci 16 °C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je 100 - 120 (ve vrcholových partiích 160). Převládají větry ze směrů západního, severozápadního a jihozápadního. Bezvětří je necelý den v roce.
Charakteristika vybraných klimatických oblastí MT7, MT9, CH4, CH6 a CH7
Charakteristika | MT7 | MT9 | CH4 | CH6 | CH7 |
Počet letních dnů | 30 - 40 | 40 - 50 | 0 - 20 | 10 - 30 | 10 - 30 |
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více | 140 - 160 | 140 - 160 | 80 - 120 | 120 - 140 | 120 - 140 |
Počet mrazových dnů | 110 - 130 | 110 - 130 | 160 - 180 | 140 - 160 | 140 - 160 |
Počet ledových dnů | 40 - 50 | 30 - 40 | 60 - 70 | 60 - 70 | 50 - 60 |
Průměrná teplota v lednu [°C] | -2 - (-3) | -3 - (-4) | -6 - (-7) | -4 - (-5) | -3 - (-4) |
Průměrná teplota v červenci [°C] | 16 - 17 | 17 - 18 | 12 - 14 | 14 - 15 | 15 - 16 |
Průměrná teplota v dubnu [°C] | 6 - 7 | 6 - 7 | 2 - 4 | 2 - 4 | 4 - 6 |
Průměrná teplota v říjnu [°C] | 7 - 8 | 7 - 8 | 4 - 5 | 5 - 6 | 6 - 7 |
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 100 - 120 | 100 - 120 | 120 - 140 | 140 - 160 | 120 - 130 |
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] | 400 - 450 | 400 - 450 | 600 - 700 | 600 - 700 | 500 - 600 |
Srážkový úhrn v zimním období [mm] | 250 - 300 | 250 - 300 | 400 - 500 | 400 - 500 | 350 - 400 |
Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 60 - 80 | 60 - 80 | 140 - 160 | 120 - 140 | 100 - 120 |
Počet zamračených dnů | 120 - 150 | 120 - 150 | 130 - 150 | 150 - 160 | 150 - 160 |
Počet jasných dnů | 40 - 50 | 40 - 50 | 30 - 40 | 40 - 50 | 40 - 50 |