Odtokové poměry
Pstružný potok má na území SO ORP Humpolec oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 19,347, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Kraje Vysočina dle nové vyhlášky na stanovení ZÚ (2018) a nabylo účinnosti dne 22. 8. 2019 (č. j. KUJI61551/2019). »
Jankovský potok má na území SO ORP Humpolec oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 21,865, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabylo účinnosti dne 3. 3. 2008 (č. j. KUJI 12289/2008). »
Želivka má na území SO ORP Humpolec oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 39,4 - 93,3, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabylo účinnosti dne 23. 7. 2007 (č. j. KUJI 50216/2007). »
Trnava má na území SO ORP Humpolec oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 50,4, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabylo účinnosti dne 22. 3. 2010 (č. j. KUJI 19583/2010). »
Perlový potok má na území SO ORP Humpolec oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 23,8, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabylo účinnosti dne 25. 5. 2007 (č. j. KUJI 34579/2007). »
Martinický potok má na území SO ORP Humpolec oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 2,5 - 30,1, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabylo účinnosti dne 10. 9. 2009 (č. j. KUJI 58037/2009). »
Blažejovický potok má na území SO ORP Humpolec oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 1,6 - 13,6, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabylo účinnosti dne 5. 7. 2014 (č. j. KUJI 49256/2014).»
Hejnický potok má na území SO ORP Humpolec oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 4,623, které bylo vyhlášené Městským úřadem Humpolec a nabylo účinnosti dne 11. 6. 2013 (č. j. ŽP/10565/13/Tk). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladin drobných vodních toků. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území SO ORP Humpolec bylo stanoveno několik míst, které omezují odtokové poměry. Jedná se především o lávky, mostky a propustky. »
Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Humpolec
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Vzhledem k charakteru reliéfu, je podstatná část SO ORP Humpolec ohrožována při intenzivních srážkách přívalovými povodněmi a splachy z polí. Často dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na místních komunikacích a k ucpání propustků, což dále zhoršuje nastalou situaci. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Humpolec
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Místa ohrožena přívalovou povodní na území SO ORP Humpolec
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území SO ORP Humpolec. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území SO ORP Humpolec
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného ČHMÚ, nepatří toky v SO ORP Humpolec mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodního toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. Ze zkušeností může být kritický úsek v obci Želiv nad lávkou pro pěší a u sportovního areálu na Panuškách. »
Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Humpolec
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na vodních tocích se na území ORP Humpolec nachází tato vodní díla III. kat. z hlediska TBD:
VD Sedlice, Želivka ř. km 63,350
VD Vřesník, Želivka ř. km 55,230
VD Trnávka, Trnava ř. km 1,500
Částečně do správního obvodu zasahuje též vzdutí VD Švihov, Želivka ř. km 4,290. V ORP Pelhřimov se na Kladinském potoku (levobřežní přítok Jankovského potoka) nachází malá vodní nádrž Dolní Kladiny, které je také dílem III. kat. z hlediska TBD. V celém správním obvodu ORP Humpolec se nachází velké množství malých vodních nádrží, jenž částečně ovlivňují odtokové poměry. V obci Kejžlice se na Pstružném potoku pod obcí nachází suchý poldr. Seznam významných vodních nádrží se nachází v následující tabulce. »
Seznam významných vodních děl ovlivňující odtokové poměry na území SO ORP Humpolec
Protipovodňová opatření
Na území SO ORP Humpolec se v KÚ Kejžlice nachází suchý poldr. V tomto místě došlo také k revitalizaci a zkapacitnění koryta Pstružného potoka.
Protipovodňová opatření na území SO ORP Humpolec