Frýdlant

Odtokové poměry

Záplavové území je na území SO ORP Frýdlant oficiálně stanoveno pro vodní toky: Smědá, Řasnice, Lomnice, Oleška. »

Potenciálně ohrožená místa a části obcí jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány odtokem ze svahů při přívalových srážkách.

Vodní tok Smědá má na území SO ORP Frýdlant oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 – 36,000, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Libereckého kraje a nabývá platnosti od 24. 6. 2015 (č. j. KULK 43029/2015). Toto stanovení je měněno stanovením záplavového území v úseku ř. km 15,247 - 15,929, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Libereckého kraje a nabývá platnosti od 27. 3. 2019 (č. j. KULK 16323/2019). Mění původní stanovení pouze pro průtok Q5 a Q20. »

Vodní tok Řasnice má na území SO ORP Frýdlant oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 16,500, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Libereckého kraje a nabývá platnosti od 12. 12. 2008 (č. j. KULK 66904/2008). Toto stanovení bylo změněno záplavovým územím v ř. km 0,701 - 1,153, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Libereckého kraje a nabývá platnosti od 31. 8. 2012 (č. j. KULK 57079/2012 ). »

Vodní tok Lomnice má na území SO ORP Frýdlant oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 – 15,000, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Libereckého kraje a nabývá platnosti od 8. 12. 2006 (č. j. KULK 5887/2006). »

Vodní tok Oleška má na území SO ORP Frýdlant oficiálně stanovené záplavové území v úseku ř. km 0,000 - 11,270 a aktivní zónu v úseku ř. km 0,0 - 5,92, které byly vyhlášené Krajským úřadem Libereckého kraje a nabývají platnosti od 18. 6. 2016 (č. j. KULK46605/2016). »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Odtokové poměry toků v zájmovém území jsou ovlivněny stávajícími silničními mosty, lávkami a přemostěními, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. »

Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Frýdlant

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Vzhledem k charakteru reliéfu, je podstatná část SO ORP Frýdlant ohrožována při intenzivních srážkách přívalovými povodněmi a splachy z polí a lesních porostů. Často dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích, k ucpání propustků a omezení či úplné znemožnění dopravy, což dále zhoršuje nastalou situaci. »

Místa ohrožená přívalovou povodní v SO ORP Frýdlant

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Mapa kritických bodů v SO ORP Frýdlant

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území ORP Frýdlant. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území ORP Frýdlant

• Indikátor přívalových povodní
• Indikátor přívalových povodní - mapová aplikace
• Radar

Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Vodní toky na území SO ORP Frýdlant se dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, neřadí mezi kritické.
Nicméně, nebezpečné ledové jevy mohou ovlivnit nebo způsobit povodeň na větších nížinných tocích, jako jsou Smědá, Řasnice, Lomnice či Oleška. V městě Frýdlant na vodním toku Smědá jsou evidovány dva jezy s častými ledovými jevy. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce toku – Povodí Labe, státní podnik. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů), je popsána manipulace při výskytu ledových jevů. Další ledové jevy se mohou vyskytovat v obci Višňová na Smědé v říčním kilometru 13.5 až 17. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi ORP.

Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Frýdlant

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území SO ORP Frýdlant se vyskytuje řada malých vodních nádrží. »

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové podmínky na území SO ORP Frýdlant

 Vodní díla

Protipovodňová opatření na území SO ORP Frýdlant