Nový Bydžov

Potenciálně ohrožená místa a části obcí jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány odtokem ze svahů při přívalových srážkách.

Odtokové poměry ovlivňují ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Řada mostů a lávek na území ORP je dimenzována jen na Q₂ až Q₅, což může při překročení této hodnoty průtoku způsobit výrazné škody. »

Ohrožujícími objekty v záplavovém území mohou být větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další.

Odtokové poměry výrazně ovlivňují také výjimečné situace na toku, např. ledové jevy.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří toky na správním území SO ORP Nový Bydžov mezi kritické. Je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče, které by mohly způsobit ucpání průtočného profilu ledovými jevy. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér mohou toky vybřežovat i při malých průtocích.. »

Výrazným činitelem, ovlivňujícím odtokové poměry jsou vodní díla na tocích.

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Základními typy vodních děl jsou vodní nádrže a jezy.

Vodní nádrž je prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku. Podle účelu lze vodní nádrže rozdělit na tyto hlavní typy:

• zásobní nádrže
• ochranné (retenční) nádrže
• speciální účelové nádrže (např. vyrovnávací)
• rybochovné nádrže
• víceúčelové nádrže

Jez je vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům:

• zvětšení hloubky vody nad jezem
• dosažení bezprostředního spádu
• zmírnění průtočné rychlosti
• zvýšení hladiny podzemní vody

Základním hlediskem pro dělení jezů je jejich konstrukční řešení, rozeznáváme jezy pevné a jezy pohyblivé. U pevných jezů je hradící těleso nepohyblivé, a proto se voda vzdouvá trvale do různé výšky, kterou nemůžeme měnit, neboť je závislá na průtokovém množství. U jezů pohyblivých se hradící těleso dá buď sklopit, nebo úplně nad nejvyšší vodu vyhradit.

Cidlina od ústí do Labe až k Novému Bydžovu protéká až na malé výjimky upraveným korytem. Kromě jednoduchého lichoběžníkového koryta se velmi často vyskytuje dvojitý lichoběžníkový průřez, v některých úsecích je koryto ohrázováno. Úpravy toku se citelně dotkly i trasy koryta, ta byla v minulosti významně napřímena. Inundační „údolí“, ve kterém Cidlina protéká, je velmi široké. Z důvodu lepšího hospodářského využívání území byla v minulosti na tomto území vybudována řada kanálů a náhonů

Cidlina nad Chlumeckou oborou protéká přirozenou údolnicí. Inundace je široká a je využívána jako pole či louka. Trasa koryta je zcela přímá, příčný průřez je opět dvojitý lichoběžník. Vegetační doprovod na břehové hraně je středně vzrostlý, v některých úsecích zcela chybí. Prakticky neměnný charakter pokračuje i v úseku kolem Mlékosrb, které stojí na vyvýšeném místě nad řekou na levém břehu. V tomto úseku střídavě u obou břehových pat rostou keřové vrby, které oživují jinak neměnný charakter toku. Větší množství keřových vrb v minulosti přirozeně vyrostlo rovněž v břehových patách i v úseku nad Mlékosrby.  Silniční spojení Mlékosrb s druhým břehem Cidliny je zabezpečeno 2 silničními mosty (ř.km 34.06 a 35.073). Mezi oběma mosty byl vybudován pevný kamenný jez (ř.km 34.817), další se nachází nad Mlékosrby (ř.km 36.327).

Směrem nad Mlékosrby se charakter Cidliny i přilehlé inundace prakticky nemění. Částečné zúžení údolí nastává až v „hrdle“ pod silničním mostem u Vysočan (ř.km 37.208). Bezprostředně nad mostem se do Cidliny z pravé strany vlévá Zábědovský potok s čerstvou výsadbou vegetačního doprovodu. Nad soutokem protéká Cidlina kratším úsekem s hustším vrbovým vegetačním doprovodem v břehové patě a částečně na břehových svazích. Následuje opět úsek se středně vzrostlou alejí, kolem ř.km 38.0 vegetační doprovod zcela chybí. Na dohled vesnice Humburky začíná na obou březích vrostlá alej topolů. Koryto má dvojitý lichoběžníkový průřez, břehová pata je opevněná dlažbou na sucho. V úseku kolem obce se trasa koryta přimyká k levému svahu údolí, inundace se otevírá především do pravé strany. Spojení obce s pravým břehem umožňuje cestní most (ř.km 38.475).

Směrem proti proudu se již Cidlina přibližuje Novému Bydžovu. Inundace se dále rozšiřuje a je využívána rovněž ke sportovním akcím, o čemž svědčí tribuna za cestou, která vede na pravém břehu. Koryto je i nadále doprovázeno alejí vzrostlých topolů. Vedle tribuny byla postavena přes Cidlinu lehká lávka pro pěší, výše proti toku je umístěn cestní mostek (ř.km 39.415), který spojuje Nový Bydžov a Humburky. Nad mostem je do koryta Cidliny z levé strany zaústěn Králický potok. Koryto bezprostředně pod Novým Bydžovem má místy zarostlé svahy a jako vegetační doprovod je významně zastoupena bříza.

Na dolním okraji Nového Bydžova se nachází soutok dvou toků. Jejich názvy se na různých mapových listech liší. V jednom je pravý přítok označen jako Cidlina a levý jako Kněžovka, v navazující mapě je však již levý tok označen jako Bydžovský náhon a pravý zase jako Cidlina. Těsně pod soutokem je malý stupeň s limnigrafickou stanicí ČHMÚ. Koryto Cidliny je od tohoto soutoku proti proudu vedeno v hlubokém úzkém zářezu, jehož břehové svahy jsou hustě zarostlé stromy i keři, až k hlavnímu silničnímu mostu (ř.km 40.46). Mezi korytem Cildiny a Kněžovky je umístěna neprůtočná vodní nádrž. Nad silničním mostem již koryto není zahloubeno, inundace jde zde tvořena na levém břehu lesem a loukou a na pravém oplocenými zahrádkami a případně hospodářskými objekty. Oba břehy spojuje cestní mostek (ř.km 40.58).

Proti proudu se dostává Cidlina do běžné městské zástavby. Hydraulicky složitým objektem je silniční most (ř.km 40.915) a bezprostředně navazující jez s vyhraditelnou propustí (ř.km 40.923). Dále Cidlina protéká podél silnice, která je obestavěna budovami, pravý břeh je tvořen vysokým svahem. Nachází se zde částečně poškozený jez (ř.km 40.99) a cestní mostek (ř.km 41.053). Proti proudu se mění souvislá výstavba za silnicí na levém břehu na zahrádky. Terén inundace se směrem od koryta pozvolně snižuje. Dále ve směru toku se tento úkaz zvýrazňuje. V úseku se ještě nachází lávka pro pěší (ř.km 41.617) a silniční most (ř.km 41.83) a vyhraditelný jez..

Podobně jako v případu Chlumce může korytem, které prochází Novým Bydžovem, protékat pouze průtok daný jeho břehovou kapacitou ve výše ležících profilech. Povodňové průtoky tak budou prováděny korytem a inundací Kněžovky. Z objektů na Kněžovce je důležitý jez bezprostředně nad hlavní silnicí. Dva mostní otvory v náspu hlavní silnice v Novém Bydžově opětovně rozdělují povodňové průtoky do koryt Cidliny a Bydžovského náhonu. Na Cidlině se těsně před mostem nachází pevný jez. Za mostními profily se obě trasy sbíhají, mezi nimi je umístěna vodní nádrž. Jejich soutok je těsně nad profilem pevného jezu s limnigrafickou stanicí Nový Bydžov.

Úsek Cidliny v oblasti Nového Bydžova je veden v široké inundaci mimo hlavní část města. Obytné budovy se nacházejí především na levém břehu, jehož úroveň se poměrně rychle zvedá. Pravý břeh je částečně zarostlý lesem. Směrem k Bydžovskému náhonu, který je veden městem po pravé úbočnici, se nachází řada hospodářských provozů. Rovněž zde jsou vedeny širokou inundací menší odvodňovací kanály. Směrem k hlavnímu silničnímu mostu v Novém Bydžově se trasy Cidliny a Bydžovského náhonu opět přibližují a srovnávají se i úrovně jejich břehových hran. Za povodňových stavů zde dojde k souvislému propojení jejich hladin.

V úseku od jezu až k Novému Bydžovu se charakter koryta nemění, jeho trasa je prakticky přímá. Od ř.km 42 až k ř.km 41 je koryto doprovázeno na pravém břehu vrostlou alejí topolů, na levém břehu vegetační doprovod prakticky chybí, v úseku mezi profily ř.km 40 až 41 chybí potom na obou březích. Trasa Bydžovského náhonu se směrem k Novému Bydžovu blíží pravé straně údolí, úroveň jeho levého břehu postupně začíná převyšovat terén inundace.

Nad profilem uvedeného železničního mostu je patrné vzdutí hladiny od nedalekého pevného jezu. V jeho vzdutí se nachází bifurkace koryta – z hlavního toku se zde odděluje Skřivanský náhon. Pod jezem získává koryto Cidliny charakter, který se prakticky nemění až k Novému Bydžovu. Tvar koryta dostává složený lichoběžníkový profil, jednostranná berma se nachází na levém břehu. Travní porost na bermě je udržován. Inundační pozemky jsou využívány převážně jako louky, pouze místy jsou přerušovány lesíky. V místě bezprostředně nad dalším pevným jezem je do koryta zpětně zaústěn Skřivanský náhon a zároveň odbočuje náhon Bydžovský. Kromě těchto hlavních vodotečí jsou vedeny v rozlehlých inundacích dalších podružné kanály.

Pod silničním mostem je z pravé strany do Cidliny zaústěna Mlýnská Javorka. Za soutokem je Cidlina vedena opět po levé úbočnici až k stavidlovému jezu ve Smidarech, přičemž levý břeh je ohrázován. Úroveň levé inundace je opět nižší než levá břehová hrana. Dodnes jsou na ní patrné zbytky meandrů původních ramen Cidliny. Voda z jezu je odebírána do Smidarského náhonu. V oblasti vývaru Smidarského jezu jsou patrné rozsáhlé břehové nátrže – pravděpodobně důsledek povodňové situace na jaře 1999. Pod jezem je levá inundace přerušena náspem silnice. Kromě hlavních mostů přes koryta Cidliny a Smidarského náhonu jsou v levé části umístěny další dva inundační mosty.

V úseku pod silničním mostem v Chotělicích jsou patrné stopy zanášení. Úsek Cidliny bezprostředně pod obcí je poměrně zarostlý, keřové vrby zasahují často do koryta, šířka koryta se zde zužuje. Tento neudržovaný úsek dosahuje délky cca 200 m. Pod ním je koryto již opět upravené, pouze ojediněle zasahují do proudnice padlé větve či menší stromy. Koryto je na pravém břehu doprovázeno vrostlou alejí, která se směrem k Smidarům od ř.km 48.6 rozšiřuje i na levý břeh. Inundace je v úseku mezi Chotělicemi a Smidary široká v průměru 500 m. Chotělický náhon je veden na pravé straně údolí a do zpět do Cidliny je zaústěn těsně nad horním silničním mostem v ř.km 48.2.

Dále ve směru toku se inundace výrazně rozšiřuje až na 1000 m. Koryto je upraveno a není vedeno v místě nejnižší nivelety terénu. Především úroveň levé inundace vzhledem k břehové hraně postupně poklesává. Tento rozdíl směrem k Chotělicím vzrůstá až na 2 m. Bezprostředně nad touto obcí je koryto Cidliny vedeno již na pravé úbočnici až k stavidlovému jezu, v jehož vzdutí je odebírána část průtoku do Chotělického náhonu. V úseku mezi jezem a silničním mostem dochází v konvexním oblouku k výraznému zanášení. Vegetační doprovod je v úseku od Velešic až k Hrobičanům tvořen především nízkými keřovými vrbami. Upravený úsek pod Hrobičany je doprovázen vrostlou alejí až k ř. km 51.3. Směrem k Chotělicím se vegetační doprovod nachází v úseku od ř. km 50.6 až k uvedenému jezu nad obcí, a to pouze na levém břehu.

Vodní díla, která mohou mít vliv na odtokové poměry, viz kapitola Zvláštní povodeň »

Seznam vodních děl (včetně kontaktů) je NEVEŘEJNÝ a je dostupný pouze autorizovaným uživatelům. Přístup vyřizuje správce aplikace dle stanovených pravidel.

Kontakty na příslušné subjekty Příloha: Plán spojení na důležité organizace