Poruba

Odtokové poměry

Na vodním toku Porubka bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀ včetně aktivní zóny »

• pro úsek ř. km 0,000 - 13,440 bylo záplavové území vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje 6. 6. 2003 (č. j. ŽPZ/3560/03)
  Do tohoto úseku spadá i zájmové území městského obvodu Poruba (záplavové území v západní části městského obvodu).
• pro úsek ř. km 1,000 - 7,000 bylo záplavové území vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabylo účinnosti 21. 10. 2011 (č. j. MSK 188089/2011)
• pro úsek ř. km 0,000 - 1,680 bylo záplavové území vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabylo účinnosti 17. 12. 2018 (č. j. MSK 116486/2018)
  Touto veřejnou vyhláškou se mění záplavové území pod č. j. MSK 137813/2011 ve zmíněných říčních kilometrech. Zájmové území městského obvodu Poruba však do tohoto úseku nespadá.

Severním okrajem městského obvodu Poruba protéká Plesenský potok se stanoveným záplavovým územím pro průtoky Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀ včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 6,720, které bylo vyhlášeno Magistrátem města Ostrava a nabylo účinnosti 2. 6. 2015 (č. j. SMO/147210/15/OŽP/Ho). »

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Porubky. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území městského obvodu Poruba bylo stanoveno několik míst, která mohou omezovat odtokové poměry – jedná se především o lávky, mosty, propustky. Většina těchto staveb nemá dostatečnou průtočnou kapacitu, min. 7 profilů je ohrožováno již průtoky Q₂₀ a spolehlivě lze konstatovat, že pouze 2 profily nejsou ohrožovány povodní Q₁₀₀. »

Místa omezující odtokové poměry na území městského obvodu Poruba

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území městského obvodu Poruba bylo stanoveno celkově šest míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Jedná se o místa stanovená tzv. metodou kritických bodů (viz níže). »

Místa ohrožená přívalovou povodní na území městského obvodu Poruba

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území městského obvodu Poruba metodou kritických bodů

Na území městského obvodu Poruba bylo stanoveno šest kritických bodů:

• Kritický bod 20 102 303 - severozápad městského obvodu, trasa kopíruje PP Plesenského potoka v ř. km 3,4
• Kritický bod 20 102 341 - západ městského obvodu, trasa kopíruje LP Poruby v ř. km 6,5
• Kritický bod 20 102 342 - západ městského obvodu, trasa kopíruje LP Poruby v ř. km 6,4
• Kritický bod 20 102 349 - jihozápad městského obvodu, trasa kopíruje tok Vřesinky
• Kritický bod 20 102 358 - jih městského obvodu, trasa prochází průmyslovým areálem
• Kritický bod 20 102 362 - jihovýchod městského obvodu, trasa kopíruje PP Porubky v ř. km 3,25

Charakteristika kritických bodů na území městského obvodu Poruba

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území městského obvodu Poruba. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha v území městského obvodu Poruba

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území městského obvodu Poruba mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodních toků. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

Na území městského obvodu Poruba se nachází 4 vodní díla, jedná se o:

• Jez Porubka - leží na Porubce (ř. km 5,4) před mostem ulice 17. listopadu a nachází se zde odběrné zařízení pro Zámecký rybník. Provozovatelem je Povodí Odry, státní podnik. »
• Letní koupaliště Ostrava-Poruba (rozloha 4,1 ha) - leží u hranice katastrálního území Poruby a Vřesiny, vzhledem k jeho způsobu využití, externímu zdroji vody (dříve byla zdrojem Porubka, dnes je to pitná voda z vodovodního řádu) v případě povodní na Porubce nehrozí vyšší stavy v této vodní nádrži vlivem Porubky. Provozovatelem je společnost Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. »
• Vodní nádrž Skalka (ř. km 0,86, rozloha 1,99 ha) - leží na Vřesince (Záhumenička) jihozápadně od intravilánu městské části Ostrava-Poruba. Provozovatelem jsou Lesy České republiky, státní podnik. »
• Zámecký rybník (ř. km 4,4, rozloha 1,5 ha) - je to boční vodní nádrž ležící u levého břehu Porubky, která je také jeho zdrojem vody. Provozovatelem je Český rybářský svaz, místní organizace Ostrava. »

Dále mohou ovlivnit odtokové poměry na řece Opavě, která je recipientem Plesenského potoka další 3 vodní díla:

VD Kružberk

Vodní nádrž se nachází na Moravici na území čtyř samosprávných celků: Jakartovice, Kružberk, Budišov nad Budišovkou a Jakartovice, ř. km 45,03. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu je vodní dílo zařazeno do I. kategorie (dle vyhlášky č. 471/2001 Sb.). Provozovatelem je Povodí Odry, státní podnik. »

 

VD Slezská Harta

Vodní nádrž se nachází na Moravici a její hráz je situována na pomezí dvou obcí: Leskovec nad Moravicí a Bílčice, ř. km 55,83. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu je vodní dílo zařazeno do I. kategorie (dle vyhlášky č. 471/2001 Sb.). Provozovatelem je Povodí Odry, státní podnik. »

 

Hlučínské jezero

Vodní nádrž se nachází na levém břehu Opavy, se kterou není spojena napájecím korytem na rozhraní města Hlučín a obcí Kozmice a Dobroslavice, ř. km 9,5. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu není vodní dílo řazeno do žádné kategorie. Provozovatelem je Správa sportovně rekreačního areálu Hlučín. »

 

Tato vodní díla by v případě zvláštních povodní mohla ohrozit severovýchodní část intravilánu a hrozí zpětné vzdutí Plesenského potoka a jeho vylití z koryta toku. Více informací o těchto vodních dílech naleznete v Povodňovém plánu ORP Ostrava, kapitola Vodní díla.

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území městského obvodu Poruba

 Vodní díla