Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Obec Olešná byla nejvýrazněji postižena povodněmi v roce 1965. Přívaly vod, které v krátkém čase, ovšem ve velkém množství spadly na území obce Olešná, odtekly do místních drobných potoků a v korytech těchto vodních toků odtékaly do místních částí obcí. Největší škody vznikly v obci Olešná u silničním mostu u č.p. 60, kde se střetává vodní tok Olešná s vodním tokem tekoucím od Chválova. »
Místa odkud přichází přívalová povodeň na území obce Olešná jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Písemná zpráva povodňové aktivity ze dne 17. 07. 1965
" V sobotu dne 17.7. 1965 kolem 5. hodiny odpolední byla celá obec včetně Řemenova, Chválova a Plevnice postižena silnější průtrží mračen. Přívaly vod, které v krátké době spadly nad povodím obou potoků protékajícím katastrem obce způsobily, že voda se valila z potoků na louky a brala vše co na loukách ještě bylo. Most pod státní silnicí u kovárny nestačil pojmout spousty vody valící se oběma potoky od Chválova a Plevnice. Voda rychle stoupala a v ohybu silnice vznikl rybník plný vody ve kterém plavalo to co voda sebou přinesla, dříví, prkna, kupy sena a utopenou drůbež. Voda stoupala tak rychle, že jednu dobu přetékala i po silnici. Asi po hodině začala voda klesat. Koryto od Plevnice, které bylo vytaraseno kamennými deskami bylo na mnoha místech poškozeno vytrhané kameny a tyto zaneseny značně daleko. Ve vesnici samotné byly zaplaveny hospodářské budovy v místním pohostinství, hospodářské budovy a jejich obytné části domů č.p. 39 (Kostka Jan) č.p. 48 (Antonín Pihávek) č.p. 34 (Václav Krejča) č.p. 50 (Václav Aubrecht) č.p. 65 (Pavel Čekal) č.p. l5 (Alois Hlaváček) č.p. 6O (Josef Bednář) č.p. 40 (Jaroslav Bulant) č.p. 2 Řádová Antonie) č.p. 36 (Josef Zadražil) a č.p. l3 (František Hotovec). Uvedené usedlosti byly jednak znečištěny nánosem bahna, odplavením dříví, prken a stavebního materiálu. Při povodni byla protržena hráz rybníka na návsi a dále hráz rybníka zv. Samkův a jeho hráz byla v šíři několika metrů odplavena. Všechno se však dá opravit, ale lidský život se nedá navrátit a při povodni byli odneseni manželé Hlaváčkovi proudem vody pod most až do rybníka, kde po opadnutí vody byl nalezen Alois Hlaváček mrtvý. Jeho manželka byla vodou přehozena přes hráz a zde se potom zachytla za olše, které zde rostly a po delší době byla místními občany vytažena a zachráněna. Dravý proud také odnesl Marii Míkovou z č.p. 64, ale podařilo se jí včas zachránit."