Charakteristika zájmového území
Město Nové Město pod Smrkem leží na území CHKO Jizerské Hory, ve správní obvodu obce s rozšířenou působností Frýdlant, v Libereckém kraji. K 1. 1. 2019 zde bylo evidováno 3 674 obyvatel, z toho 1 822 mužů a 1 852 žen. Město leží v nadmořské výšce 465 m n. m. a velikost katastru činí 2 893 ha.
První písemná zmínka o Novém Městě pod Smrkem pochází z roku 1381. Největší historický rozvoj města sahá do 16. století a je spojen s těžbou ložisek cínu a jiných barevných kovů, zejména v okolí vrchů Měděnec (777 m n. m.) a Rapická hora (707 m n. m.). Roku 1592 byly uděleny Novému Českému městu městská práva. Těžba kovů skončila v polovině 17. století a město se poté zaměřilo především na textilní strojovou výrobu, výrobu porcelánu či dýmkových hlaviček. Největší rozmach město zažilo v 19. století, kdy byla vybudována radnice, kostelní věž, spořitelna či starobinec. Na počátku 20. století se postavily lázně s bazénem a železniční spojení směrem na Jindřichovice pod Smrkem a Frýdlant. Po druhé světové válce byla většina německých obyvatel odsunuta, což mělo vliv na ekonomický rozvoj města.
Katastrální území města Nové Město pod Smrkem
Geologické a geomorfologické charakteristiky
Území města leží mezi Frýdlantskou pahorkatinou na severu a Jizerskými horami na jihu. Frýdlantská pahorkatina je tvořena převážně z kataklastických biotitických žul rumburských a granodioritů až ortorul. Místy pronikají příkrovy mladotřetihorních čedičů a znělců, na které se váží izolované kupy vyčnívající nad mírně zvlněný povrch. Vlivem pevninského zalednění byly v pleistocénu starší sníženiny zaplněny až 20 m mocnými glacifluviálními štěrkopísky, které jsou postglaciální erozí a denudací postupně vyklizovány. Nejvyšším vrcholem Frýdlantské pahorkatiny je Andělský vrch s 572 m n. m.
Z geomorfologického hlediska patří zalesněný jihozápad území do celku Jizerských hor, podcelku Smrčské hornatiny a okrsku Vysoký jizerský hřbet. Vysoký jizerský hřbet má charakter členité hornatiny kerné stavby. Tvoří nesouměrný hrásťový hřbet, který pokračuje na území Polska, s plochými vrcholy nesoucími zbytky sníženého třetihorního zarovnaného povrchu a s okrajovými zlomovými svahy rozčleněnými údolními zářezy. Území je zalesněno převážně smrčinami, zbytky bučin s javorem.
Nové Město pod Smrkem se nachází ve Frýdlantském výběžku. Jeho západní hranice kopíruje hranice se sousedícím státem Polsko. Město je tvořeno pěti základními sídelními jednotkami s názvy Hajniště, Ludvíkov pod Smrkem, Nové Město pod Smrkem, Podlesí a Přebytek. Intravilánem města protéká řeka Lomnice, která na západě tvoří část hranice se sousedním městem Raspenava. Jihozápad se zvedá k nejvyššímu vrcholu Jizerských hor s názvem Smrk (1124 m n. m.), který se nachází jižně od hranice města. Mezi další významné vrcholy v CHKO Jizerské Hory patří Svinský vrch (757 m n. m.) či Měděnec (777 m n. m.). Severovýchodní hranice města prochází vrcholem Andělský vrch na hranicích s Polskem (572 m n. m.). Jižně od zastavěné části najdeme přírodní památku Pod Smrkem, kde je důvodem ochrany jedlobukový les. Zalesněný jih území je protkán mnoha turistickými cestami. Najdeme zde také mnoho opuštěných starých štol po těžbě cínové rudy. Mezi vrchy Měděnec a Svinský vrch nalezneme pramen Novoměstské kyselky.
Struktura půdního fondu
Více než polovina zájmového území je pokryta lesy (54,3 %). Nejvíce je zalesněna část na jihovýchodě katastru, v území CHKO Jizerské hory. Orná půda (12,3 %) je nejvíce zastoupena v okolí zastavěné části města, zejména v místní části Ludvíkov pod Smrkem. Významnou složku využití půdy tvoří trvalé travní porosty s celkovou rozlohou 657,9 ha.
Využití pozemků ve městě Nové Město pod Smrkem (dle ČSÚ k 31. 12. 2018)
Druh pozemku | Plocha | Zastoupení |
Orná půda | 354,6 ha | 12,3 % |
Chmelnice | 0 ha | 0 % |
Vinice | 0 ha | 0 % |
Zahrady | 68,9 ha | 2,4 % |
Sady | 0 ha | 0 % |
Trvalé travní porosty | 657,9 ha | 22,7 % |
Lesní půda | 1571,8 ha | 54,3 % |
Vodní plochy | 22,8 ha | 0,8 % |
Zastavěné plochy | 37 ha | 1,3 % |
Ostatní plochy | 179,8 ha | 6,2 % |
Celková výměra k.ú. | 2892,8 ha | 100 % |
Klimatické charakteristiky
Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území města do mírně teplé oblasti s označením MT 2. Tato klimatická oblast se vyznačuje krátkým létem s 20–30 letními dny a průměrnou teplotou v červenci mezi 16–17 °C. Léto je mírně chladné a mírně vlhké. Zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami. Průměrné teploty v lednu se pohybují v rozmezí -3 až -4 °C. Zima je suchá s normálně dlouhým trváním sněhové pokrývky v rozmezí 80 až 100 dní.
Charakteristika mírně teplé podoblasti MT 2
Charakteristika |
MT 2 |
Počet letních dnů | 20 - 30 |
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více | 140 - 160 |
Počet mrazových dnů | 110 - 130 |
Počet ledových dnů | 40 - 50 |
Průměrná teplota v lednu [°C] | -3- (-4) |
Průměrná teplota v červenci [°C] | 16 - 17 |
Průměrná teplota v dubnu [°C] | 6 - 7 |
Průměrná teplota v říjnu [°C] | 6 - 7 |
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 120 - 130 |
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] | 450 - 500 |
Srážkový úhrn v zimním období [mm] | 250 - 300 |
Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 80 - 100 |
Počet zamračených dnů | 150 - 160 |
Počet jasných dnů | 40 - 50 |