Charakteristika zájmového území
Obec Nezdenice leží v ORP Uherský Brod ve Zlínském kraji, přibližně 8 kilometrů východně od Uherského Brodu a 5 km jihozápadně od Bojkovic. Obec má velmi bohatou historii, která se datuje do 14. století a rozkládá se v údolní nivě řeky Olšavy. Nejnižším místem v obci je místo, kde Olšava opouští katastrální území obce (228 m n. m.) a nejvyšší místo leží v jihovýchodním cípu obce (455 m n. m.). Intravilán obce se pohybuje v průměrné nadmořské výšce 200 - 300 m n. m. K 1. 1. 2020 bylo v obci evidováno 733 obyvatel. Rozloha katastrálního území činí 834,5 ha.
Doprava do obce je zajišťována prostředky silniční a železniční sítě. Hlavní dopravní tepnu tvoří silnice II. třídy č. 495, která protíná severní části katastru a vede do obou nejbližších měst - Uherského Brodu a Bojkovic.
Katastrální území obce Nezdenice
Historie a občanská vybavenost
Díky významnému rozvoji, probíhajícímu zejména v druhé polovině 20. století, vesnice v současnosti poskytuje velkou míru služeb v oblasti občanské, sociální i rekreační. 1. května 1960 zde byla slavnostně otevřena nová budova školy, kde se dnes vyučují žáci 1. – 4. třídy a kde sídlí i mateřská školka. Celková rekonstrukce objektu proběhla v roce 1999.
16. září 1961 bylo v obci zprovozněno zdravotní středisko s praktickým a zubním lékařem, dnes disponující také lékárnou. V rámci sociální péče o seniory byl 2. listopadu 1987 v budově bývalého zámečku uveden do provozu domov důchodců pro 28 obyvatel. Další výstavbou, jež byla z větší části dokončena v roce 1983, se počet ubytovaných seniorů dostal k číslu 159.
V 60. letech byla v obci vystavěna budova MNV, do níž byla umístěna požární zbrojnice, knihovna, čítárna a klubovna. V roce 1980 byla v sousedství domova důchodců, na pozemcích staré školy, dokončena výstavba tělocvičny, jejíž součástí je sauna a po kompletní přestavbě v letech 2006 až 2008 i posilovna a lezecká stěna.
Dalším projektem, dokončeným v roce 1978, je venkovní koupaliště. Velikost centrálního bazénu umístěného v přírodním amfiteátru činí 15x33 metrů a ve své době měl sloužit i jako požární nádrž. Celé koupaliště je zásobováno vodou z blízkého zatopeného kamenolomu, jenž byl pro tento účel odborně vyčištěn. Dalším rekreačním objektem vybudovaným v sousedství koupaliště je lyžařská sjezdovka s 230 metrů dlouhým vlekem, umělým zasněžováním a osvětlením. V obci nalezneme i přírodní pramen Nezdenická kyselka.
Geomorfologické charakteristiky
Geomorfologické členění:
Systém: Alpsko-himalájský
Provincie: Západní Karpaty
Soustava: Vnější Západní Karpaty
Podsoustava: Moravsko-slovenské Karpaty
Celek: Vizovická vrchovina, Bílé Karpaty
Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Západní Karpaty, soustavy Vnější Západní Karpaty a podsoustavy Moravsko-slovenské Karpaty. Území obce Nezdenice pak řadíme do dvou celků: Vizovická vrchovina (nachází se na většině území - severovýchodní, severní a celá západní část obce) a Bílé Karpaty (zasahuje na cca čtvrtinu území obce v jihovýchodní části).
Geomorfologické členění celku Vizovická vrchovina:
Podcelek: Hlucká pahorkatina
Okrsek: Prakšická pahorkatina, Nivnická pahorkatina
Celek Vizovická vrchovina dále se dále dělí do podcelku Hlucká pahorkatina a do dvou okrsků: Prakšická pahorkatina (zaujímá území nad severním okrajem intravilánu obce) a Nivnická pahorkatina (zaujímá zbytek rozlohy podcelku - západní a jihozápadní část obce).
Prakšická pahorkatina je členitá pahorkatina a nachází se v severní části Hlucké pahorkatiny. Plocha je 198,69 km2 a celkový úklon je směrem k jihozápadu. Útvar je tvořen flyšovými horninami převážně vsetínských vrstev zlínského souvrství, ojediněle se nacházejí miocenní jíly a písky. Široké ploché hřbety s erozně denudačním povrchem mají široce rozevřená, často asymetrická podélná údolí, četná jsou údolí založená na zlomech. Útvar se nachází ve 2. - 3. vegetačním stupni, je asi ze 30 % zalesněn převážně smíšenými lesy (dub zimní, habr, borovice, smrk, modřín), fragmenty bučin a akátinami. Na jižních svazích se nacházejí opuštěné vinohrady zarostlé teplomilnými trávníky s křovinami (hlavně hlohy).
Nivnická pahorkatina je členitá pahorkatina s plochou 52,21 km2 a nachází se ve východní části Hlucké pahorkatiny. Pahorkatina je tvořena flyšovými vrstvami s převahou vápnitých jílovců svodnického souvrství, jíly, jílovci a pískovci. Povrch je erozně denudační s množstvím osamocených plochých hřbetů oddělených širokými údolími. Nejvyšším bodem jsou Skalky (387,1 m n. m.). Okrsek je jen asi z 10 % zalesněn, zejména dubohabřinami s lipami a jasany a také novými porosty smrku, borovice a modřínu. Četné jsou větrolamy a široké břehové porosty s topolem černým, jasany a lípami, v břehových porostech se nacházejí i olše a javor klen. Nacházejí se zde také široké spádnicové meze s křovinami (hlohy, trnka, růže, svída, topol černý).
Geomorfologické členění celku Bílé Karpaty:
Podcelek: Lopenická hornatina
Okrsek: Komeňská vrchovina
Komeňská vrchovina se nachází v jihozápadní části Lopenické hornatiny. Členitá vrchovina s rozlohou 60,77 km2 je budována flyšovými horninami bělokarpatské a bystrcké jednotky magurského příkrovu. Povrch širokých stupňovitých hřbetů je erozně denudační a nacházejí se zde zbytky zarovnaných povrchů. Vrchovina se nachází ve 3. - 4. vegetačním stupni a je středně zalesněna dubo-bukovými a bukovými porosty. V nejnižších polohách se nacházejí dubové pařeziny a místy i smrkové monokultury. Převládá orná půda, pomístně se nacházejí sady.
Z hlediska ochrany přírody se severovýchodní část území nachází v CHKO Bílé Karpaty, které na území obce zasahují v okolí intravilánu IV. zónou (zóna okrajová sídelní), nad severním okrajem intravilánu III. zónou (zóna kulturně - krajinná) a na vodních tocích Kladenka a Olšava a v jejich těsné blízkosti II. zónou CHKO (zóna přírodě blízká ochranná). Při severovýchodním okraji obce se nachází část Evropsky významné lokality Rudický les a na jihovýchodním okraji se nachází západní část Evropsky významné lokality Valy-Bučník.
Geologické charakteristiky a struktura půdního fondu
Z hlediska geologického složení a tektonické stavby se základ území vyznačuje mnohonásobným rytmickým střídáním jílovců, prachovců, pískovců a slepenců karpatského flyše, který je však na celém území obce překrytý miocenními vápnitými jíly a písky a hlavně kvartérními sedimenty. Na plochých površích tak převažují kvartérní spraše a v údolních dnech terciérní a kvartérní hlinito-písčité až jílovité sedimenty. Z pohledu geologického regionálního členění se jedná o oblast karpatské předhlubně.
Podél vodních toků se nacházejí nivní sedimenty (hlíny, písky, štěrky), a také nezpevněné sedimenty písčito-hlinité až hlinitopísčité. V oblasti se také vyskytují flyšové vrstvy s převahou vápnitých jílovců a glaukonitickými pískovci (jílovec, pískovec, slínovec). Ohledně půdního pokryvu - na území se převážně vyskytují pararendziny (subtyp kambická pelická, pelická a kambická), dále kambizemě (vyluhovaná, luvická a modální), v jihovýchodní části se nachází luvizem oglejená, podél Olšavy a Kladenky se nacházejí fluvizemě modální a podél menších vodních toků v jižní části území byly vytypovány černice (modální a fluvická).
Pararendziny jsou půdy, které vznikají na silikátových horninách (horniny, kde je hlavní část tvořená sloučeninami křemíku a kyslíku), mají neutrální pH a trpí vysycháním. Vytvářejí se v oblastech křídových a zpevněných sedimentů, dále na spraších a spodních morénách. Nacházejí se zpravidla v nižších oblastech, původní vegetací jsou teplomilné doubravy.
Kambizemě jsou půdy, které se vážou na výrazně členitý reliéf magmatických, metamorfických a zpevněných hornin. Mají velkou rozmanitost z hlediska trofismu, zrnitosti a skeletovitosti. Luvizemě jsou typické půdy listnatého lesa (dub, buk, habr, lípa), u kterých dochází ke smívání humusu z vrchní části půdy (ke vzniku výrazně vyběleného horizontu) do spodních vrstev.
Fluvizemě jsou půdy, které vznikají vrstevním naplavovaného materiálu v záplavových území vodních toků a jsou tvořeny mnoha vrstvami povodňových sedimentů.
Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.
Celková rozloha území obce je 834,5 ha. Pro srovnání je porovnáno zastoupení jednotlivých ploch v rámci obce se zastoupením ploch v rámci ČR. Ze srovnání vyplývá, že orná půda (39,2 %), která se na území obce Nezdenice vyskytuje nejvíce, dále zastavěná plocha a nádvoří (1,6 %) a zahrady (2,2 %) jsou zastoupeny srovnatelně. Ovocné sady (0,2 %) a vodní plochy (0,7 %) mají třetinové zastoupení oproti ČR. Ostatní plochy (6,8 %) mají o třetinu nižší zastoupení a lesní pozemky (25,3 %) mají o čtvrtinu nižší zastoupení. Oproti celkovému zastoupení trvalých travních porostů v celé České republice mají trvalé travní porosty na území obce (24,0 %) dvojnásobné zastoupení.
Využití pozemků v obci Nezdenice (dle ČSÚ k 31. 12. 2020)
Druh pozemku | Plocha | Zastoupení | |
Zemědělská půda | celkem | 547,3 ha | 65,6 % |
Orná půda | 327,4 ha | 39,2 % | |
Chmelnice, vinice | 0,0 ha | 0,0 % | |
Zahrady | 18,3 ha | 2,2 % | |
Ovocné sady | 1,7 ha | 0,2 % | |
Trvalý travní porost | 199,9 ha | 24,0 % | |
Nezemědělská půda | celkem | 287,2 ha | 34,4 % |
Lesní pozemky | 211,2 ha | 25,3 % | |
Vodní plochy | 5,7 ha | 0,7 % | |
Zastavěná plocha a nádvoří | 13,2 ha | 1,6 % | |
Ostatní plochy | 57,1 ha | 6,8 % | |
Celková výměra katastrálního území | 834,5 ha | 100 % |
Klimatické charakteristiky
Na území obce Nezdenice je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 8,1 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 651 - 800 mm.
Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá jižní část intravilánu obce (jižně od Olšavy) a západní část (západně od silnice č. III/49511) do teplé klimatické oblasti T2 a zbytek území (severní část nad Olšavou a východní, jihovýchodní, jižní a jihozápadní část) do mírně teplé klimatické oblasti MT10.
V teplé klimatické oblasti T2 je jaro poměrně krátké, teplé až mírně teplé, léto je teplé, dlouhé a suché. Podzim je poměrně krátký, teplý až mírně teplý a zima je krátká, suchá až velmi suchá. Počet dní se srážkami nad 1 mm je 90 - 100, počet jasných dnů je 40 - 50, počet zamračených dnů je 120 - 140 a počet dnů se sněhovou pokrývkou je 40 - 50.
Mírně teplá klimatická oblast MT10 se vyznačuje tím, že zima je mírně teplá, velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky, jara a podzimy jsou mírně teplé a krátké a léto je dlouhé, teplé a suché. Počet dní se srážkami nad 1 mm je 100 - 120, počet jasných dnů je 40 - 50, počet zamračených dnů je 120 - 150 a počet dnů se sněhovou pokrývkou je 50 - 60.
Charakteristika klimatické oblasti T2 a MT10
Charakteristika | T2 | MT10 |
Počet letních dnů | 50 - 60 | 40 - 50 |
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více | 160 - 170 | 140 - 160 |
Počet mrazových dnů | 100 - 110 | 110 - 130 |
Počet ledových dnů | 30 - 40 | 30 - 40 |
Průměrná teplota v lednu [°C] | -2 - (-3) | -2 - (-3) |
Průměrná teplota v červenci [°C] | 18 - 19 | 17 - 18 |
Průměrná teplota v dubnu [°C] | 8 - 9 | 7 - 8 |
Průměrná teplota v říjnu [°C] | 7 - 9 | 7 - 8 |
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 90 - 100 | 100 - 120 |
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] | 350 - 400 | 400 - 450 |
Srážkový úhrn v zimním období [mm] | 200 - 300 | 200 - 250 |
Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 40 - 50 | 50 - 60 |
Počet zamračených dnů | 120 - 140 | 120 - 150 |
Počet jasných dnů | 40 - 50 | 40 - 50 |