Nedvědice

Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území městyse Nedvědice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. »

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území městyse Nedvědice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Rozsah záplav na jednotlivých vodních tocích 

Rozsah záplav na Svratce

Ř. km 93,580 (začátek k. ú.) – 95,488 (soutok s Nedvědičkou)

Kapacita koryta Svratky v tomto úseku je cca 30–40 m³/s v nezastavěné části a cca 70–80 m³/s  pod soutokem s Nedvědičkou, tento průtok odpovídá cca pětileté vodě (Q5).

V tomto úseku je koryto nekapacitní na Q100. Voda se z koryta rozlévá již při průtocích 30 – 40 m³/s v nezastavěné části. Cca v úseku ř. km 93,580 - 93,952 (soutok náhonu a Svratky) je rozliv při stoletém průtoku na obou inundacích. Kapacita koryta je cca 30 – 40 m³/s. 

V úseku soutoku Nedvědičky a soutoku náhonu se Svratkou se na pravém břehu nachází areál MEZ a.s. Nedvědice, který je zaplavován při průtoku větším než 70 – 80 m³/s, kdy tento průtok dosahuje k oplocení areálu. Při stoletém průtoku je tento areál zaplaven ze 2/3. Pod tímto areálem se na pravém břehu nachází zástavba domů. Při průtoku cca 70 – 80 m³/s jsou také ohroženy rodinné domy nacházející se u spodní části náhonu. Dále při vyšších průtocích budou postupně zaplavovány další domy vč. místních komunikací nacházející se dále od náhonu. Rozliv při stoletém průtoku dosahuje až ke komunikaci a níže po toku je zaplavováno území téměř až k železničnímu násypu, kde jsou ohrožovány další rodinné domy.

Záplavové území Svratky po soutoku s Nedvědičkou

Ř. km 95,488 (soutok s Nedvědičkou) - silniční most v km 97,508 (konec k. ú.)
Kapacita koryta Svratky v tomto úseku je v nezastavěné části cca 50 – 60 m³/s (cca Q2) až 140 m³/s (Q100), v zastavěné části cca 60 - 70 m³/s. Dále pak kapacita koryta od koupaliště po silniční most v ř. km 97,508 je na pravé břehu cca 40 m³/s, což je cca jednoletá voda a na levém břehu je cca 80 m³/s.

Hladina od Svratky se vzdouvá proti toku Nedvědičky a v místě soutoku zaplavuje území pod silničním mostem v ř. km 0,087 na Nedvědičce, a to na obou březích. Jedná se zejména o přilehlé zahrady vč. objektů v zahradách, na pravém břehu Nedvědičky může být ohrožen zejména objekt restaurace. Nad pevným jezem po cestní most v ř. km 95,588 je na levém břehu zaplavováno celé území vč. nemovitostí umístěných u Svratky, rozliv dosahuje až k hřišti. V ř. km 95,588 je cestní most kapacitní na Q100. Mezi mosty rozliv dosahuje na levém břehu k místní komunikaci u hřiště, na pravém břehu objekt u Svratky. Nad silničním mostem v ř. km 95,588 je na pravém břehu zaplavován areál s objekty vč. silnice. Dále výše proti toku Svratky je zaplavováno nezastavěné území až po areál koupaliště, který je také z části zaplaven. V tomto úseku je kapacita koryta až Q100, zejména na pravém břehu kolem koupaliště. Zaplavena může být také částečně státní silnice vedoucí po levém břehu směrem do Ujčova.

 Záplavové území Svratky před soutokem s Nedvědičkou

Rozsah záplavy na Nedvědičce

Ř. km 0,000 (soutok se Svratkou) – 1,020 (ocelová lávka)

V tomto úseku je koryto Nedvědičky upraveno a je kapacitní na Q20. Pod silničním klenbovým mostem v ř. km 0,491 může voda vybřežovat na příbřežní pozemky v blízkosti koryta Nedvědičky. Od mostku v ř. km 0,224 dochází k vylití vody na levý břeh a dochází k zaplavování přilehlých zahrad, kde dosahuje až nemovitostem. Vybřežená voda bude natékat až k domu u silničního mostu v ř. km 0,087, na pravém břehu může ohrozit domy umístěné těsně nad mostem v ř. km 0,087. Vybřežená voda na pravém i levém břehu dále pokračuje přes místní komunikace kolem mostu v ř. km 0,087 a natéká na obou březích přes nemovitosti a zahrady směrem ke Svratce.

V tomto úseku dosahuje rozliv na pravém břehu ke strmému svahu. Nad silničním klenbovým mostem v ř. km 0,491 mohou být ohroženy domy nacházející se na levém břehu mezi tímto mostem a lávkou v ř. km 0,680. Nad lávkou v ř. km 0,680 může voda vybřežovat na přilehlou louku. V úseku proti vodě rozliv dosahuje k silnici na levém břehu a ke strmému svahu na břehu pravém.

Záplavové území Nedvědičky

Ř. km 1,020 (ocelová lávka) – 3,900 (konec k. ú.)
V úseku mezi lávkou v ř. km 1,020 a levobřežním přítokem v ř. km 1,180 se nachází na pravém břehu v těsné blízkosti toku zástavba. Tyto domky budou při vybřežení zaplaveny. Voda může také natékat na silnici. Nad přítokem v ř. km 1,180 je zaplavováno území na obou březích a jsou zaplavovány zahradní chaty. Kolem hospodářského mostku v ř. km 1,850 je silnice na levém břehu a je nad mostek zaplavována. Nad tímto mostkem až po konec k. ú. městyse je zaplavováno celém inundační území mezi silnicí a železničním násypem.

Záplavové území Nedvědičky

Rozsah záplavy na Žlebském potoce

Záplavové území tohoto potoka bylo vymezeno na základě odborného odhadu a pochůzky kolem toku. Slouží pouze pro potřeby povodňového orgánu. Průchod povodně ovlivňují nekapacitní objekty (mostky, lávky apod.), které mohou při ucpání vzdouvat vodu z koryta potoka. Voda může také ztékat z okolních svahů. Žlebský potok protéká ve větší části nezastavěným územím, zalesněným, kde může docházet k zaplavování pozemků. Při vybřežení vody z potoka bude zaplavována silnice vedoucí kolem potoka. Nad silničním mostem v ř. km 0,030 je na levém břehu umístěn domek vedle silnice. Voda vybřeží z potoka nad tímto domkem, bude natékat do zadní části pozemku a bude domek obtékat. Vybřežená voda může dále pokračovat po silnici směrem k Nedvědice. Tím může zaplavovat prostranství u zastávky vč. silnice. Dále může voda natékat směrem k domku umístěným u zastávky.

Rozsah záplavy na Kovářovském potoce

Záplavové území tohoto potoka bylo vymezeno na základě odborného odhadu a pochůzky kolem toku. Slouží pouze pro potřeby povodňového orgánu. Průchod povodně ovlivňují nekapacitní objekty (mostky, lávky apod.), které mohou při ucpání vzdouvat vodu z koryta potoka. Voda může také ztékat z okolních svahů. U potoka mohou být ohroženy domky vč. příslušenství umístěných u propustku v ř. km 0,150. Voda nejdříve stéká zalesněným územím. V případě vybřežení vody nad domky, bude voda natékat do těchto domků. Dále směrem ke Svratce je především zaplavováno nezastavěné území.

Rozsah záplavy na Chlébském potoce
Záplavové území tohoto potoka bylo vymezeno na základě odborného odhadu a pochůzky kolem toku. Slouží pouze pro potřeby povodňového orgánu. Průchod povodně ovlivňují nekapacitní objekty (mostky, lávky apod.), které mohou při ucpání vzdouvat vodu z koryta potoka. Voda může také ztékat z okolních svahů. Vybřežená voda bude natékat na levém břehu na zemědělský obhospodařované pozemky, na pravém břehu bude zaplavována silnice vč. pozemků umístěných za silnicí, voda bude zaplavovat celou křižovatku. Pod silničním mostem v ř. km 0,180 bude voda zaplavovat pole a na levém břehu část areálu bývalého koupaliště.

Ostatní vodní toky (bezejmenné potoky) protékají nezastavěným zalesněným území nebo významně neohrožují zástavbu městyse.

Historické povodně

Před vybudováním vodních děl Vír I a Vír II byl městys Nedvědice postihován téměř každoročně povodněmi zejména z jarního tání sněhové pokrývky na Vysočině a také přívalovými povodněmi. K jedné z největších povodní na Svratce došlo 31. 7. 1714, kdy se po velké průtrži mračen ve Žďárských vrších rozvodnila Sázava i Svratka. Další významnější povodně jsou zaznamenány v letech 1888, 1911, 1921, 1933, 1938, 1940, 1941.

Po stavbě vodních děl Vír I a Vír II se tato díla osvědčila především v letech 1997 a 2006, kdy např. přítok do VD Vír I dne 31. 3. 2006 činil 128 m³ /s a odtok z VD byl pouze 2 m³/s. Povodeň v městysi Nedvědice díky tomu v roce 2006 dosáhla "pouze" průtoku cca dvacetileté vody. V červenci roku 2002 způsobil povodeň v městysi Nedvědice rozvodněný levostranný přítok Svratky říčka Hodonínka, která kulminovala ve Štěpánově nad Svratkou na hodnotě kolem 110 m³/s. Více o této povodni naleznete v dPP městyse Štěpánov nad Svratkou.