Nový Bydžov

Analýza časových možností

Pro vodní toky na správním území města jsou k dispozici orientační postupové doby povodňových průtoků. Aktuální časové možnosti závisí na intenzitě a době trvání srážek či tání sněhové pokrývky. Obecně lze ale říci, že vzhledem k bystřinnému charakteru vodních toků na území obce je průběh povodňové situace poměrně rychlý.

Morfologie terénu a z toho plynoucí skutečnost, že proudění vody v místních podhorských vodních tocích je na hranici říčního a bystřinného režimu, jakož i četnost a vydatnost dešťových srážek má za následek specifický průběh pořadí jednotlivých stupňů povodňové aktivity. Zatímco na limit I. SPA stoupá hladina ve vodotečích celkem běžně, II. SPA bývá dosažen jen několikrát v roce. Odhad tendence vývoje další povodňové situace okolo hranice II. SPA, vycházející mimo jiné ze skutečného stavu nasycení půdy a nepříznivé předpovědi (vydatné srážky na více následujících dnů) je nejdůležitějším předpokladem pro včasné vyhlášení III. SPA. Včasné znamená dříve, než hladina směrodatné hodnoty skutečně dosáhne.

Odhad tendence vývoje další povodňové situace, vycházející mimo jiné ze skutečného stavu nasycení půdy a nepříznivé předpovědi (vydatné srážky na více následujících dnů), je nejdůležitějším předpokladem pro včasné vyhlášení jednotlivých stupňů povodňové aktivity. Včasné znamená dříve, než hladina směrodatné hodnoty skutečně dosáhne. Z tohoto důvodu je doslova životně důležitá předpovědní služba zajišťovaná ČHMÚ ve spolupráci se správcem povodí.

Postupové doby na Cidlině »

Protipovodňová ochrana Nového Bydžova

Směrem k Chotělicím není koryto Cidliny vedeno v místech minimálních kót terénu. Protože rozdíl mezi úrovní levé břehové hrany a terénu v levé inundaci postupně narůstá, bude zde docházet k rozdělení proudnice. V inundačním prostoru ani jeho blízkém okolí mezi obcemi Chotělice a Hrobičany se nevyskytují žádné obytné ani hospodářské objekty.

 V oblasti Chotělic bude docházet k zatápění budov mezi korytem Cidliny a Chotělickým náhonem. Za silničním mostem budou zaplavovány objekty na levém břehu Cidliny, což se potvrdilo i v případě povodňové situace v březnu 1999. Mezi obcemi Chotělice a Smidary bude dosahovat šířka zátopového území maximálně 550 m.

Na horním okraji Smidar bude za průtoků větších než Q₂₀ přeléváno tělesa náspu silnice v profilu mostního objektu M37. Bezprostředně za silnicí se vlévá do Cidliny Mlýnská Javorka. Koryto Cidliny je směrem k stavidlovému jezu ve Smidarech ohrázováno na levém břehu, protože úroveň inundace je podstatně nižší, přesto bude za povodňových průtoků docházet k proudění vody do inundace. Výrazně rozšiřující inundační prostory jsou po 400 m přerušeny ochranou podélnou hrází, která nebude přelévána ani za průtoku Q₁₀₀ a za níž se již nachází záplavové území Javorky. Za jezem bude docházet k zatápění budov mezi Smidarským náhonem a Cidlinou a rovněž hospodářské objekty v levé inundaci u silničního náspu mostu M35.

 Na této silnici bylo vybudováno celkem 5 mostních objektů, z nichž jeden je přes koryto Javorky. Její trasa je až k soutoku s Cidlinou vedena paralelně ve vzdálenosti maximálně 400 m. Mezi mosty přes Javorku a Cidlinu byly postaveny dva inundační mosty. Protože je dále ve směru toku vedena podél levého břehu Cidliny cesta na vyvýšeném náspu, část povodňových průtoků, která proteče uvedenými inundačními mosty, dočasně zvýší průtok v Javorce. K propojení obou záplavových území dojde za mostem přes Javorku, ke kterému vede uvedená cesta. Hladina Smidarského náhonu a záplavového území Cidliny bude oddělena úzkým pásem. Železnice, která mezi Smidary a Skřivany šikmo protíná trasu Cidliny na vyvýšeném náspu, bude povodňové průtoky koncentrovat do profilu mostu.

Za železnicí se záplavové území směrem k Novému Bydžovu postupně rozšiřuje. Nad Skřivany bude dosahovat šířky od 400 do 800 m. K zatápění obytných ani hospodářských budov nebude docházet ve Skřivanech ani ve Sloupnu. Nad Novým Bydžovem se potom záplavové území rozšíří až na 1100 m.

Na protipovodňovou ochranu severovýchodní části Nového Bydžova má vliv charakter reliéfu údolí nad městem a způsob vedení koryt v tomto prostoru. Korytem Bydžovského náhonu, jehož trasa je na rozdíl od vlastní Cidliny vedena obytnou částí města, nemůže ani za extrémních povodňových situacích protékat ve městě větší průtok než Q = 9 m³.s^-1, který nezpůsobí vybřežení hladiny. To je dáno tím, že koryto náhonu je vedeno po úbočnici a veškerý větší průtok než je kapacita koryta proto musí přetéct do záplavového území Cidliny. Záplavové území se tak bude nad Novým Bydžovem vytvářet pouze kolem koryta Cidliny v šířce 600 m, tento pás je tvořen převážně loukami, pouze na okraji pásu se vyskytují výjimečně hospodářské objekty.

Ve směru toku je průtočnost inundace negativně ovlivněna náspem tělesa hlavní silnice v ř.km 40.45. Kapacita mostního objektu nestačí na bezpečné provedení povodňových průtoků, a proto zde bude docházet k převodu části průtoku do opětovně přibližující se trasy Bydžovského náhonu. Zpětné vzdutí bude v případě Bydžovského náhonu zasahovat až k mostnímu profilu M28, který se nachází 450 m nad hlavním silničním mostem. Zde bude docházet rovněž k zaplavení obytných budov na části pravého břehu Cidliny. Přibližně 100 m od silničního mostu přes Bydžovský náhon směrem k centru města se snižuje niveleta silnice na takovou hodnotu, že tudy bude za průtoku Q₁₀₀ proudit částečně voda do okrajové části města za silnicí. Pro podrobné posouzení proudění v této oblasti by bylo potřeba provést simulaci dvourozměrným matematickým modelem.

Úsek Cidliny od Chlumecké obory k Novému Bydžovu 

V tomto úseku protéká Cidlina již poněkud sevřenějším údolím než je tomu v nižších partiích toku. Přesto zde bude již za průtoku Q₁₀ docházet k širokému zaplavení inundace. V úseku od Chlumecké obory až k Mlékosrbům bude zátopové území dosahovat šířky od 600 do 700 m, přičemž rozdíly mezi průtokem Q₁₀ a Q₁₀₀ nebudou výrazné. Obec Mlékosrby nebude povodňovými situacemi ohrožena, protože neleží bezprostředně u řeky. V oblasti této obce se pravá inundace rozšiřuje, maximální šířka zátopového území 1350 m se vytvoří 500 m nad horním silničním mostem. Dále se bude zátopové území opět zužovat až na 200 (Q₁₀ a Q₂₀) respektive 400 m (Q₁₀₀) v profilu „hrdla“ pod silničním mostem ve Vysočanech.

Záplavové území šířky 650 m se bude vytvářet již za průtoku Q₁₀ rovněž v úseku nad profilem silničního mostu u Vysočan. Obce Vysočany i Humburky stojí podobně jako Mlékosrby na vyvýšeném místě, a proto nebudou povodňovými situacemi ohroženy. Směrem k Novému Bydžovu se pravá inundace postupně rozšiřuje, šířka záplavového území vzroste až na 750 m, v případě Q₁₀₀ potom těsně po městem stoupne až na 1000 m.